Kde leží priority lidstva?

10. 08. 2018 2:16:21
Zkusil jsem se zamyslet, co že vlastně by mělo být prioritou lidstva z hlediska naplnění jeho potřeb. Neboli, jak učinit lidstvo šťastné a spokojené?

Každou lidskou bytost je možno vnímat jako systém přímo napojený na přilehlý ekosystém. Není člověka bez jezer a řek. Není člověka bez mraků, není člověka bez lánů obilí. Člověka jde rovněž vnímat jako stroj, který musí naplňovat své potřeby. Stále dokola.

V beletrii často zazní slovo štěstí. To je slovo, které je vlastně měřítkem úrovně naplnění lidských potřeb. Lidský stroj potřebuje:

  • Energii ve formě potravin, kterou spálí, aby mohl fungovat.
  • Vodu, která stroj hydratuje.
  • Vzduch k okysličení vnitřních orgánů.

To je vlastně vše, co člověk v základu potřebuje. Následují nadstavby a soutěž. Lidé se od nepaměti vybíjeli a slučovali do různých skupin tak, aby jejich štěstí bylo co možná největší. Nejvyšší úroveň štěstí pak zajistíme tehdy, když máme potravin co nejvíce a na co nejdelší dobu. A samozřejmě těch nejkvalitnějších možných. Také potřebujeme co nejvíce vody. Vzduch je naštěstí tak nějak všude.

V zásadě veškeré války a spory se vedly kvůli souboji o ono štěstí. Protože šťastný člověk přece nebude válčit.

Samozřejmě existují ještě další potřeby lidí. Lidé se generují jako unikátní bytosti, které jen nespalují a nedýchají. Lidé se slučují, generují nové lidi, lidé se věnují matematice. Někteří rádi zvedají těžká břemena, jiní rádi plavou. Úkolem moderní civilizace by mělo být z lidstva vymáčknout co nejvíce unikátnosti tak, aby lidstvo jako celek bylo co možná nejšťastnější. Chytří lidé tak začali budovat univerzity - centra vzdělanosti - ale i arény - moderní kolbiště, kde si lidé mohou vybít své válečné choutky, o které dnes opravdu nikdo nestojí. Hokejové, fotbalové či tenisové arény nás v zásadě nikam neposunou, ale přinesou do společnosti kýžený prvek napětí. Mezitím, co ten či onen tým získá šestý titul v řadě, ve výzkumném centru vznikne nový lék. Nebo třeba nová slitina.

Ve světle tří zmíněných základních potřeb, tj. energie, vody a kyslíku, mě napadá, že alfou a omegou přežití lidí s dostatečnou úrovní štěstí bude zajištění jejich existence právě s potřebou minimální energie, vody a kyslíku. Zásadní problém, na kterém může soudobá civilizace časem shořet doslova jako papír, je závislost na naší planetě. Podle mě si to kolikrát pořádně neuvědomujeme, ale se Zemí jsme spjati stejně jako jsou naše vlastní plíce spjaty s námi. Nelze rozhodnout, zdali jsou důležitější plíce či snad dílem náhody optimalizovaná tenoučká atmosféra, ve které se můžeme pohybovat a existovat. Nikdo však neví, jak dlouho atmosféra bude optimalizována tak, abychom se mohli 5x denně vydatně najíst apod.

Zdá se, že zcela zásadním problémem pro následujících třeba 100 či 1000 let bude zbavení se naší závislosti na planetě Zemi. Zkrátka zvládnout přežít bez atmosféry, bez tekoucích řek a bez lánů obilí. Jak to zařídit?

V zásadě jedinou možností by byla kompletní transformace 'lidského stroje' do stroje lepšího, který by to umožnil. Pak už bude jedno, zdali budeme existovat na Zemi či na Měsíci. Docela dobrá by byla cloud-based existence, kdy by reálnou interakci se Zemí či třeba Měsícem prováděla nepříliš početná kolonie botů. Na takovém severním pólu Měsíce půjde utvořit základnu na jistě miliony let. A realita? Každému dle jeho libosti. Kdo by se pak snažil letět na Mars, když si v cloud-based realitě doletím kam budu chtít a kolikrát budu chtít?

A Jan Tleskač? Ten by zatleskal.

Autor: Jan Mestan | pátek 10.8.2018 2:16 | karma článku: 14.65 | přečteno: 403x

Další články blogera

Jan Mestan

Re: Zeptali jsme se vědců (LIDOVKY.cz)

Na webu 'Lidovek' se lze v rubrice 'Zeptali jsme se vědců' mj. dočíst o tom, jak že se má chovat Země. Odpovídali pan Trubač a Goliáš, zaměstnanci Univerzity Karlovy - Přírodovědecké fakulty. Zkusím trochu reagovat.

19.1.2019 v 19:28 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 493 | Diskuse

Jan Mestan

Proč se na terminálech letiště Václava Havla shromažďují lidé bez domova?

Když jsem včera prošel terminály letiště Václava Havla, napočítal jsem určitě 15 lidí bez domova. Čím to?

12.1.2019 v 17:59 | Karma článku: 35.93 | Přečteno: 9184 | Diskuse

Jan Mestan

Svobodná vůle není aneb nikdo z nás své bytí předem nezadefinoval

Mějme myšlenkový experiment, kterého se zúčastní jedna osoba. Experiment proběhne následujícím způsobem. Uchopíme do ruky stopky a dáme testované osobě do ruky kámen. Posadíme osobu k oknu a řekneme: Během...

3.1.2019 v 17:36 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 503 | Diskuse

Jan Mestan

Kolik litrů desalinované vody byste museli vyrobit, abyste jednou nahradili vyschlý Nil?

Mějme hypotetickou situaci brzké budoucnosti - dojde k vyschnutí stále se tenčícího Nilu, což bezprostředně ohrozí život 100 milionů lidí. Kolik vody bychom museli vyrobit, abychom Nil uměle navodili?

3.1.2019 v 15:25 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 1011 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Daniel Schubert

Překroucené pozitivní myšlení - jed duchovních učení: Příklady z praxe a Toltéckého umění

Před cca 200 lety byla zahájena v Evropě duchovní revoluce, která trvá dodnes. Obchody zaplavila vlna motivačních a seberozvojových knih.

22.1.2019 v 19:38 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 382 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Zatmění Měsíce, rudý Měsíc a brexit

Dnes (21. ledna 2019) proběhlo úplné zatmění Měsíce. Zmíníme i souvislosti tohoto jevu s dnes projednávaným brexitem v britském parlamentu.

21.1.2019 v 21:33 | Karma článku: 10.95 | Přečteno: 225 | Diskuse

Jan Fikáček

Nejsou barvy a zvuky pouhá iluze? Něco, co v realitě vůbec neexistuje?

Snad žádný člověk nepochybuje o tom, že existují barvy. Třeba že jablko, na které koukáme, je skutečně červené. Který blázen by si dovolil tvrdit, že červená barva neexistuje. S její existencí to však není až tak jednoduché.

21.1.2019 v 9:11 | Karma článku: 30.88 | Přečteno: 1253 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč nám vítr obrací deštník naruby?

Co má společného polámaný deštník a přibouchnuté dveře? Za to, že vám vítr obrátil deštník naruby, nemůže zákon schválnosti - ale zákony fyziky. (délka blogu 8 min.)

21.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.51 | Přečteno: 392 | Diskuse

Alexandra Bolková

Zastoupení leváků v populaci

Celosvětově je více než 90 % lidí praváků. Dominance jedné „výhodnější“ strany je nejsilnější populační předpojatostí pro všechny primáty. Větší procento leváků je zastoupeno běžněji v bělošské, asijské a hispánské populaci.

20.1.2019 v 12:31 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 328 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 19.43 Průměrná čtenost 642

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

Najdete na iDNES.cz