Ve Finsku půjdou cestou rušení klasických předmětů - prospělo by totéž geovědám?

13. 10. 2018 16:01:39
Na webu Českého rozhlasu jsem se dočetl zajímavou a jistě dobrou myšlenku z prostředí finského školství - chtějí rušit ostře vymezené předměty a věnovat se studování komplexněji. Prospělo by totéž geovědám? Zcela určitě.

Že taková desková tektonika postrádá logiku, jsem sepisoval už před časem:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=646750

Přesto na českých univerzitách najdeme předměty, které ji přímo nesou ve svém názvu, na brněnské Masarykově univerzitě jde o předmět s názvem Desková tektonika a orogeneze, na pražské Univerzitě Karlově zase o předmět s názvem Geotektonika a desková tektonika.

Pokud se chce talentovaný středoškolský student věnovat geologii a geovědám, zpravidla se rozhodne zamířit na jednu z těchto dvou univerzit. Také může vyrazit třeba do Ostravy, kde je situace podobná. A nebo do Olomouce. Student vstupuje na půdu univerzit s určitou důvěrou, tedy když je mu desková tektonika podsunuta ne jako jedna z mnoha myšlenek, ale rovnou jako předmět, za který získá kredity, nebude moc přemýšlet nad tím, zdali jde o snůšku nesmyslů či nikoliv. Univerzita mu vlastně nedá jinou šanci - vždyť garanti těch předmětů překypují akademickými tituly, tedy to tak bude správné.

Osobně ukotvení takových předmětů považuji za nedopatření. Pokud chci studenty učit komplexně o Zemi jako tělesu, učil bych je nějakou obecnější formou, jako třeba Tektonika a geodynamika. A tam je seznamoval s tím, co jde o Zemi jako tělesu skutečně vyčíst. Student by tedy viděl, že otázka je otevřená. A že jen poctivou prací a hodnocením výsledků a hypotéz se jde dobrat nějakých závěrů. Bylo by dobré se podívat třeba do Finska, předměty s deskově-tektonickou naukou zcela zrušit a začít vést výuku komplexněji, s citem a opatrněji. Výchova budoucích geovědců tvrdými deskově-tektonickými nařízeními hodně trpí.

Finský příklad:

https://plus.rozhlas.cz/ve-finsku-rusi-vyucovaci-predmety-v-cr-je-mozne-uz-12-let-jen-jsme-moc-6528066

Autor: Jan Mestan | sobota 13.10.2018 16:01 | karma článku: 16.04 | přečteno: 693x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 233 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 284 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 427 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1044 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 622

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz