Proběhnou na geologických a geofyzikálních akademiích brzy defenestrace? Naštěstí ne.

22. 10. 2018 18:44:08
V dávnověku, když jste měli nový a třeba i pravdivý a naruby vše obracející názor, který však byl kupříkladu v rozporu s tím, co si tehdy myslela církev či nějaká vůdčí skupina ve společenství, mohl Vás potkat i hrdelní trest.

Jak se společnost stávala svobodnější, ubývalo také trestů za odlišné názory. Někdo Vás třeba mohl vyhodit z okna. Uvěznit Vás. To všechno bylo pořád většinou snesitelnější než poprava či mučení. Dnes jsme naštěstí v době, kdy si každý může říkat v zásadě co chce.

Kromě různých estrád a televizních show nicméně stále existují určité instituty, které se snaží shromažďovat poznatky a posouvat hranice lidského poznání - tzv. dělat vědu. Akademičtí pracovníci dokonce dostávají své šarže - tituly. V momentě, kdy odmaturují, často přijdou na určitou univerzitu a stráví tam pak celý život. Asi ve víře, že se časem dočkají konečně profesury a lepších platových podmínek. Alespoň malé náplasti před odchodem do důchodu za těch pár tisícovek, co inkasovali za dělání doktorátu do 30 a více let. Čímž by bylo vhodné se zamyslet, zdali jsou doktorandi u nás dobře ohodnoceni. To je ale jiné téma. Zpět k věci. Co když ale nastane moment, kdy se ukáže, že to jejich celoživotní setrvávání na tzv. jednom fleku bylo podloženo zcela falešnou a nepoctivou prací kombinovanou s ignorací odlišných a hodnotných názorů? Pro ty, kteří dělali vědu skutečně v dobré víře bez ohledu na nuzné platové podmínky, to bude znamenat velký životní šok. Jsou pak asi tři možnosti. Buď (1) převléknu kabát a přiznám pravdu, (2) odejdu se ctí hledat práci jinam nebo (3) se budu stůj co stůj podílet na vyhnívání akademického prostředí. Obávám se, že v případě geovědních pracovišť to půjde spíše cestou onoho vyhnívání. Proč ale?

Kdybychom totiž hovořili o nějaké drobné názorové změně, šlo by určitě mnohem snadněji uznat, že jsem někde dělal chybu. Ale v momentě, kdy jsem nepochopil zcela elementární princip fungování Země (oddalování kontinentů v důsledku její expanze vs názor, že kontinenty cestují po Zemi jako lodičky – desková tektonika), činí to z mé dosavadní akademické dráhy lapsus nebývalých rozměrů. Nabízí se otázka, kdy v minulosti stála věda před něčím tak moc převratným. Přijde mi to podobné jako stát před otázkou, zdali je Země plackou či koulí. To je ale úděl přírodních věd, které jdou po ryzí pravdě. Ať už je jakákoliv.

Nenechme vyhnívat akademické prostředí. Veďme diskusi.

Autor: Jan Mestan | pondělí 22.10.2018 18:44 | karma článku: 14.46 | přečteno: 442x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 217 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 215 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3213 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 18.00 Průměrná čtenost 620

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz