Při studiu zdánlivě odlišných jevů či prvků v přírodě často docházíme k závěru, že jsou si vlastně dosti podobné. Jen namátkou...
Coulombův zákon se podobá, ne-li nesupluje Newtonův gravitační zákon. Přitom první zákon se týká vzájemného působení elektricky nabitých částic a ten druhý zase hmotných těles.
Krevní řečiště se podobá řekám a jejich přítokům. Struktura plic zase připomíná strukturu větvení stromů. Větvení vůbec je častý jev - větví se například rodokmen. Větví se firemní struktury. Nebýt větvení, není tohoto blogu.
Stromy nebo Země?
Struktura rostoucího kmene stromu je v řezu určitým způsobem podobná struktuře Země. Rovněž u stromu můžeme vymezit kůru a další níže uložené vrstvy. Jak strom roste, svrchní obalová kůra praská a trhá se. Strom tak podle vzniklých ruptur nabývá na objemu. To je někdy doprovázeno masivním generováním pryskyřice, která následně stéká a padá ze stromu.
Je zajímavé, jak moc se scenérie zachycená na struktuře stromu podobá tomu, co lze spatřovat přímo na Zemi jako tělesu. Podívejme se na první obrázek.
Na struktuře stromu lze vymezit útvary značně podobné těm, které lze vypozorovat na Zemi. (Jan Měšťan)Island je takovým příkladem geologicky mladého sopečného ostrova z obrázku výše - i on leží přímo na struktuře tzv. Středoatlantického hřbetu. Pro srovnání přikládám mapu Země. Můžete si obrázky porovnat sami.
Ruptura mezi Afrikou a Amerikami se dosti podobá ruptuře vzniklé růstem stromu. (Jan Měšťan)Samotná pryskyřice má tendenci se podobat tekoucí lávě.
Pryskyřice. (Jan Měšťan)
Tekoucí láva. (Pixabay)Pár dalších ukázek.
Další fotografie ukazující rozervání původní kůry nabýváním objemu kmene. Korové bloky se tímto způsobem od sebe oddalují. (Jan Měšťan)
Původní kůra se může trhat různě. Lze vypozorovat i oka. I s takovými strukturami se lze setkat v magmatické petrologii. (Jan Měšťan)
