Bude třeba přehodnotit naše znalosti o Českém masivu?

3. 02. 2018 22:39:21
Když se v zimě vydáváme na hory, zamíříme často buď do malebného Bavorska nebo Rakouska. Pakliže zůstáváme v tuzemsku, míříme stejně většinou k hranicím. Jistě každý tak ví, že hranice Česka jsou lemovány vrchy.

Kruhovité morfologie Česka si zkrátka nejde nevšimnout - Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše a tak dále. Jeden by řekl, to přece nemůže být náhoda! A ne jeden, hned několik osob se zájmem či přímo specializací v oborech jako je astronomie nebo třeba geologie, v naší historii zkoušelo onu kruhovitost vysvětlit nějak pragmaticky. Snažilo se ji nějak zdůvodnit. Není zase tolik možností, jak vyrobit v kontinentální kůře takto velkou kruhovitou strukturu s průměrem až 300 km. Ano, může jít i o náhodu. Nejvíce se však asi nabízí možnost dopadu meteoritu. Tuto možnost uvážil již na počátku 17. století slavný Ital Galileo Galilei, který přirovnal útvar Čech k jím pozorovaným kráterům na Měsíci. Tehdy mohl pracovat skutečně pouze a jenom na základě morfologických dat.

Američtí astronomové

Uběhlo skoro 400 let a myšlenka o dopadu meteoritu se zase oživila. Tentokrát v podání astronomů z Bostonské univerzity Farouka El-Baze a Michaela D. Papagiannise. Michael D. Papagiannis se účastnil 52. setkání Meteoritické společnosti ve Vídni roku 1989 a díky tomu se o myšlence dozvěděl vysokoškolský pedagog Vladimír Bouška. O problému informoval v časopisu Vesmír.

Rajlichovy práce

Následně se nejvíce problému věnoval geolog Petr Rajlich. Bylo to někdy v době, kdy pomaloučku nastupovala éra deskové tektoniky. Čeští geologové tehdy zkoušeli objasnit původ Českého masivu skrze kolize kontinentů. Jinými slovy, Český masiv ještě před asi 400 miliony lety neměl jako celek vůbec existovat a měl být slepen z různých nezávislých 'střepů' kontinentální kůry. V podstatě kromě Rajlichovy práce k daným kolizím neexistovala alternativa. Desková tektonika nabrala na takové mohutné síle, že značně podnětné myšlenky o meteoritickém dopadu braly za své. Rajlicha to ovšem nezastavilo a pracoval na myšlence dál. V roce 1992 se vydal do kanadského Ontaria a informoval o kruhové struktuře Čech a údajném objevu kráterové brekcie. Roku 1996 vydal spolu s autory Benešem a Cobboldem experimentální práci, v níž se analogově modelují smyky v kůře s pevnou kruhovou inkluzí. Rajlich pak ještě vydal knihu Český kráter a rovněž sepsal pár článků věnovaných geologii Českého masivu s ohledem na impaktní původ. Tyto články vycházely většinou ve Sborníku Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Rajlich přišel rovněž přímo s vlastní hypotézou o působení ultrazvuku v horninách a minerálech během meteoritického dopadu. Viz. Rajlichova hypotéza.

Pojďme to trošku rozebrat

Vysvětlení Českého masivu coby impaktního kráteru se vzhledem k jeho morfologii jeví jako nejlepší možné, ale nelze se divit geologům, že se jim to příliš nelíbí, protože o klasický 'čistý' impakt do kůry se, zdá se, nejedná. To však ještě není plné oprávnění k násilné aplikaci deskově-tektonického kolizního schématu.

Totiž impakt se měl odehrát relativně dávno, jak je Rajlichem navrženo, určitě před 2 miliardami lety. Geologové se pak začnou zlobit, jak je tedy možné, že radiometrická stáří hornin Čech jsou často 340 nebo například 500 milionů let? Další námitka bude, že kruhová morfologie Čech je ještě mnohem mladší. Tedy budeme slýchat, že kruhovou morfologii nevytvořil kráter a horniny jsou mnohem mladší než nějaký impakt.

Pravdou je, že Rajlich nikde neříká, že kruhová morfologie je primární (viz. práce z roku 1996). Dávný impakt pouze vtiskl 'tuhou jizvu' do kontinentální kůry, která byla při 'smykové horotvorbě' respektována. Tzn. dnešní geologie Českého masivu není obrazem dávného dopadu, ale byly na ni nakupeny následné pochody spjaté se smyky litosféry nebo třeba tvorbou nových hydrotermálních fází.

Co je potom překvapující jsou nálezy hornin na povrchu, které měly prodělat přeměnu v hloubkách mnoha desítek km. Je na místě se ptát, kterak se takové horniny mohly dostat na povrch - často mělo jít o pohyb oběma směry, tj. nejdřív dolu a pak zase hurá nahoru. Problémem jsou v tomto smyslu třeba údajně mnohem starší fosilie trilobitů, které nacházíme často neporušené nedaleko těchto hornin, které měly prodělat dlouhý výlet hluboko pod Mohorovičićovu diskontinuitu a zase zpátky.

Když jsme u oné diskontinuity, stojí za zmínku, že reflexní seismika v ní pod Čechami odhalila kónickou prohlubeň, která dokonce odpovídá středu domnělého kráteru, viz. článek Hrubcové et al. (2005).

Závěrem

V kontextu možnosti, že je celý koncept deskové tektoniky neplatný, je myšlenka o možnosti impaktního původu Čech velmi pravděpodobná. Určitě bude dobré v cestě navržené Rajlichem a jeho předchůdci pokračovat a třeba ji i poupravit. Země tu existuje více než 4 miliardy let. Ostatní tělesa nesou velké množství jizev po dopadech meteoritů a Země nebude žádnou výjimkou. Země je navíc stále živou planetou, na níž dochází k procesům vrásnění, hydrotermálních přeměn nebo vulkanismu. Dalo by se pak dobře očekávat, že v důsledku toho bude řada starších velkých impaktních struktur zastřená. A Český masiv nemusí být žádnou výjimkou.

Autor: Jan Mestan | sobota 3.2.2018 22:39 | karma článku: 25.03 | přečteno: 1230x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3213 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 18.00 Průměrná čtenost 620

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz