Jak postupovat při studiu vrásových struktur v geologii?

11. 10. 2018 15:37:34
Vrásy představují ty geologicky nejspektakulárnější útvary. V pěkném vývinu je lze studovat v lochkovských vápencích při pražském Smíchovu. Budeme k jejich objasnění potřebovat svěrák? Ne. Půjdeme na to jak jinak než elegancí.

Lochkovským vápencům jsem se trochu věnoval, když jsem vytvářel program pro zpracování dat získaných geologickým kompasem. Kdo by měl zájem nahlédnout, viz.

https://vedajekrasna.cz/storage/images/832x/1323.jpg

Při terénních pracích v pražském okolí i jinde si člověk uvědomí, jak neskutečně útržkovité údaje o horninovém prostředí vlastně má. Strukturní geologie je vědou, která má pro své závěry opravdu hodně málo dat. Ať se snaží sebevíce. Mnohem lépe je na tom aplikovaná geofyzika, například seismika. Vždycky mi vrtalo hlavou, kterak z těch pár přiložení geologického kompasu ke skále vznikly báje o srážení mocných desek, ze kterých měl být 'vytmelen' Český masiv. Vždy jsem si říkal, vždyť mám nějaká surová data a tak je takto přece zkusím publikovat a ne vytvářet 'Staré pověsti české o kolizích desek v Čechách'. Kde jsou ty doby pravých 'strukturářů', kteří uměli k horninám přistupovat s citem - došli tam, kam jim to možnosti dovolily. Jedním z nejlepších strukturních geologů u nás je Petr Rajlich. Jeho práce týkající se tektoniky Českého masivu se mohou dobře srovnávat s těmi nejlepšími, které ve světě vznikly. Cit a snaha dojít tam, kam mi to horninové prostředí kolem mě dovolí, je to, co dnešní strukturní geologické škole, zdá se, chybí. Dnešní škola totiž uvěřila v deskovou tektoniku. A tak zkrátka musí v horninách ty srážky desek stůj co stůj vidět.

Na webu se dá najít kupříkladu odkaz na prezentaci jistého pana Ulricha ukazující, jak se jako ve svěráku tvoří vrásy:

http://saruman.ig.cas.cz/userdata/files/popular/Ulrich_Cesky_masiv.pdf

Pan Ulrich ten způsob možná odkoukal z nějakých videí na webu. Třeba takových:

A potom to vtipně přiřadil Járu Cimrmanovi, 'otci všech vynálezů a objevů'. Že se může cosi sunout například z kopce, je jasné. Máme například sesuvy půd. Magma může téci po šikmé rovině a přispívat k vrásovým útvarům těch hornin (či magmatu), které jsou ještě dostatečně tvárné.

Svěrák je nicméně nástroj, který vyrobil člověk, aby v dílně uchytil nějaký předmět. Lze s ním také louskat ořechy. Země ale takovým svěrákem, kterým by drtila horninové sledy, nedisponuje.

Nejlepší způsob, jak pochopit vznik vrás, je dívat se kolem sebe. A ptát se. Kde najdu vrásy? Tak například...

1) Ovoce a zelenina před vstupem do fáze rozkladu,
2) kůra starších stromů,
3) postarší kůže obecně,
4) stará překližka u dveří,
5) staré lino,
6) stará vozovka,
7) staré nátěry.

A mohli bychom pokračovat. Všechny vyjmenované elementy spojuje důležitá věc - podléhají času. A v postupujícím čase se začínají vlnit a získávají zvrásněnou podobu. Osobně jsem nejhezčí vývin vrás viděl u kůry ovoce a zeleniny - například u jablka. Jablko, které se utrhne ze stromu, začne podléhat času. Ještě než začne podléhat zkáze, začne se vysušovat a jeho původně napjatý povrch se zvrásní. Pěkný vývin jsem viděl také na starých vratech od kůlny, která byla pokryta dýhou. Vrata byla na jižní stranu. Přes den do nich pražilo Slunce, v noci zase přituhlo. Hned před vraty byla tráva. Občas také zapršelo, zasněžilo. Občas mrzlo. Dýha tedy prošla mnoha režimy, kdy nasákla vodu a pak se zase pražila na Slunci. Její vývin byl až takový, že při vrcholech vrás praskala.

Když se zadíváme na lochkovské vápence, co uvidíme? Uvidíme sledy ne příliš mocných deskovitých těles, která jsou zvrásněna, zprohýbána. Uvidíme i praskání při vrcholech, které potkalo také onu dýhu. Původní podobou vápenců byly vodorovné sledy podobné dýze. Vápence byly rovněž v počátku nasáknuty (saturovány) vodou. Jak ale voda ustupovala, začaly se ony sledy postupně vysušovat - říkáme litifikovat. A to mělo za následek jejich zvrásnění a zkroucení. Teplotních či saturačních režimů, které vápence prodělaly, mohlo být více. Nejen na těchto vápencích se takový mechanismus uplatnil. Tentýž mechanismus je vlastní i jiným horninovým sledům různých litologií a reologií v různých hloubkách. Země svěrákem nedisponuje.

Podívejme se třeba na dva obrázky:

Vývoj je zřejmý i u dalších druhů ovoce či zeleniny, tak například:

Můžeme se podívat i do zrcadla:

Vidíme, že vrásové struktury kolem nás vcelku běžně vznikají tím mechanismem, že materiály ztrácejí vodu a svou původní napjatost. Původní celek se vysušuje, mění se jeho objem a interní struktura. Materiál nemění svou napjatost a vodu ve všech částech stejně, zároveň není sám o sobě 'jednolitý'. Tato skutečnost vede k prohýbání, vlnění, praskání a vrásnění celku. Ideu svěráku bych příliš neuvažoval, byť s ní přišel sám slavný Cimrman.

Autor: Jan Mestan | čtvrtek 11.10.2018 15:37 | karma článku: 14.95 | přečteno: 310x


Další články blogera

Jan Mestan

Proč nekráčíme po deskách, ale ve skutečnosti po kontinentálních krách?

Pojem zemská kůra může být dosti zavádějící. Když se řekne kůra, představíme si třeba kůru pomeranče. Ve skutečnosti se oné kůře podobá jen ta oceánská, ta kontinentální jako kůra nevypadá. Jde o poměrně hlouběji uložené kořeny.

20.10.2018 v 5:23 | Karma článku: 11.79 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Mestan

Stane se raketová doprava konkurencí pro tu letadlovou?

Vývoj systému BFR firmy SpaceX nabídl zajímavou otázku - mohla by se raketová doprava stát konkurencí pro tu letadlovou? Pro rychlou přepravu nákladů si to určitě lze alespoň trochu představit.

18.10.2018 v 18:18 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 170 | Diskuse

Jan Mestan

První člověk: Doby, kdy byl každý pilotovaný let do vesmíru experimentem

V kinech je ke zhlédnutí zajímavý snímek o životní pasáži Neila Armstronga. Zpočátku mapuje období, kdy se během testování raketového letounu X-15 oficiálně stává astronautem. Končí pak jeho návratem z mise na Měsíc.

15.10.2018 v 21:22 | Karma článku: 14.36 | Přečteno: 288 | Diskuse

Jan Mestan

Ve Finsku půjdou cestou rušení klasických předmětů - prospělo by totéž geovědám?

Na webu Českého rozhlasu jsem se dočetl zajímavou a jistě dobrou myšlenku z prostředí finského školství - chtějí rušit ostře vymezené předměty a věnovat se studování komplexněji. Prospělo by totéž geovědám? Zcela určitě.

13.10.2018 v 16:01 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 669 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Proč nekráčíme po deskách, ale ve skutečnosti po kontinentálních krách?

Pojem zemská kůra může být dosti zavádějící. Když se řekne kůra, představíme si třeba kůru pomeranče. Ve skutečnosti se oné kůře podobá jen ta oceánská, ta kontinentální jako kůra nevypadá. Jde o poměrně hlouběji uložené kořeny.

20.10.2018 v 5:23 | Karma článku: 11.79 | Přečteno: 209 | Diskuse

Jan Mestan

Stane se raketová doprava konkurencí pro tu letadlovou?

Vývoj systému BFR firmy SpaceX nabídl zajímavou otázku - mohla by se raketová doprava stát konkurencí pro tu letadlovou? Pro rychlou přepravu nákladů si to určitě lze alespoň trochu představit.

18.10.2018 v 18:18 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 170 | Diskuse

Dana Tenzler

Záhada “Wow!” signálu pravděpodobně rozluštěna

Mám pro vás jednu dobrou a jednu dobrou zprávu. Po čtyřiceti letech se podařilo identifikovat zdroj pověstného “Wow!” signálu. Jeho zdrojem nebyli mimozemšťané, což je další dobrá zpráva. (délka blogu 3 min.)

18.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 24.86 | Přečteno: 816 | Diskuse

Zdenek Slanina

Sedmnáct zastavení s mým OUDem (čti Osobním UDavačem): Další HAIKU opěvují jeho čacké činy

Letos si naše akadéma připomíná 30 let od olbřímího lidského selhání jednoho ze svých 'čestných' předsedů (a na r. 2019 připadá 333. výročí haiku o žábě). To naše haikuisty inspirovalo k oslavám mýho OUDa neboli Osobního UDavače.

17.10.2018 v 10:17 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 5681 |

Jan Fikáček

Pochopte čtyřrozměrný prostor za pár minut

Existuje asi jediné názorné a intuitivně přístupné přiblížení čtyřrozměrného prostoru, po kterém budeme za pár minut alespoň částečně chápat, co to znamená 4-rozměrný prostor, tedy 4D prostor. Velké D tady znamená dimenzi.

17.10.2018 v 9:07 | Karma článku: 32.28 | Přečteno: 1735 | Diskuse
Počet článků 51 Celková karma 13.06 Průměrná čtenost 514

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter





Najdete na iDNES.cz