Recenze: Současný stav poznání geodynamického vývoje Českého masívu v průběhu paleozoika

15. 09. 2018 16:11:20
Na YouTube kanálu Geofyzikálního ústavu AV ČR v. v. i. lze zhlédnout různé přednášky. Pojďme zrecenzovat tu, ve které je Český masiv uchopen jako výsledek srážení desek - tedy v rámci deskové tektoniky.

V rámci (historické) strukturní geologie máte coby vědec dvě možnosti. (A) Budete provádět poctivý výzkum a publikujete ryzí data a interpretujete je tak, jak Vám možnosti dovolí. A nebo možnost (B) - uvěříte deskové tektonice a všechno jí podřídíte.

Přednáška viz. (řečníkem je O. Lexa, ředitel ÚPSG na Univerzitě Karlově):

https://www.youtube.com/watch?v=oz7KzNKcU2Y

Na začátku se přednášející ptá, proč nás vlastně Český masiv zajímá. Je nám řečeno, že na jedné straně máme fantastický koncept či spíše teorii deskové tektoniky a na druhé straně domény, které tento jednoduchý koncept ne úplně hezky poslouchají. Že by tedy přednáška nebyla podřízena deskové tektonice? Kdepak.

Je nám řečeno, že 'se domníváme, že kontinentální deformace jako taková je velmi specifický typ distribuované deformace v kůře'. Orogény jsou pak místem, kde se můžeme výrazně poučit. Tedy vlastně k žádnému pokroku nedochází, stále je zde idea sunoucích se tisíců kilometrů desek mocností až 100 km do hlubin pláště. Takových desek, které si navíc při údajné subdukci vybírají tu fyzikálně nejméně optimální cestu. Něco o subdukci viz. například:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675360

Pan Lexa nám v čase 6:40 ukazuje mapu Evropy s oblastí tzv. evropských variscid. Ty měly vzniknout zasouváním oné desky před více jak 300 miliony lety. To by mě zajímalo, co by řekl na to, že Evropa byla před 180 miliony let spojená s Afrikou. A nejen to. I na druhé straně Země byla Zélandie spojena s Jižní Amerikou. A třeba východní Asie se západem Amerik. Dávná Pangea před 300 miliony lety pokrývala celý povrch menší Země.

Více viz.

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=646750

Například v čase 16:30 se hovoří o konečně zajímavých poznatcích, které by šlo jako ryzí údaje publikovat. Kolektiv pana Lexy sbíral granáty a určoval jejich chemismus.

Pojďme dál, v čase 40:05 už nám jsou poskytnuty klasické obrázky subdukujících - do hlubin pláště se sunoucích desek. Podobný obrázek viz. třeba čas 52:17.

Abych nezapomněl, když se podíváme kousek zpátky, čas 45:23, nesmí chybět citát:

Always believe in God. Because there are some questions that even Google can't answer.

Tedy - Vždy věř v Boha. Protože existují otázky, na které ani Google nezná odpověď.

Popravdě, musím říci, že už jsem slyšel docela dost přednášek na nějaké vědecké téma. V žádné mi ale nikdo nepodsouval, že mám vždy věřit v Boha. Žádná z těch přednášek se také netýkala zatím většího nesmyslu, než jakým je desková tektonika. Zvláštní. Víra má být asi věcí každého jednotlivce.

Když to shrnu, viděli jsme přednášku o tom, kterak se v Čechách měly srážet desky. Pozitivní byla třeba zjištění o chemismu granátu, která by se dala jistě jako ryzí data publikovat. Horší je, že veškerý výzkum byl podřízen deskové tektonice. 'Teorii', která nedává smysl. Postup není takový, že by se našly doklady podporující srážky desek. Postup je, že se výsledek uzpůsobil deskové tektonice.

Přednášejícího jsem před časem potkal v San Franciscu, kam mě pozvala Americká geofyzikální unie a zaplatila mi letenky. Já představoval Rajlichovu hypotézu a možnosti, jak se při jejím studiu posunout dále. A také částečně Český kráter, který s ideou desek nijak nekoresponduje. Pan přednášející zase představoval, kterak se v Čechách srážely desky. Nevím, asi je v tom i česká ustrašenost. Desková tektonika se, byť jako nesmysl, snáze prodává. Snáze se na ní také shánějí granty. A třeba na takové Univerzitě Karlově k ní ani neexistuje alternativa. Moc to dnešním studentům geologie nezávidím. Hned od začátku musí ohýbat hřbety, aby se profesorům zavděčili a pak třeba dostali titul. Profesorům, kteří plýtvají veřejnými prostředky, aby mohli světu za oceánem osobně hlásit, že se v Čechách srážely desky.

Autor: Jan Mestan | sobota 15.9.2018 16:11 | karma článku: 12.33 | přečteno: 266x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3213 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 18.00 Průměrná čtenost 620

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz