Chceš studovat geologii nebo geofyziku? Přemýšlej dvakrát, možná třikrát, milý studente...

21. 03. 2018 21:02:25
Když jsem se v 15 rozhodoval, co dál dělat, pekařina... Však to znáte, na střední škole se studenti rozhodují, co by je bavilo. Pro někoho se tím oborem stane medicína, pro jiného elektronika, jiný by rád zvolil geologii...

Když jsem před několika dny zkoušel na soutěži FameLab, která se konala v Praze, ukázat, že Atlantik i Pacifik jde náramně spojit ve stejný čas v minulosti dohromady, čímž nejlogičtějším vysvětlením je, že musíme Zemi při dané operaci zmenšit, dostalo se mi velmi zajímavého feedbacku od pana Karla Olivy, jazykovědce a ikony českého jazyka. V souvislosti s mým příspěvkem si neodpustil citát ze Švejka:

'...že uvnitř zeměkoule je ještě jedna mnohem větší než ta vrchní.'

Ono se to může zdát k smíchu, ale pan Oliva na to vlastně docela kápnul. Totiž kulatost naší domovské Země bývala ještě na počátku 20. století i ve století 19. běžně přijímaná ve vědecké komunitě. Razantně se to změnilo až zhruba v 70. letech 20. století, kdy se začal rozšiřovat proud tzv. deskové tektoniky, tj. 'segmentové' a nikoliv komplexní a 'kulatostní' vnímání Země. Z ničeho nic se začal rozšiřovat názor o tom, že žijeme ne na placce v duchu středověkých pohledů 'na svět', ale že žijeme na plackách. Tedy takový názor řekněme kvazistředověký.

Samozřejmě zůstala řada dobrých geologů a geofyziků, kteří komplexitu a kulatost Země vnímat nepřestali. Jmenujme třeba Scaleru, italského geofyzika nebo třeba amerického nukleárního chemika Herndona. Rovněž můžeme zmínit Australana Maxlowa či českého geologa Rajlicha. A mohli bychom pokračovat.

Problém ale je, že když se rozhodnete studovat geologii nebo geofyziku, během studií se o těchto personách vlastně nic nedozvíte. Musíte je hledat. Ba co víc, ani náznakem neproběhne cosi v duchu slavného citátu, který si vypůjčil Karel Oliva. Řeknete si, no tak snad když půjdu studovat na nějakou fakticky prestižní školu jako Cambridge, Caltech, MIT, že přece to musejí alespoň trochu řešit. Kdepak, situace je tam ještě horší. Na všech školách najdete nauku v duchu placek, výzkumy o expandování Země (nebo obecně planet, protože v astrofyzikální komunitě za idiota opravdu nebudete) nikoho nezajímají. A pokud to někdo zmíní, tak spíše v souvislosti s tím, že to je nesmysl. Přece já svou docenturu založil na plackách, tak tohle musí být nesmysl. To bych snad ten titul musel i vrátit.

Pravda je, že o vracení titulů nikomu nejde. Spíše jde o celkovou atmosféru, která na univerzitách vzniká. V astrofyzikální komunitě se o růstu (exo)planet ví dávno (planetární inflace), viz. třeba:

https://arxiv.org/abs/1706.05865​

A dokonce i vznikají práce uvažující, že obnažená planetární jádra plynných obrů mohou relaxovat. To, že kontinentální slupka naší planety jde složit dohromady tak, že ji zmenšíme, nikoho moc netrápí. Proč se trápit, když jsem se naučil zívat nad plackami. Na plackách se tak krásně spí.

No, dobrá, můžeme zívat, můžeme podřimovat, ale pak bychom třeba nemuseli dusit milé studenty geology tím, že se jim příliš zívat nedaří. Byl jednou jeden Libor, byl to student, co mu geologie celkem šla. Vystudoval střední geologickou v Příbrami. Studiem procházel celkem dobře, čas od času dvojka, čas od času trojka, občas nějaká jednička. V čem byl napřed, byla znalost kamenů jako takových. To dnes hodně studentů nezná, protože kameny nesbírají. Pro Libora nebylo problémem určit většinu minerálů. Vyznal se i v petrologii. Že to se studiem myslí vážně dokládá fakt, že třeba zorganizoval coby moderátor Den Země na jisté univerzitě, přišlo přes 100 lidí. Libor vlastně i publikoval. Komu se to během bakalářských studií podaří, že? Jednalo se o příspěvek vztahující se k metodice prospekce fosfátů. Na jednu mezinárodní konferenci do německého Freibergu. Taky brigádničil při stavbě geoparku v Říčanech, čímž bych mu chtěl poděkovat, že mi tehdy brigádu dohodil a mohli jsme obracet lopatu společně. Libor měl studijně vlastně hotovo, pak ale přišla jedna prapodivná zkouška 'ze zívání', která nás učí, že náš Český masiv vznikl srážkami kousíčků kontinentální kůry. Jedna kra vesele plula, tu druhá, tu třetí, a ty se pěkně měly poslepovat a vznikl Český masiv. Tolik krátce k deskovému výkladu vzniku české kotliny. Liborovi se to moc nelíbilo, no, mně osobně to taky přijde jako blbost, ale když chcete diplom, musíte se snažit zavděčit stůj co stůj. Libor třikrát opakoval. Musel jít kvůli téhle jediné blbosti do dalšího ročníku. Opět to třikrát opakoval, potom na posedmé před komisí a 'Sbohem, titul nebude.'... Jakoby to bylo výstražné varování všem, kdo víru v desky budou zpochybňovat.

Škoda, že stav na těch školách je tak žalostný, že páni komisionální hodnotitelé asi během studií na střední škole neměli nejmenší námahu vzít alespoň jednou toho Haška do ruky. Vždyť musejí mít maturitu! Nebo ne? No, možná proto jsou z nich dneska docenti.​

Autor: Jan Mestan | středa 21.3.2018 21:02 | karma článku: 23.75 | přečteno: 1193x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3213 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 18.00 Průměrná čtenost 620

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz