Země vs stromy vol. 2: Proč lze ve vývoji bříz vidět Zemi?

6. 10. 2018 21:56:43
V jednom blogu jsem poukazoval na skutečnost, že se různé prvky v přírodě vzájemně podobají. I když jde třeba o zdánlivě nesouvisející mechanismy. Například taková zemská geologie a vývoj stromů během jejich růstu.

Při cestě ranní Prahou jsem si všiml, že tzv. expanzivní rupturování je značně dobře vidět na vývoji bříz. Kůra bříz je totiž bílá, zatímco 'podkorový' či ve smyslu geologické terminologie 'spodněkorový' materiál tmavý. Podobně jako u jiných stromů, i u bříz lze studovat trhání, rupturování a oddalování v daném případě bílých 'korových bloků'. Pokusil jsem se pár reálných fotek porovnat se snímky naší planety.

Pojďme na snímek číslo 1. Snímek morfologicky ukazuje 'hřbetní strukturu' - hřbet se utváří tak, že svrchní kůra bříz praská a trhá se. Dochází k tzv. expanzivnímu rupturování. Korové bloky se od sebe v důsledku nabývání objemu oddalují.

Následuje VGG snímek části dlouhé expanzivní ruptury, která se táhne od Aljašky až do Rudého moře, kde štípe Afriku. A pomalými krůčky směřuje do evropského kontinentu. Snímek zachycuje tu část, kterou můžeme spatřit na jih od Indie - tedy část, kde struktura dlouhé ruptury vstupuje do Afriky.

Kdo by měl zájem o prohlídku celé Země skrze VGG mapu, viz.

https://www.theguardian.com/technology/ng-interactive/2014/oct/03/the-most-detailed-map-of-the-ocean-floor-ever-seen

Doporučuji ještě třeba obrázek zlomu San Andreas - viz. například:

https://phys.org/news/2018-06-earthquakes-san-andreas-fault-large.html

Další obrázek ukazuje počínající větší rupturu, spíše bychom prvek nazvali trhlinou. Trhlin nalezneme v zemské kůře obrovské množství. Od menších v mikroskopických rozměrech až po ty kilometrové.

Další snímek ukazuje trhlinu či rupturu v pozdějším vývoji. Ruptura postupně trhá bloky. Podobnou rupturu nalezneme například jako zakončení struktury tzv. Středoatlantického hřbetu.

Podívejte se, jak se bude časem trhat Rusko. Ruptura postupuje:

https://www.google.com/maps/@81.1413061,79.0039328,2439244m/data=!3m1!1e3

Další obrázek je zobrazením už značně pokročilého až rozbití kůry do jednotlivých bloků. Těžko soudit nakolik lze bloky skutečně přesně složit dohromady a o kolik materiálu mohly přijít například činností větru. Nicméně, bílá kůra je s kmenem vcelku pevně srostlá. Poslední snímek je ukázkou další trhliny.

Vidíme, že jev 'expanzivní rupturování' je na stromech velmi dobře studovatelný. Zajímavé je pak srovnání geologických struktur se strukturami, které lze vidět právě na kmenech stromů.

Autor: Jan Mestan | sobota 6.10.2018 21:56 | karma článku: 16.66 | přečteno: 319x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 193 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 284 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 426 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1044 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz