Říkají si učebnice sociologie o definování tří druhů geologů z hlediska pohlížení na Zemi?

17. 08. 2018 19:06:25
V učebnicích sociologie se můžeme setkat s mnoha a mnoha popisy skupin lidí. Lidé mají vlastně snahu škatulkovat druhé lidi od pradávna. A jak by obstála taková geologie pohledem sociologa? Zkusme to alespoň v základu nastínit.

Geologové se dnes dělí na tři skupiny. První z nich je velmi málo početná, ta druhá je nejvíce početná a v zásadě okupuje dnešní univerzity a má snahu utvářet 'platný světonázor', konečně třetí skupina je také málo početná (možná ještě méně početná než skupina první) a má velké ambice převzít nadvládu skupiny druhé. O kterých skupinách je řeč?

Skupina první. Placatozemci (Flat Earthers)

Tato skupina má kořeny ve studiu Země bez mapových a jiných podkladů. Zkrátka pohlédnu do krajiny a vidím placku - tedy žiji na širé placce. Dříve na podobný přístup měli lidé nárok. Zkrátka neměli tolik dostupných prostředků a podkladů. Dnes je to doména buď recesistů a nebo lidí, kteří se podklady nechtějí zabývat.

Skupina druhá. Deskoví tektonici (Plate People)

Tato skupina vám sice bude (pravděpodobně) tvrdit, že je Země zaručeně kulatá, ale to, jakým způsobem ji uchopila, bude spíše napovídat tomu, že v zásadě na placce či mapě nechává plout desky - hrací kameny. A tedy ji v podstatě uchopila jako plochu, tedy podobně jako skupina předchozí. Jediné zlepšení oproti skupině první je, že už vnímá nějaké segmenty - desky. Skupina první vnímala Zemi jen jako jeden segment - desku.

Pozn. Termín 'Plate People' patrně jako první použil australský geolog S. W. Carey někdy v 80. letech 20. století. Jistý Stephen Hurrel skupinu nazval lidmi, kteří věří, že Země požírá (subdukce) sama sebe. Stále dokola.

Více viz. třeba:

Aspiruje desková tektonika na titul 'Pseudověda století'?

Mezi historické postavy, které zastávaly či de facto zakládaly deskovou tektoniku, se řadí například Alfred Wegener, Marie Tharpová či Dan McKenzie.

Skupina třetí. Expanzionisté (Expansionists)

Poslední skupina má v zásadě jako jediná snahu uchopit Zemi jako sférické těleso se vším všudy. Je to skupina, která si všímá stále zvyšujících se poznatků, které v posledních letech odhalují zejména jeden významný fakt:

Atlantik i Pacifik jde pohledem geologie (nemyslíme tedy vodní masy) spojit dohromady ve stejný čas.

Nejlogičtějším zdůvodněním pozorované skutečnosti je potom expanze zemského tělesa. Tzn., že kontinentální bloky kdysi pokrývaly celý zemský povrch (idea z roku 1933) a Země se následně rozepnula. A bloky se oddálily - například Afrika od Amerik. A nadále také velice pomalu oddalují.

Historické postavy, které stály u zrodu teorie, byly například Roberto Mantovani, Ott Christoph Hilgenberg nebo Samuel Warren Carey.

Závěr

Jelikož zatím dávám na ratio practica a onen významný fakt nepřehlížím, přikláním se ke třetí skupině. Takový Jan Koziar, polský geovědec, se rovněž řadí ke třetí skupině. A zrovna letos vydal knihu týkající se expanze Země a geodézie. Recenze třeba příště.

Autor: Jan Mestan | pátek 17.8.2018 19:06 | karma článku: 16.51 | přečteno: 353x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 193 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 284 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 426 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1044 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz