O tom, že nezáleží na tom, co se okolo vás děje, ale na tom, kolik informace přijímáte

2. 01. 2019 14:09:16
...aneb i teleport či cestování v čase půjde. Je člověk jen 'komplexnějším kusem drátu'? Drát je drátem, přijme napětí, které jím proteče proudem a osladí to trochou odporu. Drát čeká na informaci, aby ji mohl zpracovat – osladit.

A co člověk? Je víc než kusem drátu?

Zamyslel jsem se nad tím, že vlastně vůbec nezáleží na tom, co se kolem mě (či kolem vás) děje. Tedy, ve smyslu fyzikálním - ne ve smyslu, že by bylo třeba dobré, aby se každý sebral a šel vyrabovat obchody. Myslím to tak, že každý z nás je 'vězněm' svého těla. Jsme svým tělem vlastně plně omezeni, dál nic není. Všechno, co se nám děje a utváří naše ponětí o světě, je tedy bezprostřední fyzikální interakce této skořápky se svým okolím. Pojďme to vyjádřit matematicky, než se dobereme k tomu, že jednou bude možné úplně všechno, o čem jste snili od dob uvedení Hvězdných válek do kin.

Uvažme tři prvky, konstantu I určující datový objem, který proteče diferenciální jednotkou povrchu vašeho těla dS za 1 s a funkci f(s), která popíše povrch těla. Funkce f(s) bude unikátní pro každého jedince a navíc v čase proměnná. Do budoucna ale, jak si povíme, ztratí význam. To proto, protože člověka nakonec zredukujeme jen na mozek samotný.

Diferenciální průtok dP datového objemu si můžeme vyjádřit takto:

Celkový datový objem, se kterým za 1 s interagujete, je potom dán integrálem:

Tak, to bychom měli v porovnání s komplexností našeho problému celkem jednoduchou matematiku. To nejtěžší je praktická realizace cestování v čase nebo teleportace, které jsem vám na začátku článku slíbil. To už tak prosté jako pár vzorců a vět nebude, naopak to bude technologicky náročné. Pojďme se ještě trošku rozepsat.

Často je nám zprava zleva tvrzeno, že v čase cestovat nepůjde. Že teleportovat objekty větší, než molekula, je utopické. Nesmyslné. Ne, není. Všechno je možné, protože všechno realizujeme na bázi datového balíčku P, který jsem popsal v rovnici výše. To je jediný kompletní balíček, který představuje 'váš svět' (a taky můj svět). Ať už se budete nacházet v roce 1800 nebo na druhé straně zeměkoule, ten balíček bude pořád balíčkem P. Můžeme si ho zkusit reprezentovat třeba terabajty - třeba 10,000 terabajty za vteřinu. Již jsem se o tom v jednom blogu rozepsal ve smyslu cesty na Mars, která vlastně není ničím jiným, než datovým objemem, který skrze vás proteče. Je to balíček akcelerací, elektromagnetického záření či obecně tepla, které absorbujete. Když půjdeme ještě dál a rozpitváme lidské tělo, zjistíme, že je složeno ze systému nervů připojených k mozku. Pokud budeme mít dostatečně schopnou laboratoř, zvládneme provést separaci mozku a zajistit mu výživu. Pokud budou úplné naše znalosti týkající se jeho funkcí a zároveň budou naše technologické možnosti na hodně pokročilé úrovni, identifikujeme veškerá nervová zakončení a napojíme je na externí zařízení, které bude definovat vstupní signály přesně tak, aby se imitovala realita, kterou jsme dosud žili. Nejen to, my můžeme třeba zařídit schopnost lidí létat. Můžeme zařídit naše umístění do roku 1850. Do pravěku. Můžeme zařídit imitaci teleportace rychlostí světla. Prostě si do indukované reality vložíme prvek teleportační brány a necháme nás do ní vstoupit.

Zní to možná jako sci-fi, ale technologický pokrok akceleruje, blížíme se výpočetním možnostem mozku. Již jsme schopni vyrábět umělá srdce - jejich funkci jsme pochopili a uchopili velmi dobře. Vyrábíme protézy blížící se skutečným rukám. Jednou pochopíme i mozek samotný. A to bude jen krůček k tomu, abychom náš balíček průtoku P zadefinovali přesně tak, jak bude libo. Nejen, že se teleportace stane skutečností, ale také cestování v čase a vůbec všechno, co si jen dovedete představit. Všechno, co se vám děje a tvoří váš svět, je totiž právě obsah balíčku P. Není to výhra vašeho oblíbeného týmu, není to vycházející Měsíc ani padající hvězdy. Nejsou to vaši přátelé. Je to jen a jen balíček P.

Autor: Jan Mestan | středa 2.1.2019 14:09 | karma článku: 14.70 | přečteno: 425x

Další články blogera

Jan Mestan

Re: Zeptali jsme se vědců (LIDOVKY.cz)

Na webu 'Lidovek' se lze v rubrice 'Zeptali jsme se vědců' mj. dočíst o tom, jak že se má chovat Země. Odpovídali pan Trubač a Goliáš, zaměstnanci Univerzity Karlovy - Přírodovědecké fakulty. Zkusím trochu reagovat.

19.1.2019 v 19:28 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 493 | Diskuse

Jan Mestan

Proč se na terminálech letiště Václava Havla shromažďují lidé bez domova?

Když jsem včera prošel terminály letiště Václava Havla, napočítal jsem určitě 15 lidí bez domova. Čím to?

12.1.2019 v 17:59 | Karma článku: 35.93 | Přečteno: 9183 | Diskuse

Jan Mestan

Svobodná vůle není aneb nikdo z nás své bytí předem nezadefinoval

Mějme myšlenkový experiment, kterého se zúčastní jedna osoba. Experiment proběhne následujícím způsobem. Uchopíme do ruky stopky a dáme testované osobě do ruky kámen. Posadíme osobu k oknu a řekneme: Během...

3.1.2019 v 17:36 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 503 | Diskuse

Jan Mestan

Kolik litrů desalinované vody byste museli vyrobit, abyste jednou nahradili vyschlý Nil?

Mějme hypotetickou situaci brzké budoucnosti - dojde k vyschnutí stále se tenčícího Nilu, což bezprostředně ohrozí život 100 milionů lidí. Kolik vody bychom museli vyrobit, abychom Nil uměle navodili?

3.1.2019 v 15:25 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 1011 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Daniel Schubert

Překroucené pozitivní myšlení - jed duchovních učení: Příklady z praxe a Toltéckého umění

Před cca 200 lety byla zahájena v Evropě duchovní revoluce, která trvá dodnes. Obchody zaplavila vlna motivačních a seberozvojových knih.

22.1.2019 v 19:38 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 379 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Zatmění Měsíce, rudý Měsíc a brexit

Dnes (21. ledna 2019) proběhlo úplné zatmění Měsíce. Zmíníme i souvislosti tohoto jevu s dnes projednávaným brexitem v britském parlamentu.

21.1.2019 v 21:33 | Karma článku: 10.95 | Přečteno: 223 | Diskuse

Jan Fikáček

Nejsou barvy a zvuky pouhá iluze? Něco, co v realitě vůbec neexistuje?

Snad žádný člověk nepochybuje o tom, že existují barvy. Třeba že jablko, na které koukáme, je skutečně červené. Který blázen by si dovolil tvrdit, že červená barva neexistuje. S její existencí to však není až tak jednoduché.

21.1.2019 v 9:11 | Karma článku: 30.88 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč nám vítr obrací deštník naruby?

Co má společného polámaný deštník a přibouchnuté dveře? Za to, že vám vítr obrátil deštník naruby, nemůže zákon schválnosti - ale zákony fyziky. (délka blogu 8 min.)

21.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.51 | Přečteno: 391 | Diskuse

Alexandra Bolková

Zastoupení leváků v populaci

Celosvětově je více než 90 % lidí praváků. Dominance jedné „výhodnější“ strany je nejsilnější populační předpojatostí pro všechny primáty. Větší procento leváků je zastoupeno běžněji v bělošské, asijské a hispánské populaci.

20.1.2019 v 12:31 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 328 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 19.43 Průměrná čtenost 642

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

Najdete na iDNES.cz