Vidět Zemi růst

10. 11. 2018 14:08:53
Chile je zemí, kde jsou častá zemětřesení. Dokonce tam nastalo to nejsilnější naměřené v roce 1960 o síle 9.5. Takové zemětřesení pak vede k vertikálním zdvihům. A to dost značným. Jednorázově se jedná o decimetry až metry.

Podobně jako v roce 1960, i v roce 2016 udeřilo v Chile silné zemětřesení. Tentokrát o síle 7.6. Země se opět rapidně zdvihla. V magazínu Bulletin of the Seismological Society of America o tom právě vyšla zpráva. Ed Garrett z univerzity v Durhamu s jeho kolegy zdvih zkoumal pomocí řas, které se v jeho důsledku dostaly nad úroveň hladiny oceánu. Pro připomenutí, velmi podobný a ještě mnohem razantnější zdvih v roce 2016 nastal u Nového Zélandu. Tam se jednalo o 2 metry, viz. záběry z helikoptéry na webu cnn:

https://edition.cnn.com/2016/11/18/asia/nz-earthquake-pics/index.html

Podobné zdvihy jsou samozřejmě takovým běžným koloritem zemské dynamiky. Dochází k nim prakticky neustále, jak Země postupně nabývá na objemu v důsledku relaxace ultrakondenzovaných hmot v jejím jádru a spodním plášti.

Vraťme se ke Garrettově výzkumu. Ve zkoumaném regionu jsou zemětřesení na denním pořádku. Čas od času dojde k nějakému významnějšímu. Jak Garrett podotýká, v budoucnu by zemětřesení mohlo představovat nebezpečí pro chilská města. No samozřejmě, podobně je na tom třeba Kalifornie. Naštěstí ani v jedné ze zemí mě zemětřesení nepotkalo. I když asi potkalo, jen bylo tak slabé, že jsem jej nepocítil. Na druhou stranu si říkám, že bych jej rád někdy zažil. Ale Země je pro člověka zkrátka až (většinou) příliš přívětivým místem k životu.

Garrett a jeho kolektiv studiem řas určili, že zdvih v důsledku daného zemětřesení je asi 25.8 centimetru. I když zemětřesení nenapáchá žádné velké škody ve vztahu k lidem, zanechává velké prostory mrtvých organismů fixovaných na podmořské masivy. Garretova metodika je tedy trochu vágní, neboť zdvih určuje právě na bázi mrtvých organismů, které byly vyzdviženy nad hladinu oceánu. Tedy bychom se nedivili, kdyby byl zdvih třeba i vyšší - řádově několikametrový jako v případě nedávné události u Nového Zélandu. Zajímavostí je, že podobná metodika byla pro určení zdvihů užita už Charlesem Darwinem v roce 1835. A nadále se bude jistě celosvětově zpřesňovat.

Když to shrnu, vidíme, že vertikální zdvihy jsou na naší planetě takřka na denním pořádku. Časté jsou pak v místech, kde se stýkají reologicky nesourodé jednotky, což je i případ popsaný v textu. Hrubým nedostatkem Garrettovy práce jsou pak ale statě o subdukční zóně v dané oblasti. Zdalipak je mu známo, že oblast, kterou zkoumá, pasuje na severní kontinentální okraj Zélandie? A tím nám říká, že se Země nejlogičtěji rozpíná? Neustálým celosvětovým zdvihům zemského povrchu by se pak nikdo vlastně nedivil.

Autor: Jan Mestan | sobota 10.11.2018 14:08 | karma článku: 20.68 | přečteno: 392x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 284 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 427 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.75 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3216 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1044 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 623

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz