Tak já Vám ty řetězce vulkanitů v Pacifiku - ten Havaj - tedy vysvětlím...

18. 09. 2018 18:56:34
Novináři tak nějak podvědomě důvěřují oficiálním institucím. Což je pochopitelné. Ne tedy vždy jim důvěřují, čas od času takové instituce také schytají kritiku. Tentokrát žel došlo na onu důvěru.

Do pořadu ČT24 MILENIUM dorazili pan Lexa s panem Špičákem, aby nám poreferovali o tom, kterak se budou měnit kontinenty. Protože už to v pár diskusích zaznělo, zaměřím se na řetězce vulkanitů v Pacifiku. Pojďme si nejprve vypíchnout pár komentářů z pořadu.

Aleš Špičák: 'Velmi dobře se dá zmapovat a zdatovat, jak se chovalo souostroví Havaj. Což je důsledek tzv. horké skvrny. Je to vulkanické souostroví. Ale ono vždycky nebylo tam, co je dnes. Na mořském dně krásně vidíme stopu té horké skvrny asi za posledních 80 milionů let. A přesně můžeme datovat, kde ten vulkán v tu kterou dobu byl. A vidíme na té jeho stopě na dně Pacifiku, že před 43 miliony let najednou ta pacifická deska se začala pohybovat úplně jiným směrem.'

Krátký komentář: Pan Špičák hovoří o pásech vulkanitů, které vykazují časovou posloupnost. Tzn. máte nějaké dnešní vulkány, o kus dál nějaké starší a kus dál ještě starší. A celý řetězec ukazuje, že na jeho konci je nějaký vulkanit nejstarší a jak jdeme blíže k horké skvrně, vulkanity jsou mladší a mladší. Pan Špičák se domnívá, že je to důsledek sunutí desky nad horkou skvrnou. Níže panu Špičákovi ukážeme, že jde o prostý důsledek nabývání objemu Země, které představuje nejelegantnější zdůvodnění zemské geologie. Pojďme si ale vypíchnout ještě pár komentářů.

Ondrej Lexa: 'My už máme dneska velmi přesné informace o tom, že v podstatě pod Etiopií existuje velký plášťový chochol, který způsobuje vlastně nadzvedávání té kontinentální desky nad sebou. Je to jako kdyby se nějaký balón tlačil pod nějaký led.'

Komentář: No vida, sice zůstáváme u desek, ale že se cosi v Etiopii tlačí vzhůru, víme. Totiž Afrika se štěpí a frakturuje právě v důsledku kontinuálního nabývání zemského objemu. Řečníkům debaty to zatím uniká.

No, asi nemá cenu vypíchávat další komentáře.

Celou debatu si můžete poslechnout zde:

https://vimeo.com/10303418

Pojďme se vrátit k desce pana Špičáka, která se sune přes tzv. hotspot - horkou skvrnu. Tedy pro vysvětlení postupně vznikajících řetězců vulkanitů se nabízí dvě možnosti. Buď máme ideu desky pana Špičáka, která horkou skvrnu přejíždí jako tramvaj a schytává postupně jeden 'výpal' za druhým dlouhé desítky milionů let, a nebo máme tu nejelegantnější ideu Země, která nabývá na objemu.

Na obrázku níže vidíme způsob vzniku řetězců vulkanitů v Pacifiku. Země v průběhu expanze získává pevný povrch v podobě oceánské kůry. Do kůry jsou pravidelně 'vypalovány' vulkanity, které dnes datujeme jako řetězce. Složité nebo vlastně úplně jednoduché a elegantní? Tak elegantní jako spojení Zélandie a Jižní Ameriky?

Autor: Jan Mestan | úterý 18.9.2018 18:56 | karma článku: 15.87 | přečteno: 531x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 4.07 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz