Paleomagnetická data z Indie indikují expanzi zemského tělesa

21. 08. 2018 12:34:22
Paleomagnetismus je vědou, která zkoumá zbytkový magnetismus v horninách. V geovědách se zkoumá jednak magnetismus recentní - jak funguje magnetické pole Země ale právě i historický. A používá se jako důkaz pro deskovou tektoniku.

Komu nevadí angličtina, viz.

http://expandingearthresearch.org/jan/2018/01/05/paleomagnetic-data-from-india-indicate-earths-expansion/

V České republice ale i v zahraničí se investují do paleomagnetických výzkumů miliardy. Pro obyčejného člověka jde o výzkumy, díky kterým zaručeně chleba levnější nebude. Jde spíše o zájem jednotlivců či skupin jednotlivců zorganizovaný pod hlavičkami vědeckých ústavů. Ale jde o výzkumy, které si platíme, a za kterými vědci létají do celého světa. Obrovská část takových výzkumů se nese v duchu tzv. deskové tektoniky. Koukněme se na jeden příklad z mnohých.

Taková paleomagnetická data z Indie mají dokladovat deskovou tektoniku a to, že se Indie srazila s eurasijskou horninovou masou - deskově-tektonický termín kolize. Indie měla být na jižní polokouli a postupně vycestovat na severní polokouli, aby se zde srazila.

Můžete mrknout i na diskusi, co jsem vedl na serveru Quora.com:

https://www.quora.com/How-would-you-explain-that-India-fits-Asia-perfectly-like-a-puzzle-according-to-the-plate-tectonics-theory-when-there-is-no-reason-for-it

Jenže - taková expanze zemského tělesa pro svou asymetričnost předpokládá také změny zeměpisných šířek. Jižní polokoule obsahuje větší porci oceánské litosféry. A vzdálenost mezi Indií a Antarktidou je značná (bloky byly kdysi u sebe). Antarktida je na jižním pólu, zatímco Indie momentálně na severní polokouli. Během takové expanze se vlastně kontinentální kůra postupně adaptuje na podložní vrstvy, jejichž objem se pomalu mění. Díky prostému nabývání objemu zemského tělesa tak Indie mohla vykonat 'posun' z jižní polokoule na severní, kde je dnes. Tento pohyb byl s fixovaným kořenem indické masy a Indie klidně byla vždy spojena s Asií. Tedy bez nutnosti kolize.

Jeden se může i snadno ptát. Proč Země utvořila podle deskově-tektonických představ perfektní a dlouhou garáž uvnitř Eurasie? Funguje snad desková tektonika jako unikátní stroj tvořící ideální přístavy pro vzdálené plující kontinentální bloky na intervalech desítek milionů let?

Nějaká paleomagnetická data lze najít například v článku od Wentao Huanga et al. (2015) v časopisu Geophysical Research Letters:

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/2015GL063749/pdf

Tento text:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S136791201200048X

předpokládá, že SV roh Indie byl na souřadnicích minimálně 50° jižní šířky.

Interpretace paleomagnetických dat představuje podobný problém jako interpretace zdánlivého pohybu desek indikovaného sérií radiometricky datovaných vulkanitů. Opět můžeme uvážit expanzi Země. K tomu ale zase třeba příště.

Autor: Jan Mestan | úterý 21.8.2018 12:34 | karma článku: 15.79 | přečteno: 702x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 284 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 427 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.75 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3216 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1044 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 623

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz