Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Vaše teorie nejsou vůbec přehnané, protože tlak gravitonového éteru je gigantický, takže čím je hmota látková hmotnější, tím je více stlačována. Nejhmotnější je neutron. Pokud by jsme teoreticky naplnili 1 centimetr kubický neutrony, měl by hmotnost 1,7 bilionů tun. Asi stejnou měrnou hmotnost má i objekt, zvaný černá díra.

0 0
možnosti

No moment, pan Mestan je spekulant, nikoliv blbec.

1 0
možnosti

Anglická wikipedie o chtonijských planetách odkazuje na práci

http://rsta.royalsocietypublishing.org/content/372/2014/20130164

Uvádí možný mechanismus pro zpožděnou relaxaci po ztrátě atmosféry obří planety, která se dostane velmi blízko k mateřské hvězdě. Za vysokých tlaků stovek GPa až TPa se může měnit viskozita různých materiálů, podle teoretických modelů může o mnoho řádů vzrůst nebo klesnout. Je to jen teorie, ověřit takové stavy experimentálně není v našich možnostech. Nicméně je to možnost, jak vysvětlit vysokou hustotu vypočtenou pro některé exoplanety. Na druhou stranu výpočet hustoty je z velmi citlivých měření, která mohou být ovlivněna nyní neznámými chybami a příliš velkou jistotu o těchto hodnotách nemáme. Třeba údaje z družice Gaia (dnešní odkaz autora v diskuzi) snížily odhadovanou hustotu exoplanet v průměru o 6%.

Je ale extrémně nepravděpodobné, že by Země vznikla za sněžnou hranicí jako plynný obr, pak migrovala těsně ke Slunci a přišla o téměř všechnu atmosféru, načež migrovala do dnešní polohy.

0 0
možnosti
Foto

J59a28n 85M32e72s29t81a94n

15. 11. 2018 23:18

Jde spise o procesy pri formovani planetarnich soustav na samem pocatku pri iniciaci termojadernych nuklearnich reakci v nitrech hvezd.

0 0
možnosti

Nedávno dával pan Švadlenka odkaz na článek o exoplanetách s vyšší hustotou. Píše se tam, že uvedené hmotnosti jsou horní mez, může být o dost méně. U planety k2-22b jsou uvedena 3 měření, průměr kolísá 1:2 a hmotnost uvádí jen nejstarší měření. Tedy nejistota výpočtu hustoty je velká.

Vypočtená hustota planety KELT-1 b 3.8g/cm3 není nic mimořádného.

Na wiki se o chtonijských planetách píše jako o hypotetické třídě, jejíž existence je pravděpodovná, ale ještě není s jistotou potvrzena. Pro ztrátu atmosféry plynný obr musí obíhat velmi blízko mateřské hvězdy.

1 0
možnosti
Foto

J34a54n 16M70e68s44t49a35n

15. 11. 2018 10:21

Nemate pravdu, viz. https://arxiv.org/abs/1808.04533. Jinak chtonijska planeta neni hypoteticky konstrukt, ale skutecny objekt. Je asi tak hypoteticka, jako existence exoplanet koncem 90. let. Planety atmosfery ztraceji zcela bezne.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS