Jan Mestan
Re: Zeptali jsme se vědců (LIDOVKY.cz)
Na webu 'Lidovek' se lze v rubrice 'Zeptali jsme se vědců' mj. dočíst o tom, jak že se má chovat Země. Odpovídali pan Trubač a Goliáš, zaměstnanci Univerzity Karlovy - Přírodovědecké fakulty. Zkusím trochu reagovat.
Jan Mestan
Proč se na terminálech letiště Václava Havla shromažďují lidé bez domova?
Když jsem včera prošel terminály letiště Václava Havla, napočítal jsem určitě 15 lidí bez domova. Čím to?
Jan Mestan
Svobodná vůle není aneb nikdo z nás své bytí předem nezadefinoval
Mějme myšlenkový experiment, kterého se zúčastní jedna osoba. Experiment proběhne následujícím způsobem. Uchopíme do ruky stopky a dáme testované osobě do ruky kámen. Posadíme osobu k oknu a řekneme: Během...
Jan Mestan
Kolik litrů desalinované vody byste museli vyrobit, abyste jednou nahradili vyschlý Nil?
Mějme hypotetickou situaci brzké budoucnosti - dojde k vyschnutí stále se tenčícího Nilu, což bezprostředně ohrozí život 100 milionů lidí. Kolik vody bychom museli vyrobit, abychom Nil uměle navodili?
Jan Mestan
O tom, že nezáleží na tom, co se okolo vás děje, ale na tom, kolik informace přijímáte
...aneb i teleport či cestování v čase půjde. Je člověk jen 'komplexnějším kusem drátu'? Drát je drátem, přijme napětí, které jím proteče proudem a osladí to trochou odporu. Drát čeká na informaci, aby ji mohl zpracovat – osladit.
Jan Mestan
Proč vzniká sucho?
V následujícím textu zkusím krátce popsat osobní zkušenost se způsobem generace srážek a nastínit způsob, jak provést jednoduchý experiment osvětlující generaci sucha.
Jan Mestan
O jemenských 'stromovitých' strukturách
Pokud vlastníte herbář, jako že já nikdy žádný nevlastnil a vlastnit nebudu, zpravidla tuším nepřesahuje rozměr A4. Kdybyste si v něm chtěli uchovat jemenské 'listy' či 'stromy', nemusel by vám stačit ani kilometr papíru.
Jan Mestan
O osudu afrických řek: Kolik času má ještě Nil?
Ve světle předchozích dvou textů mě napadlo krátce sepsat něco o dlouhodobém vývoji afrických řek. Tyto řeky stále vysychají a další takovou řekou je logicky, jak si ukážeme, Nil.
Jan Mestan
Malá sonda do vývoje klimatu - část 2.
Napadlo mě svůj předchozí příspěvek doplnit o sérii snímků, takovou skoro animaci toho, jak se Země mohla posledních 180 milionů let vyvíjet. A v co by se mohla postupně vyvinout.
Jan Mestan
Malá sonda do vývoje klimatu: Je dlouhodobě jednosměrný?
Nejen poslední roky slýcháme hodně zpráv o měnícím se klimatu. Dochází k velmi velmi pozvolnému oteplování povrchu Země. Není to tak, že by příští rok neudeřily mrazy, ale suma sumárum se Země stává teplejším místem k životu.
Jan Mestan
Proč pohoří Himálaj nese podobu 'Lichtenbergových obrazců'?
Pár textů jsem věnoval zajímavým analogiím světa kolem nás. Precizní mapy od Googlu mě přivedly k další, velmi precizní analogii, pro kterou nenacházím zcela jasné či uspokojivé vysvětlení.
Jan Mestan
Konvekční proudění v analogovém přístupu - kterak plášťová konvekce nemůže hýbat deskami
Země je postupně chladnoucím tělesem. Oproti Slunci nedisponuje fúzním reaktorem ve svém nitru. Země umí vlastně jen chladnout - na jejím povrchu se už před miliony a miliardami lety vysrážela tuhá krusta.
Jan Mestan
Maybe you haven't realized it yet, but you are an integral part of a brand new state
Píše se rok 2035 a v hlavním městě Spojených států evropských Praze je jmenován již v pořadí druhý prezident, tentokrát tedy prezidentka, profesí jaderná vědkyně Eva Müller narozená v Kolíně nad Rýnem.
Jan Mestan
Kolik ropy světu zbývá? Podle červnové zprávy BP 'mejdan' ještě pár dekád potrvá
Země je kulatá a její rozměry jsou konečné. Z dané skutečnosti plyne, že i zásoby surovin jsou omezené či konečné. Určité druhy surovin, jako třeba zvláště levnou ropu, nelze po jejich spálení zase levně obnovit či vytěžit.
Jan Mestan
Florbalizace světa: Kterak sport vysokoškoláků nakonec rozdrtí hokej
Florbalové mistrovství světa mužů v Praze bourá rekordy v divácké návštěvnosti - patrně padne hranice 150,000 diváků na všechna utkání. No, není se čemu divit. Florbal je zkrátka fenomén - sport rychlosti, vytrvalosti i přesnosti.
Jan Mestan
Re: Planeta Země, verze 1.0
Loni v Českých Budějovicích proběhla z úst pana Žáka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přednáška se zajímavým názvem: Planeta Země, verze 1.0. Zkusím na ni trochu zareagovat.
Jan Mestan
Událost u Anchorage: Proč při zemětřesení praskají silnice?
U Anchorage uhodilo v pátek silné zemětřesení. No, silné. Taková zemětřesení, podobná tomu aljašskému, jsou vlastně docela běžná a častá. Ale nepřipravené obyvatele postižených oblastí mohou samozřejmě vyděsit.
Jan Mestan
Výsměch konceptu 3D Země: Příklad Zélandie
Na webu GeologyIn(.com) jsem si přečetl text pojednávající o tom, kdy a s čím byla v minulosti spojena Zélandie. Pojďme si údaje doplnit.
Jan Mestan
Nový 'vědecký článek' bez podkladů
Čas od času zavítám na web Geologického ústavu abych se podíval, co nového se vyzkoumalo. Vědci nám oznámili velký objev - před více než 400 miliony lety zde měly růst rostliny. Že by konečně nešlo o víru, ale o objev?
Jan Mestan
Klade příroda limit na velikost plochy, na níž se může evolučně vyvinout člověk?
Že domorodý kmen Sentinelců nedávno zavraždil amerického misionáře Johna Allena Chaua vyzbrojeného Biblí, mě nijak nepřekvapilo. Spíše mě napadlo se zeptat, kde se Sentinelci na ostrově vzali. Uspokojivou odpověď jsem nenalezl.
| následující |
| Počet článků 83 | Celková karma 19.43 | Průměrná čtenost 642 |
Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter
Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.
