Je globální oteplování obyčejným výsledkem vypařování vody ze Země?

8. 10. 2018 20:44:41
Země je vesmírné těleso jako každé jiné. Její výsadou je však kapalná voda na povrchu. Jak se od dob průmyslové revoluce zpřesňují a zlepšují naše možnosti měřit hladinu oxidu uhličitého v atmosféře...

...zjistilo se, že se pozvolna zvyšuje.

Když se podíváme trošku blíže Slunci, najdeme planetu Venuši. Její atmosféra je bohatá na oxid uhličitý - přes 96%. Teplota na jejím povrchu dosahuje až 500° C. Existuje celkem logický předpoklad, že se kdysi mohla ve svém vývoji podobat Zemi. Ale protože je Slunci blíže, potkal ji dříve výpar vody a nynější vysoké obsahy oxidu uhličitého v atmosféře. Její povrch je převážně bazaltický a relativně mladý - hovoříme o stovkách milionů let. Zemské bazalty zpravidla nepřevyšují stáří asi 180 milionů let.

Když se podíváme na Zemi, bazalty pokrývají již většinu jejího povrchu - jsou ale zatím kulantně schovány pod vodou. Luminozita od Slunce bude nadále růst a Zemi tak časem stejně jako Venuši potká kompletní výpar vody. A ten proces je samozřejmě v běhu právě teď, voda se odpařuje denně. Když si uvědomíme, že jsou právě masivní podoceánské ruptury vlastně vodou naší planety chlazeny (například struktura Středoatlantického hřbetu), dovedeme si představit, jak by Země vypadala bez mas oceánů. Byla by to planeta vskutku vulkanická - planeta oplývající masivním vulkanismem, bez patřičných chladičů. Země ale časem o své chladiče stejně přijde - zmizí nenávratně v okolním vesmírném prostoru. Jak rychle, těžko soudit, ale skutečnost, že roste podíl oxidu uhličitého v atmosféře, by nás měla nutit se zamyslet, zda jsme již tento proces nedokázali přímo změřit. Nárůst oxidu uhličitého do budoucna je tak či onak nevyhnutelný.

To je zkrátka vývoj a od různých hnutí, která si berou nárůst oxidu uhličitého do úst, bych se držel raději dále. Těší mě častější zprávy z vědecké komunity, že člověk může ke globálnímu oteplování pouze přispívat. Jinak kvituji kupříkladu snahu omezit spalovací motory, protože je jasné, že na čerstvém vzduchu se nám lépe dýchá. Ono globální oteplování je ale daleko spíše přirozený vývoj Země jako tělesa, které je ukotveno do stále se vyvíjejícího systému Sluneční soustavy. Systému, který sám o sobě zanikne. Země tak postupnými krůčky spěje k transformaci na zcela neobyvatelnou planetu, velmi pravděpodobně podoby její 'sestry' Venuše. A tomu samozřejmě nikdo nezabrání. Ani tisíc environmentálních hnutí. Stejně jako jablko nezabrání zkáze stromu.

Autor: Jan Mestan | pondělí 8.10.2018 20:44 | karma článku: 24.33 | přečteno: 656x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 217 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3213 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 18.00 Průměrná čtenost 620

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz