O osudu afrických řek: Kolik času má ještě Nil?

30. 12. 2018 17:25:12
Ve světle předchozích dvou textů mě napadlo krátce sepsat něco o dlouhodobém vývoji afrických řek. Tyto řeky stále vysychají a další takovou řekou je logicky, jak si ukážeme, Nil.

Egypt je velkou zemí s bohatou historií. Je to země známá pro úchvatné skulptury a pyramidy. V dobách faraonů se Egyptu nebývale dařilo. A to mimo jiné klimaticky. Soudobý počet obyvatel je takřka 100 milionů, což je úctyhodné číslo vyšší, než třeba v případě Německa. Bytí a nebytí Egypta je v současnosti založeno na bytí a nebytí Nilu - tepny, která jej protíná. Tepny, která ještě dokázala odolat postupnému vysušování země, v níž najdeme spoustu žil, které již dávno či nedávno vyschly. Nil je řekou velmi dlouhou a pro jakékoliv fungování Egypta řekou zcela zásadní. Egypt je sice velkou zemí, avšak kdo měl zájem přežít, musel migrovat k Nilu - doslova se k němu co nejvíce přimáčknout. Egyptem je tak možno chápat hlavně Nil a jemu přilehlé oblasti s políčky - úrodná půda sahá často jen do vzdálenosti pár set metrů od břehů. A stále se tenčí.

Pojďme si situaci v těsném okolí Nilu zobrazit blíže:

Jak dopadne Nil? Pokud chceme znát osud Nilu, uděláme nejlépe, když se zaměříme na osud přilehlých řek. Nil, dnes řeka jejíž průměr má často jen 100 metrů a takřka bez přítoků (pokud pomineme oblast, kde pramení), ještě v relativně nedávné minulosti disponoval obrovskou spoustou více či méně masivních přítoků. Z okolních vrchů se pravidelně valily kubíky vody a sytily tehdejší Nil, možná kdysi nejmasivnější řeku na světě. Řeku, která je dnes přímo závislá na situaci daleko v africkém středu Jižního Súdánu.

Dá se očekávat, že v blízké či vzdálenější budoucnosti Nil vyschne podobně jako řeky v jeho těsném i vzdálenějším okolí. Oblast je doslova protkaná mnoha a mnoha vyschlými řekami. Nil je takový poslední mohykán. A vysychání neustupuje, naopak celkem logicky postupuje. Situace se brzy přiblíží té v Libyi. O snižující se možnosti Nilu naplnit základní potřeby obyvatel jeho okolí pojednává mnoho dokumentů, namátkou například:

Nevysušují se jen toky v Africe, ale také v dalších zemích. V rámci Evropy je nejvíce postižen jih, například Španělsko či Itálie. Namátkou dokument o vysoušení španělské řeky Tagus:

Vysušení řek je, zdá se, neodvratné. Není to náhlý proces, který spustila průmyslová revoluce v 19. století, je to jev trvající minimálně poslední stovky až tisíce let. Je to jev zcela přirozený. A zasahuje souše zcela globálně. Vlna veder v Austrálii letos láme rekordy. Tak jako vysychají žíly listů na stromech a jejich plocha postupně žloutne, vysychají vodní žíly světa a plochy států žloutnou - mění se v poušť. Zajímavá analogie. Řeky vlastně protínají krajinu velmi podobně, jako si žíly razí cesty listem stromů.

Je vlastně krásné to sledovat, stejně jako listy podléhající zkáze na podzim, ale příliš těžké se s tím potýkat coby člověk, kterého sucho zasáhne natolik, že řeka, která mu umožňovala přežít, nenávratně vyschne. Z historie Země víme, že ta mocná vysychání půd nelze házet na člověka. Člověk dokáže lokálně přispět, na určitý čas lokálně ovlivnit určitý tok (třeba stavbou přehrad), ale suchům zabránit nedokáže. Ta totiž jdou ruku v ruce s tím, jak se vyvíjí Země. Tedy velmi přirozeně v kontextu jejího ukotvení v rámci systému Sluneční soustavy.

Lidé si mohou zkoušet pomáhat, mohou se pokoušet i o nesmysly - jako například za 3 roky pořádat fotbalové mistrovství světa v Kataru. V zemi, která sytí civilizaci ropnými zásobami. Věděli jste, že pitnou vodu v Dubaji zajišťuje umělá desalinace mořské vody? Jednou z firem, která produkuje plastové lahve plněné umělou vodou je Mai Dubai. Dubaj je díky ropě bohatý - 16 litrů pitné balené vody vás tam přijde na 86 korun, což odpovídá asi 5 korunám za litr. To je docela málo na to, že jde o pouštní oblast živenou ropou. Ale dost hodně pro obyčejného člověka, který by chtěl v dané oblasti žít. Pro dovolenkového Evropana je to částka více než přijatelná. Když se však podíváte na snímky Dubaje - je to malé území zbudované díky ropě, taková atrakce, jehož okolí je tak tvrdé, jako třeba život v Jemenu. Vysychání v těchto zemích způsobuje hladomory, spoustu úmrtí a samozřejmě válek. Desalinace mořské vody je proces náročný a drahý - kolik obyvatel Jemenu by dokázalo platit 5 korun za litr? Pokud chcete denně disponovat alespoň dvěma litry, je to 10 korun. Měsíčně potom korun 300, což odpovídá asi 13 dolarům. A to hovoříme jen a pouze o vodě nezbytné pro organismus, aby dokázal v rámci jejího příjmu pracovat.

Autor: Jan Mestan | neděle 30.12.2018 17:25 | karma článku: 29.57 | přečteno: 1371x

Další články blogera

Jan Mestan

Re: Zeptali jsme se vědců (LIDOVKY.cz)

Na webu 'Lidovek' se lze v rubrice 'Zeptali jsme se vědců' mj. dočíst o tom, jak že se má chovat Země. Odpovídali pan Trubač a Goliáš, zaměstnanci Univerzity Karlovy - Přírodovědecké fakulty. Zkusím trochu reagovat.

19.1.2019 v 19:28 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 494 | Diskuse

Jan Mestan

Proč se na terminálech letiště Václava Havla shromažďují lidé bez domova?

Když jsem včera prošel terminály letiště Václava Havla, napočítal jsem určitě 15 lidí bez domova. Čím to?

12.1.2019 v 17:59 | Karma článku: 35.93 | Přečteno: 9184 | Diskuse

Jan Mestan

Svobodná vůle není aneb nikdo z nás své bytí předem nezadefinoval

Mějme myšlenkový experiment, kterého se zúčastní jedna osoba. Experiment proběhne následujícím způsobem. Uchopíme do ruky stopky a dáme testované osobě do ruky kámen. Posadíme osobu k oknu a řekneme: Během...

3.1.2019 v 17:36 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 503 | Diskuse

Jan Mestan

Kolik litrů desalinované vody byste museli vyrobit, abyste jednou nahradili vyschlý Nil?

Mějme hypotetickou situaci brzké budoucnosti - dojde k vyschnutí stále se tenčícího Nilu, což bezprostředně ohrozí život 100 milionů lidí. Kolik vody bychom museli vyrobit, abychom Nil uměle navodili?

3.1.2019 v 15:25 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 1011 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Daniel Schubert

Překroucené pozitivní myšlení - jed duchovních učení: Příklady z praxe a Toltéckého umění

Před cca 200 lety byla zahájena v Evropě duchovní revoluce, která trvá dodnes. Obchody zaplavila vlna motivačních a seberozvojových knih.

22.1.2019 v 19:38 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 398 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Zatmění Měsíce, rudý Měsíc a brexit

Dnes (21. ledna 2019) proběhlo úplné zatmění Měsíce. Zmíníme i souvislosti tohoto jevu s dnes projednávaným brexitem v britském parlamentu.

21.1.2019 v 21:33 | Karma článku: 10.95 | Přečteno: 225 | Diskuse

Jan Fikáček

Nejsou barvy a zvuky pouhá iluze? Něco, co v realitě vůbec neexistuje?

Snad žádný člověk nepochybuje o tom, že existují barvy. Třeba že jablko, na které koukáme, je skutečně červené. Který blázen by si dovolil tvrdit, že červená barva neexistuje. S její existencí to však není až tak jednoduché.

21.1.2019 v 9:11 | Karma článku: 30.88 | Přečteno: 1263 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč nám vítr obrací deštník naruby?

Co má společného polámaný deštník a přibouchnuté dveře? Za to, že vám vítr obrátil deštník naruby, nemůže zákon schválnosti - ale zákony fyziky. (délka blogu 8 min.)

21.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.51 | Přečteno: 393 | Diskuse

Alexandra Bolková

Zastoupení leváků v populaci

Celosvětově je více než 90 % lidí praváků. Dominance jedné „výhodnější“ strany je nejsilnější populační předpojatostí pro všechny primáty. Větší procento leváků je zastoupeno běžněji v bělošské, asijské a hispánské populaci.

20.1.2019 v 12:31 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 329 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 19.43 Průměrná čtenost 642

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

Najdete na iDNES.cz