Island roste vzhůru rychlostí přes 3 cm za rok

21. 08. 2018 11:23:43
Podobně jako to bylo naměřeno v jiných oblastech světa (například Norsko, Grónsko či Himálaj) i Island roste vertikálním směrem. Island dokonce patří, zdá se, mezi nejrychleji rostoucí segmenty planety.

V médiích se často můžeme dočíst o tom, že se nám 'hýbou litosférické desky'. Zpravidla jde o nějaký ten centimetr tím či oním směrem. Lepší než psát o vlastním pohybu jakýchsi desek, by bylo vědecky správnější psát o tom, že jsme naměřili horizontální pohyb pomocí GPS stanic. To, že onen pohyb přisuzujeme vlastnímu klouzavému pohybu určitých desek, již představuje naši víru či představu o tom, jak funguje Země jako těleso. Pravdou je, že naše realita se jeví býti 3D (či 4D s přihlédnutím k pojmu čas). A tak je na místě si všímat i rozměru třetího - vertikálního. Ony stanice totiž mohou indikovat posun v bázi XY, který má ale původ ve vlastním posunu v ose Z.

K tomu jsem psal už jeden text:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=647854

Aneb - není posun jako posun.

Zkusím zde napsat něco krátce k samotnému Islandu (který jsem bohužel osobně nenavštívil, ale viděl jsem ho alespoň v noci z letadla při letu do Kalifornie společně s úchvatnou polární září, čímž jsem naštval skupinu známých, kteří přímo na Islandu strávili pár dnů a na onu záři to štěstí neměli). Když pominu geologii, která nás zajímá, je Island naprosto úchvatným a čistým místem. Geologicky se jedná o značně aktivní celek, který se nejen 'rozlejzá' na zhruba dvě části, ale právě i rapidně roste vertikálním směrem. Island leží přímo na tzv. ruptuře Středoatlantického hřbetu, která se táhne od Antarktidy až do Ruska, kde si razí nejčerstvější cestu. Island je vulkanického původu. Je to poměrně mladý ostrov v těsném kontaktu s oceánským dnem. Nalezneme na něm mj. několik sopek, více či méně pokrytých ledovci.

Výzkum na Islandu vedl tým vědců z arizonské a islandské univerzity. Výzkum byl publikován v časopisu Geophysical Research Letters. Kdo by si chtěl text přečíst, viz.

https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/2014GL062446

Podotýkám, že autoři zdvih obrovské masy zemské kůry přisuzují podnebí.

V souvislosti se zdvihy kůry v oblastech oceánské litosféry, která je tenká a nejvýrazněji reaguje na objemové změny zemského tělesa, si dovolím ještě pár odkazů.

U Nového Zélandu se nedávno zdvihlo dno o 2 metry, viz.

https://edition.cnn.com/2016/11/18/asia/nz-earthquake-pics/index.html

V oceánech běžně vznikají nové a nové ostrovy:

https://www.telegraph.co.uk/travel/lists/new-volcanic-islands-emerged/

Ukazuje se, že bude potřeba se více zaměřit i na vertikální pohyby, které Země koná. A být značně opatrný s interpretací těch horizontálních. Země je totiž 3D sférickým tělesem a třetí rozměr při jejím studiu nelze zanedbávat. I když pravda, postihnutí těch vertikálních pohybů může být někdy dosti složité. Chce to čas a trpělivost. A dobře vážit data.

Autor: Jan Mestan | úterý 21.8.2018 11:23 | karma článku: 10.31 | přečteno: 309x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3213 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 18.00 Průměrná čtenost 620

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz