Malá sonda do vývoje klimatu: Je dlouhodobě jednosměrný?

25. 12. 2018 16:30:36
Nejen poslední roky slýcháme hodně zpráv o měnícím se klimatu. Dochází k velmi velmi pozvolnému oteplování povrchu Země. Není to tak, že by příští rok neudeřily mrazy, ale suma sumárum se Země stává teplejším místem k životu.

Napadlo mě položit si otázku, zdali by proces oteplování mohl být jednosměrný. Jinými slovy - průměrný globální (obecný) vývoj klimatu je takový, že má Země tendenci se na povrchu oteplovat. Kdybychom ve světle této myšlenky kupříkladu vynesli globální teploty do grafu proti desítkám tisíc let, trend by byl nárůst teplot. Ne, že by v minulosti neexistovaly eventy náhlých spíše lokálních ochlazení/oteplení, ale trend by byl oteplování. Mezi námi, Zemi z hlediska jejího života jako tělesa nic jiného než oteplování nečeká - vše vyvrcholí za pár miliard let, kdy zde budou teploty na povrchu snad i několik tisíc stupňů. K tomu Země spěje. Nabízí se otázka, zdali už globální teplota, kterou analyzujeme, nevykazuje tendenci směřovat k onomu cíli tisíců stupňů, byť ten přijde za hodně dlouho. Pro člověka by ale byl problematický již nárůst o několik pár stupňů.

Napadlo mě se zamyslet nad zhruba pěti skutečnostmi. Nad (1) vznikem vyprahlých útvarů - pouští, nad (2) globálním změřeným ústupem ledovců, nad (3) skutečností, že ledovec sahal relativně nedávno až do Česka, nad (4) vysycháním jezer a nad (5) již zmíněným nárůstem teplot.

Je možné, že globální oteplování (vysušování) Země zkrátka postupuje bez ohledu na antropogenní činnost? No jistě, postupuje. To víme. Vše se ale točí okolo toho, jak moc velký vliv má člověk. Vezměme si ony pouště. Sahara kdysi, ještě před pár tisíci lety či desítkami tisíc let, pouští nebyla. A co takové území Úrodného půlměsíce? Klima v tamních oblastech bylo velmi příznivé, dost možná takové soudobé středoevropské. A dnes? Bez ohledu na člověka obrovský pás vyprahl a to patrně navždy. Byly na Zemi pouště vždy? Jsou soudobě definovatelné pouště již nenávratně pouštěmi? A bude po jejich vzoru pouští jen přibývat?

Další zajímavou skutečností je, že jsou ledovce na ústupu. A to opět dlouhodobě - ne, že by se to náhle zvrtlo s 19. či 20. stoletím. Ledovce ustupují poslední tisíce roků. S 20. stoletím akorát přišly lepší technické možnosti, jak ústup ledovců přímo nuančně změřit. A pozorovat skrze časosběrné snímky. Ledovec vlastně sahal až do Česka. To lze dokumentovat například v tzv. Šluknovském výběžku. Opět to nebylo tak, že by zde ledovec byl a kontinuálně vymizel. Ledovce se chovají tak, že tají a zase se tvoří. Dlouhodobě však dochází k tomu, že se nestíhají obnovovat. Rok od roku se jich tedy v průměru tvoří méně a méně. Podívejte se na pěkné video od NASA, které ukazuje ustupující ledovce:

Přikládám ještě video od National Geographic:

Další zajímavostí je dlouhodobé vysychání jezer - např. Aralského jezera. To jde ale tak nějak ruku v ruce s tvorbou pouštních oblastí. Pravda, u Aralského jezera se to zase hází na člověka. Jako obvykle. Když vyschnou české rybníky, zase se to hodí na člověka, že loví moc kaprů? Zbrojit budou asi hlavně producenti tuňáků :) Takto se vyvíjí Aralské jezero:

Poslední věcí je tedy zaregistrovaný nárůst globálních teplot, který se tak nějak ve světle těch výše popsaných skutečností dá očekávat. Teploty rostou a nadále porostou. Tady je takový pokus NASA vymáčknout ze všech možných měření mapu nárůstu v letech 1880 až 2011:

Když to shrnu, nabízí se otázka, zdali celkový vývoj klimatu není roven právě oteplování. Z toho, co máme možnost zjistit, to tomu i nahrává. Výzkum klimatu je složitý úkol. Často nám dělá problémy zjistit, jaké klima či počasí bude za relativně krátký časový interval v té či oné oblasti. Jedna z pseudověd současnosti - tzv. paleoklimatologie, pak bude tak troufalá, že Vám tohle určí velmi přesně na úsměvné miliony až stovky milionů let do minulosti.

Autor: Jan Mestan | úterý 25.12.2018 16:30 | karma článku: 21.49 | přečteno: 800x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 4.07 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz