Návštěva Chlupáčova muzea historie Země?

29. 06. 2018 10:34:16
Čas od času si uděláme čas. A zajdeme třeba do kina, podívat se kterak parta v rudých dresech kope do míče na Letné nebo, coby ti po vzdělání prahnoucí, zvolíme muzeum.

Nějaké muzeum má určitě i slavná Sparta. Muzeí je vlastně strašně moc. Svoje muzeum má třeba hudba, auta, vlaky, letadla. Úlohou muzeí je zpravidla vzít nás do minulosti. A ukázat nám, kterak na zelených pažitech válčili Sparťani a Sparťanky před lety nebo ukázat, že český průmysl kdysi produkoval vlastní stíhací letouny. Zkrátka v muzeu jakoby nacházíme cosi, co už je minulostí. Cosi, co už není. Ale bylo. Velmi zajímavě je pojato Chlupáčovo muzeum historie Země. Dalo by se říci vskutku paradoxně.

Ivo Chlupáč představuje významnou postavu české geologie a paleontologie. Geologii studoval v 50. letech minulého století, dokonce absolvoval s vyznamenáním. V letech 90. se dokonce stal ředitelem Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Sepsal stovky vědeckých prací, zabýval se oblastí Barrandienu. Vedl mnoho studentů.

Ale zpět k samotnému muzeu. Chlupáčovo muzeum je vlastně muzeem se vším všudy. Je totiž muzeem nauky, které mělo dávno odzvonit. Jistě, v muzeu najdeme spoustu pěkných exponátů a zajímavých rekonstrukcí. Problém však je, že muzeum je přehlídkou deskově-tektonického pojetí 'světa'. V muzeu se setkáme s mapami domnělých konfigurací kontinentů stovky milionů let až miliard let do minulosti. Také nám bude řečeno, kdo že vlastně tehdy před těmi stovkami milionů let Zemi obýval. Nebo bude ukázáno, kde se nacházel prazáklad Čech někdy před stovkami milionů let. A tak dále. Zkrátka muzeum je fantasy přehledem plutí kontinentů na Zemi s konstantním poloměrem. Jde o jakousi koláž uchopení Zeměkoule coby plochých segmentů, které plují. Název 'Muzeum' je tedy vlastně výstižný. Dané 'Muzeum' to tak ale nebere. Má jít skutečně o přehlídku soudobé a správné syntézy poznatků o historii Země. A nálepka 'Muzeum' není myšlena ve stylu 'Podívejte se, co se dříve také učilo za chybné koncepty.', ale je ve stylu 'Podívejte se s námi do správně uchopené a poznané minulosti Země.'.

Dalo by se říci, že než primárně brát studenty obdivovat skomírající slávu deskové tektoniky, bylo by možná lepší je nejprve postavit před 'Pacifický problém'. A nechat je o daném problému svobodně uvažovat. Teprve pak bych vyrazil do terénu, zašel do muzea a dvakrát se zamyslel, zdali by v muzeu vystavené prvohorní kreatury nemohly být mnohem mladší. A zdali by třeba ty konfigurace kontinentů před stovkami milionů let nemohly být jen a jen fantasy prvkem, kterému nejsou rovny ani trháky z dílny Stevena Spielberga.

Autor: Jan Mestan | pátek 29.6.2018 10:34 | karma článku: 13.62 | přečteno: 311x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 4.07 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 425 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz