Realita versus obrázky 'subdukčních zón' aneb když se lidé navzájem matou

19. 09. 2018 19:58:28
Jeden anglický blog jsem věnoval tomu, jak skutečně vypadá domnělá subdukční zóna. A porovnal obrázek s tím, co se nám často ukazuje. Světe div se, vizualizace reality jsou často zcela odstřiženy od reality.

Anglický blog viz.

http://expandingearthresearch.org/jan/2018/04/02/subduction-zones-reality-vs-conventional-visualizations/

Jak tedy časté (konvenční) vizualizace 'subdukčních zón' reflektují realitu? Je to možná horší, než by jeden očekával. Pojďme se nejprve podívat na reálný obrázek. Tedy takový, který byl získán metodou seismické tomografie. Obrázek publikoval D. Zhao v roce 2001 v časopisu Physics of the Earth and Planetary Interiors.

Tomu, že subdukce jako jev vlastně fyzikálně postrádá smysl, jsem věnoval více blogů. Pojďme se teď podívat na to, co je nám často podsouváno jako obrázek subdukční zóny. Doporučuji si následující obrázky několikrát prohlédnout a vnímat jejich odstřižení od reality. Zejména si všímejte toho, jak vrstva solidifikovaného materiálu reálně striktně přiléhá ke kontinentálnímu bloku. Kopíruje jej. Následující vizualizace toto opomíjí a pracují s ideou jakési desky.

Obrázek první je z Wikipedie, originály najdete na stránce USGS:

https://pubs.usgs.gov/gip/earthq1/plate.html.

Jde o vizualizaci od Jose F. Vigila z publikace This Dynamic Planet. Ve skutečnosti žádnou izolovanou desku v bazaltické lázni nevidíme.

Další obrázek je od pracovníků Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Online viz.

http://geo.mff.cuni.cz/vyzkum.htm#Geodynamika

Vidíme asi ještě horší pokus, než od pana Vigila. Všechna čest kolektivu z MFF, že jejich obrázek pochází z numerického přístupu. A ten půjde časem vylepšit.

Poslední obrázek je asi to nejhorší, co dnes uvidíte. Je to obrázek, který si deskovou tektoniku přeložil tak, že skutečně na Zemi jsou nějaké desky. Obrázek pochází z YouTube, viz.

https://www.youtube.com/watch?v=ryrXAGY1dmE

Oproti předchozím obrázkům je nejen nejhorším reprezentantem reality, ale rovněž mohl napáchat největší míru nedorozumění - zhlédlo jej totiž více než 2.6 miliónu lidí :)

Vidíme, že jediný, kdo si počínal poctivě, byl D. Zhao, který nám jako jediný ukázal, cože je vlastně Wadati-Benioffova zóna zač. Jaký je její rozsah. Jak vypadá. Následné volně dostupné obrázky jsou potom od reality zcela odstřiženy. Můžeme se podívat i na něco novějšího, třeba volně dostupný obrázek od D. Dolejše publikovaný v Nature před dvěma lety:

Jako až absurdní může působit obrázek užitý v jedné bakalářské práci referující o 'subdukčních továrnách', jehož autorem je kolektiv kolem jistého H. Sigurdssona:

Na závěr se dovolím zeptat, zda se všichni ti autoři vizualizací sunoucích se desek někdy zkusili podívat, jak Wadati-Benioffova zóna skutečně vypadá. Proč kreslíme do vědeckých publikací obrázky, které nereflektují realitu? Vždyť zóna solidifikovaného bazaltického materiálu v hloubce striktně přiléhá kontinentálním blokům podoby ker, které jdou až do hloubky 700 km. Žádná izolovaná deska v plášti není. Tudíž nejracionálnějším zdůvodněním skutečnosti je, že zóna tužšího solidifikovaného bazaltického materiálu na kontinentálním bloku jen precipitovala - vysrážela se na něm a striktně jej tudíž kopíruje.

Závěrem ještě odkáži na blog:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675360

Autor: Jan Mestan | středa 19.9.2018 19:58 | karma článku: 12.63 | přečteno: 537x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3213 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 18.00 Průměrná čtenost 620

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz