Florbalizace světa: Kterak sport vysokoškoláků nakonec rozdrtí hokej

7. 12. 2018 21:36:45
Florbalové mistrovství světa mužů v Praze bourá rekordy v divácké návštěvnosti - patrně padne hranice 150,000 diváků na všechna utkání. No, není se čemu divit. Florbal je zkrátka fenomén - sport rychlosti, vytrvalosti i přesnosti.

I když tam trochu provokativní nadpis míří, není úplně dobré srovnávat dva zcela odlišné sporty - florbal a hokej. Florbal se hraje na suchém povrchu v hale, kvůli hokeji se musí živit nákladné arény pokryté ledem. Ale v obou sportech jde o vstřelení předmětu do branky pomocí hokejky. A tedy i když má hokej do florbalu daleko, zkusím zde oba sporty srovnat a shrnout, proč má florbal mnohem lepší budoucnost coby sport s hokejkou.

Florbal jako školní sport? To hokej přece také.

Předně je třeba říci, že všichni současní dospělí hráči i hráčky hokeje začínali jako školáci či školačky. Pendlovali mezi školou a zimním stadionem, kde mlátili i několik hodin denně do puku. Pravda, v rámci budovy školy si hokej zahrát nemohli - museli na zimní stadion do klubu. Tam dostávali pravidelné lekce a rodiče také museli platit nemalé sumy, protože výstroj hráče nebo provoz ledových ploch je hodně drahou záležitostí. Výhodou florbalistů je, že si florbal kromě docházení do klubu mohli zahrát i ve škole. Většina škol je vybavena brankami, hokejkami a často dokonce i mantinely. To je naprosté unikum, které florbal posouvá na mnohem vyšší level, než hokej.

Finanční hledisko

Jak jsem psal, hokej je pro rodiče velkou finanční zátěží. Rostoucí hokejista potřebuje stále větší a větší výstroj. A samozřejmě nové hokejky. Velkou výhodou florbalu je skutečnost, že lze začít sportovat velmi záhy bez velké finanční zátěže. Samozřejmě, pakliže se už nějaký hráč nebo hráčka propracují na vyšší úroveň, třeba extraligovou, koupí si klidně hokejku za hodně tisíc. A tu třeba za měsíc zlomí. Profesionální florbal pak v tomto směru může být rovněž zátěží.

Zdravotní zátěž

V obou sportech hrozí zranění. Ve florbalu se přes mantinel létá, v hokeji se na něj naráží. Myslím si ale, že je na tom florbal v daném směru mnohem lépe kvůli rychlosti, ve které do soupeře lze vrazit. Na bruslích se lze zkrátka pohybovat rychleji, než v běhu. A náraz na mantinel v plné rychlosti může být na ledě fatální. Rovněž není zrovna dvakrát příjemný úder pukem do brusle nebo do hlavy. Míčkem to taky může bolet, ale rozhodně vám neoteče celá noha.

Hlavně školáci na stadionech MS?

Četl jsem, že návštěvnost MS ve florbale zvyšují hlavně školáci. Že by ale školáci chyběli v hokejových arénách, se říci nedá. Nedávno, když jsem navštívil zápas druhé nejvyšší hokejové soutěže v Českých Budějovicích (kolem 6,000 diváků), školáků bylo na tribunách také spousta. A vlastně je to tak normální a v pořádku. Velmi mě překvapilo, že nás diváků bylo při zápase Česka s Německem na MS v O2 aréně přes 12,000. Na zápas základní skupiny. Diváckou skladbou mi to celkem připomínalo hokejový zápas v Českých Budějovicích.

Shrnutí

Když to shrnu, vidím florbal jako sport budoucnosti. Hlavně v rámci profesionální sféry. Hokej je původem rybníkový sport, kde lze využít stávající přirozené plochy. To je pro hokej velké mínus, protože v halách lze hrát florbal jak v zimě, tak v létě. Tvorba ledu je velmi nákladná a myslím, že časem právě na náklady hokej doplatí. Vše bude záležet jen na lidech samotných. Jak se ale bude postupně ukazovat propast mezi prvotními finančními náklady a špatnou návratností hokeje (úbytek diváků a sponzorů), florbal by mohl postupně převzít otěže vůdčího sportu s hokejkou. Jako už vlastně převzal. Alespoň v rámci České republiky. Hokej by se mohl postupně přelít na úroveň sportů jako kupříkladu curling. Tedy sport pro omezenou skupinu lidí, která i bez jasné návratnosti investic sport provozuje. V tomto směru se mi florbal líbí a je oproti hokeji hodně napřed - myslí více ekonomicky. Nechce nic uspěchat, nechová se megalomansky. Má to volný a přirozený průběh. Na MS v Praze jsem zaregistroval zajímavou věc - hráče na zápasy rozváží autobusy MHD. Za to mají u mě organizátoři velké plus. Uvidíme, kolik diváků si najde cestu na finále. A třeba i s českou účastí. Vše bude záležet na tom, zda finský kouč českého výběru Petri Kettunen zvládne pikantní duel semifinále: Česko vs Finsko.

Autor: Jan Mestan | pátek 7.12.2018 21:36 | karma článku: 21.03 | přečteno: 646x

Další články blogera

Jan Mestan

Re: Zeptali jsme se vědců (LIDOVKY.cz)

Na webu 'Lidovek' se lze v rubrice 'Zeptali jsme se vědců' mj. dočíst o tom, jak že se má chovat Země. Odpovídali pan Trubač a Goliáš, zaměstnanci Univerzity Karlovy - Přírodovědecké fakulty. Zkusím trochu reagovat.

19.1.2019 v 19:28 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 493 | Diskuse

Jan Mestan

Proč se na terminálech letiště Václava Havla shromažďují lidé bez domova?

Když jsem včera prošel terminály letiště Václava Havla, napočítal jsem určitě 15 lidí bez domova. Čím to?

12.1.2019 v 17:59 | Karma článku: 35.93 | Přečteno: 9184 | Diskuse

Jan Mestan

Svobodná vůle není aneb nikdo z nás své bytí předem nezadefinoval

Mějme myšlenkový experiment, kterého se zúčastní jedna osoba. Experiment proběhne následujícím způsobem. Uchopíme do ruky stopky a dáme testované osobě do ruky kámen. Posadíme osobu k oknu a řekneme: Během...

3.1.2019 v 17:36 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 503 | Diskuse

Jan Mestan

Kolik litrů desalinované vody byste museli vyrobit, abyste jednou nahradili vyschlý Nil?

Mějme hypotetickou situaci brzké budoucnosti - dojde k vyschnutí stále se tenčícího Nilu, což bezprostředně ohrozí život 100 milionů lidí. Kolik vody bychom museli vyrobit, abychom Nil uměle navodili?

3.1.2019 v 15:25 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 1011 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Tomáš Flaška

Nikdy to nevzdávej. A platí to nejen pro sport.

Gratuluji paní Karolíně Plíškové. To, co předvedla v noci potěší srdce každého fanouška, nejen jejího, ale i obecně sportovního.

23.1.2019 v 10:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Martin Úbl

Trénink na závody je pro sraby!

Kamarád si pořídil novou přítelkyni. Kamarád se rozhodl ukázat přítelkyni, že je borec. Kamarád se přihlásil na 30ti kilometrový závod na běžkách. Kamarád skoro zemřel. Zde je průběh jeho závodu, kde zanechal opravdu dojem:

22.1.2019 v 13:00 | Karma článku: 24.42 | Přečteno: 613 |

Lubomír Stejskal

Premiér: Z Dálného východu do Oxfordu (+ příloha)

Oxford Union (OU) je elitní diskusní klub při stejnojmenné prestižní anglické univerzitě. V minulosti zde vystoupily rozmanité osobnosti blahé i neblahé paměti.

20.1.2019 v 10:15 | Karma článku: 15.16 | Přečteno: 186 | Diskuse

Josef Hnidzik

Triumfální výhra Motoru nad Jihlavou!

Vzájemné souboje hokejových Budějovic s Jihlavou spojuje velká rivalita. V poslední době měli výrazně navrch právě hráči Dukly. Tento ročník, zdá se, dává na negativní sérii pomalu zapomenout. Snad.

17.1.2019 v 16:47 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 257 | Diskuse

Michal Konečný

Draci

V pohádkách se to draky jen hemží. Zato vědecká fronta se fenoménu draků ostentativně vyhýbá, i když jinak zkoumá kdejakou kravinu.

14.1.2019 v 10:19 | Karma článku: 10.62 | Přečteno: 219 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 19.43 Průměrná čtenost 642

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

Najdete na iDNES.cz