Může nás studium zlatého řezu nějak obohatit?

1. 02. 2018 19:57:55
Zlatý řez je pojem, který si spojíme spíše s érou raného novověku a rozvoje poznání přírody. Avšak i v posledních letech tento pojem nachází své místo v seriózní vědě. A nedává řadě vědců spát.

Zlatý řez má hodnotu zhruba 1.618. Vyrobíme jej velice snadno. Stačí rozdělit úsečku na dvě části takovým způsobem, že poměr větší části ku menší je stejný jako poměr celé původní úsečky ku větší části.

Kromě umění se zlatý řez, a to je ještě zajímavější, vyskytuje, zdá se, přímo ve fundamentech přírody. Jak mnozí ví, dnešní fyzika stojí na určitém rozcestí a má snahu uchopit obecnou teorii relativity v duchu kvantové fyziky a naopak. Zkrátka přijít na to, jak spolu souvisí popis makrosvěta a mikrosvěta, který je spojen s principy neurčitosti.

A zlatý řez by, světe div se, mohl být určitým klíčem či možná spíše vodítkem. Skupina vědců z Los Angeles, která si říká Quantum Gravity Research, a za kterou stojí Klee Irwin, člověk bez 'formálního vědeckého tréninku', má neskromný cíl přijít na to, v jaké realitě vlastně žijeme. Již loni upoutala velmi zajímavým videem:

Jak se píše na webu skupiny: 'Černé díry jsou místem, kde obecná teorie relativity a kvantová mechanika konvergují při svých limitách.' Zlatý řez, jak autoři zmiňují, vystupuje jako

  • bod, kde se zcela přesně mění modifikované teplo černé díry z kladného na záporné,
  • je součástí rovnice pro spodní hranici entropie černé díry,
  • určuje vazbu mezi parametrem smyčkové kvantové gravitace a entropií černé díry.

Pro zájemce o bližší informace přikládám odkaz:

http://www.quantumgravityresearch.org/golden-ratio-in-nature-overview

Zlatý řez jde najít jinak mnohem častěji i jinde kolem nás, nemusíme zrovna uvažovat černé díry. Ideální pomocník je v tomto směru internet a různé vědecké články. Z mého pohledu zajímavá je relace mezi Zemí a Měsícem. Zlatý řez, tj. číslo 1.618..., má jako jediný tu vlastnost, že jeho součet s jedničkou je ekvivalentní jeho druhé mocnině. To je vlastnost zajímavá, ještě zajímavější je však její spojení se Zemí a Měsícem.

Totiž součet poloměru Měsíce a Země odpovídá číslu 8,117. Samotný poloměr Země odpovídá číslu 6,378. Mějme pravoúhlý trojúhelník, jehož odvěsny odpovídají číslům 8,117 a 6,378. Podle Pythagorovy věty pak bude platit, že druhá mocnina přepony je rovna součtu druhých mocnin odvěsen. Pro přeponu nám vyjde asi 10,323.

Vydělme nyní všechna čísla číslem 6,378, dostaneme:

  • 6,378 / 6,378 = 1
  • 8,117 / 6,378 = 1.273
  • 10,323 / 6,378 = 1.618

Nyní máme trojúhelník, jehož odvěsnami jsou čísla 1 a 1.273. Přepona odpovídá číslu 1.618, což je zlatý řez. Udělejme nyní z těchto čísel Pythagorovu větu, tj. druhá mocnina čísla zlatého řezu je ekvivalentní součtu druhé mocniny čísla 1.273 a 1. Druhá mocnina 1.273 je 1.620.

S čísly si může každý trochu pohrát tak, aby ještě lépe seděla. Zkusme zvětšit zemský poloměr o 10 km, tj. na hodnotu 6,388.

Náhle nám vyjde místo čísla 1.620 číslo 1.6185670...

Místo čísla 10,323 dostaneme číslo 10,337 a vztah 10,337 / 6,388 nám dá 1.6181987...

Přesné číslo zlatého řezu je potom 1.618033...

Vidíme, že určitými drobnými změnami hodnoty zemského poloměru se dobíráme lepší a lepší konvergence k číslu phi, tedy číslu zlatého řezu. Jedná se o jednu z mnoha ukázek přítomnosti phi v různých 'relacích přírody'. Další bychom mohli zkusit hledat například v lidské DNA, ale to už je zase jiný příběh.

Autor: Jan Mestan | čtvrtek 1.2.2018 19:57 | karma článku: 21.21 | přečteno: 950x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 193 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 284 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 426 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1044 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz