Alpy rostou před našimi zraky

10. 10. 2018 12:36:57
Že zemský povrch roste, bylo změřeno na mnoha místech Země - Grónsko, Island, Himálaj, Antarktida,... Nedávno byly publikovány výsledky o růstu nedalekého pohoří Alp.

Výzkumníci z Technické univerzity v Mnichově letos publikovali práci, ve které jsou vyhodnocena data z více než 300 GPS stanic za období 12 let. Bylo zjištěno, že segment Alp roste průměrnou rychlostí 1.8 milimetru za rok. Za rok byl také změřen průměrný horizontální posun 0.5 milimetru severním směrem.

Kdo z nás by si při výstupu na slavnou Zugspitze pomyslel, že ta masa pod námi vlastně roste. Alpy jsou útvar spektakulární, minulý rok jsem je vídal takřka denně. Zvláštní, když se díváme kolem sebe, přijde nám příroda občas taková statická, stálá. Nikdo z nás neuvidí přímo stromy růst ani hory se zdvihat. Procesy jsou to příliš pomalé. Ale přesto máme jistotu, že jak stromy, tak třeba Alpy rostou stabilním tempem.

Profesor Florian Seitz, který se na mnichovské TUM geodézií zabývá, říká, že ta data jsou zlatý důl pro geodézii. Jde skutečně o přesný obraz toho, co se se zemským povrchem děje. Lze přímo identifikovat změny a děje na něm probíhající. Laura Sánchez, která je vedoucí autorkou měření, analyzovala zhruba půl milionu datových položek - měření probíhají takřka real-timově, tj. v reálném čase. Laura zdůraznila, že měření jsou ovlivněna třeba sněhem či anomáliemi v atmosféře. A s tím vším musela počítat. Je ale rok 2018 a my máme skutečně mnoho dat.

Publikace nese název:

Present-day surface deformation of the Alpine Region inferred from geodetic techniques

a byla publikována v magazínu Earth System Science Data.

Výzkum byl realizován za podpory Bavorské akademie věd.

Kdo by měl zájem si o nejčerstvějším výzkumu přečíst více, viz.

https://www.tum.de/en/about-tum/news/press-releases/detail/article/34893/

Dostáváme se díky lepším a lepším měřícím technikám ke skutečnému změření zvětšování zemského tělesa? Je třeba, aby akademici začali spolupracovat a data o růstu povrchu postupně shromažďovat a dávat, jak se říká, do kupy.

Panu Seitzovi bych například předhodil výsledky z Antarktidy:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=680478

A paní Sánchez rázem doporučil podívat se na Zemi:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=646750

Škoda, že nám chybí data o chování oceánského bazaltického dna, které pokrývá většinu zemského povrchu...

Autor: Jan Mestan | středa 10.10.2018 12:36 | karma článku: 17.42 | přečteno: 465x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 4.88 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 425 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz