Jak často se chvěje Země? Vlastně pořád.

8. 09. 2018 19:14:49
Na Zemi je v kontextu jiných těles Sluneční soustavy zajímavé, že se neustále chvěje. A to docela pravidelně. A kupodivu právě tak, aby náš život na ní byl možný.

Zemětřesení předpovědět nemůžete, ale můžete je studovat

Do naší paměti se nejvíce zapíší ta zemětřesení, která napáchají škody. Třeba taková, jakým bylo to v roce 2004. To si vyžádalo přes 200 tisíc obětí. Spoustu ničivých zemětřesení má Země za sebou a spousta jich ještě přijde. Jedno je jisté - soudobé snahy o jejich predikci jsou de facto pouze a jen snahou získávat peníze. Nikdo není schopen zemětřesení předpovědět a nebo jej dokonce odvrátit. Jedná se o citlivý jev, na který má vliv nepřeberné množství faktorů. Tolik faktorů, že je nelze studovat tak, abychom zemětřesení včas odhalili. Avšak můžeme zemětřesení vcelku včasně lokalizovat a užít jej ke studiu nitra Země. Případně je možné vydat včasné varování před vlnou tsunami a vyklidit přímořské oblasti. Samotné zemětřesení však predikovat nelze. Podobně jako nelze predikovat vulkanickou erupci. A i když se to třeba náhodou jednou podaří, je to stejně irelevantní, protože kvůli danému výsledku k evakuaci Sanfranciského zálivu stejně nedojde. Silné zemětřesení tam udeří klidně zítra a nikdo vás o tom nezpraví. Zaručeně ale den po katastrofě bude spousta zpráv o věštcích, kteří jev vycítili hodinu nebo dokonce den dopředu. Když shrnu tento odstavec, nemějte poctivým vědcům za zlé, že nevědí, kdy zemětřesení udeří. Vědět to za soudobých možností, jak poznávat realitu, ani nemohou.

Kolik zemětřesení nastane za den a kde?

I když tedy zemětřesení predikovat s úspěchem nelze, lze je studovat. A lze třeba zjišťovat, jak častá jsou a kde se nejvíce odehrávají.

Koneckonců, podívejte se sami do map:

https://earthquake.usgs.gov/earthquakes/map/

Mapa USGS ukazuje 52 událostí za poslední den o síle 2.5+. Nejvíce lze události spatřovat na východním okraji Zélandie a západním okraji Jižní Ameriky. Potom také například v Indonésii.

U každé události lze zjistit její hloubku, geografické umístění a čas, kdy událost nastala. Vyzkoušejte sami. Mapová aplikace vás také může vzít do minulosti. Potom bude ještě jasněji patrné, v jakých oblastech se zemětřesení kumulují nejvíce.

Proč zemětřesení vznikají?

Země je reologicky pestré těleso, které navíc rotuje. Nejvýraznějšími reologickými diskontinuitami jsou oblasti, kde k sobě přiléhá tzv. oceánská kůra či litosféra s kontinentálními bloky - např. Afrikou nebo Amerikami. Seismická tomografie ukázala, že oceánská kůra může ke kontinentálním blokům přiléhat až do hloubek několika stovek km. Právě v těchto reologických diskontinuitách dochází k častým zemětřesným jevům. Oblast se nazvala jako Wadati-Benioffova zóna. Zemětřesení je pak časté také tam, kde se zemský povrch rozervává vystupujícími bazalty novotvořené oceánské litosféry - například taková Afrika se štípe nejen rupturami na východě, ale i úžinou Rudého moře prostupuje ruptura, která vede do Evropy a táhne se až od Aljašky. I tato masivní ruptura generuje častá zemětřesení.

Těleso, které rotuje a zvětšuje svůj objem (velikost), postupně ztrácí na rotační rychlosti. Nabývání na objemu - tvorba nových prostor - potom v kombinaci s útlumem rotační rychlosti vede k nestabilitám a kumulaci napětí, která probíhá dlouhé tisíce a klidně miliony let. Čas od času se nahromaděné napětí uvolní v podobě seismické energie a Země se lehce zatřese. Zemětřesení pak jde často dobře interpretovat jako určitý zlomový pohyb.

Jinak samozřejmě zemětřesení mohou vznikat i v důsledku pádu meteoritu nebo třeba odpalu nálože v lomu.

Autor: Jan Mestan | sobota 8.9.2018 19:14 | karma článku: 10.97 | přečteno: 312x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 233 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 284 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 427 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1044 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 623

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz