Kdo by opět chtěl, viz. blog v angličtině:
http://expandingearthresearch.org/jan/2018/01/14/why-is-it-hard-to-measure-the-earths-expansion/
Každý, kdo trošku pochopil smysl historické práce Newtonovo, si může zkusit provést pár základních výpočtů. A pak se třeba udiví, jak je možné, že se nám některé vědecké práce na základě měření gravitačního pole Země snaží vnucovat, že se buď Země zaručeně nerozpíná a nebo se rozpíná jen příliš málo. Jak si totiž ukážeme, takové závěry jsou vzhledem k našim omezeným možnostem značně ukvapené. A než je učinit, je lepší o nich nepsat. A nemást tak veřejnost. Viz. třeba text NASA se snahou 'žehnat' vyznavačům hnutí Plate People z roku 2011.
Předpokládejme, že Země globálně expanduje 4 cm za rok. Rovnice, podle které vypočteme zrychlení způsobené gravitací na zemském povrchu je:
Jedná se o podíl hmotnosti Země dělený druhou mocninou jejího poloměru a násobený gravitační konstantou.
Hmotnost Země a její poloměr známe. Hodnota zrychlení pro poloměr odpovídající 6,378,000 m odpovídá:
9.79841872 m·s-2.
Když změníme hodnotu poloměru na 6,378,000.04 m, dostáváme zrychlení hodnoty (počítáme s konstantní hmotou):
9.79841859 m·s-2.
Družice ESA GOCE (2009-2013) byla schopna detekovat variace gravitace na úrovni 1 mgal. To je úctyhodná přesnost, ale nikoliv pro potřeby měření expanze Země. Vezměme si naši první hodnotu zrychlení a označme červeně, kde leží úroveň přesnosti družice GOCE:
9.79841872.
Zelenou barvou jsou označeny číslice měnícího se zrychlení vlivem globální expanze.
Jak vidíme, naměřit nějakou globální expanzi není vůbec snadnou úlohou. Dalším problémem je samozřejmě skutečnost, že při našem výpočtu uvažujeme ideální kouli, ke které má Země daleko. Naše možnosti naměřit globální přírůstky objemu či poloměru tak budou ještě zhoršeny řadou negativních efektů jako redistribuce vodních mas, atmosféry, písků či půd obecně.
