Proč je nesnadné naměřit expanzi zemského tělesa pomocí geodetických dat?

17. 09. 2018 16:57:18
Jeden blog jsem věnoval tomu, proč je obtížné naměřit expanzi Země pomocí gravitačních dat. Následné diskuse mě vedli k tomu se více zamyslet nad tím, proč to není snadné pomocí dat geodetických.

Minulý blog týkající se gravitačních dat:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675949

V jedné diskusi mi bylo řečeno, že:

'Celá síť obsahuje 1499 stanic všech typů na 975 místech; to je Vám málo?' Ano, to je mi málo. Zkusím vysvětlit proč.

Na základě stanic bylo naměřeno, že expanze Země buď není a nebo je zcela minimální. S tím, že veškeré stanice byly umístěny na souši, žádná nevyhodnocovala oceánské dno. U některých stanic se nenaměřilo nic, u jiných naopak třeba značný vertikální zdvih, viz. článek o zvedajícím se Islandu o více než 3 cm za rok:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675804

V prvé řadě si musíme definovat, jak moc reprezentativní jedno či více měření onou jednou stanicí je. Nejprve musíme být schopni prohlásit, že měření jako takové bylo relevantní ke globální expanzi Země. Totiž čas od času Vám stanice naměří vertikální zdvih o několik metrů, jindy zase stagnaci a nebo dokonce subsidenci. Určitá globální expanze by se týkala spíše prvních jednotek cm za rok. Za druhé je pak třeba určit, nakolik je Vaše měření reprezentativní vzhledem k celku. Neboli o jak velké oblasti jste díky onomu měření schopni prohlásit, že se chová tak, jak jste ve Vašem bodě naměřili. Možná se to s ohledem na často pevnou půdu pod našima nohama nezdá, ale zemský povrch je vcelku živý. A v některých oblastech budete rádi, že zvládnete usoudit, že onen měřený bod se chová tak, jak se chová. Jindy si troufnete říci, že Váš bod zvládá reprezentovat výměru 1x1 metr. Jindy třeba 10x10 metrů, jindy možná až 100x100 metrů. Zkusme trošku počítat.

Pokud naším měřením reprezentujeme dobře výměru 1x1 metr, potom při počtu 1499 stanic a celkovém povrchu Země 5.101e14 metrů čtverečních = 510,100,000,000,000 neboli přes 500 bilionů metrů čtverečních zvládáme postihnout

1,499/510,100,000,000,000 zemského povrchu, tedy 2.94e-12! Což je úctyhodně malé číslo.

Pokud naším měřením reprezentujeme dobře výměru 10x10 metrů, potom při počtu 1499 stanic a celkovém povrchu Země 5.101e14 metrů čtverečních = 510,100,000,000,000 neboli přes 500 bilionů metrů čtverečních zvládáme postihnout

149,900/510,100,000,000,000 zemského povrchu, tedy 2.94e-10! Což je zase úctyhodně malé číslo.

Pokud naším měřením reprezentujeme dobře výměru 100x100 metrů, potom při počtu 1499 stanic a celkovém povrchu Země 5.101e14 metrů čtverečních = 510,100,000,000,000 neboli přes 500 bilionů metrů čtverečních zvládáme postihnout

14,990,000/510,100,000,000,000 zemského povrchu, tedy 2.94e-8! Což je opět úctyhodně malé číslo.

Vidíme, že při troufalejších odhadech se dostaneme k hodnotám miliontin nějak změřeného povrchu Země. Země má navíc k ideální kouli hodně daleko. Stačí si uvědomit, jaká mezera je mezi nejhlubším a nejvyšším místem na Zemi. Mariánský příkop a Mount Everest dělí zhruba 2,000,000 cm! Povrch se neustále proměňuje. Dnes a denně. Každý, komu není cizí bazální statistika, tak usoudí, že dat máme žalostně málo. Zejména chybí data z oceánského dna, které pokrývá většinu zemského povrchu. Spousta dat i z tak značně omezeného souboru indikuje, že se Země skutečně rozpíná a nabývá postupně na objemu. Očividné to je třeba u Islandu, Grónska či Norska. Strmě vzhůru ale rostou i další oblasti a zdvihají se různá horstva. Ne nepochopená síla, která dere desky do hustších plášťových hmot fyzikálně nejméně optimálním způsobem, ale pozvolná relaxace tzv. ultrakondenzované hmoty z primordiálního stadia plynného obra žene náš povrch neustále vzhůru. Důvod, proč mají pohoří nezřídka pásemný charakter je ten, že i ruptury, podle kterých se zemský povrch štípe a Pangea rozbila a rozbíjí, mají pásemný charakter.

Autor: Jan Mestan | pondělí 17.9.2018 16:57 | karma článku: 11.89 | přečteno: 317x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 217 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 217 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3213 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 18.00 Průměrná čtenost 620

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz