Kolik litrů desalinované vody byste museli vyrobit, abyste jednou nahradili vyschlý Nil?

3. 01. 2019 15:25:49
Mějme hypotetickou situaci brzké budoucnosti - dojde k vyschnutí stále se tenčícího Nilu, což bezprostředně ohrozí život 100 milionů lidí. Kolik vody bychom museli vyrobit, abychom Nil uměle navodili?

Nejprve bychom museli zjistit, kolik vody Nilem proteče - například za jeden den nebo za jeden rok. A tedy stanovit celkový objem vody, kterou bychom museli uměle vytvořit. Druhá fáze by byla výstavba potrubí od oceánu.

Průměrný průtok Nilu je asi 2,800 kubíků za vteřinu či chcete-li kubických metrů, což je o něco více, než objem olympijského bazénu (2,500 kubíků). Za jeden rok tedy určitým místem (profilem) Nilu proteče v průměru asi 88,300,800,000 kubických metrů, což odpovídá více než 35 milionům olympijských bazénů.

Vidíme, že ročně bychom museli být schopni vyrobit několik desítek milionů olympijských bazénů desalinované vody.

A cena?

S tou je to složité, ale náklady budou vskutku astronomické a celý náš projekt spíše nereálný. Když uvážíme, že cena jednoho kubického metru desalinované vody je v nejlepším možná mezi půl a jedním dolarem, dostaneme se k závěru, že by nás roční výroba vody stála zhruba mezi 50 a 100 miliardami dolarů. Reálně by byla cena jistě ještě vyšší, vytvořit takovou infrastrukturu u břehů Rudého moře by byl hodně drahý špás. A to bychom řešili jen problém jedné lokality - podobných lokalit je mnoho.

Co na to kalifornské vodní války?

Autor: Jan Mestan | čtvrtek 3.1.2019 15:25 | karma článku: 16.94 | přečteno: 1011x

Další články blogera

Jan Mestan

Re: Zeptali jsme se vědců (LIDOVKY.cz)

Na webu 'Lidovek' se lze v rubrice 'Zeptali jsme se vědců' mj. dočíst o tom, jak že se má chovat Země. Odpovídali pan Trubač a Goliáš, zaměstnanci Univerzity Karlovy - Přírodovědecké fakulty. Zkusím trochu reagovat.

19.1.2019 v 19:28 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 493 | Diskuse

Jan Mestan

Proč se na terminálech letiště Václava Havla shromažďují lidé bez domova?

Když jsem včera prošel terminály letiště Václava Havla, napočítal jsem určitě 15 lidí bez domova. Čím to?

12.1.2019 v 17:59 | Karma článku: 35.93 | Přečteno: 9184 | Diskuse

Jan Mestan

Svobodná vůle není aneb nikdo z nás své bytí předem nezadefinoval

Mějme myšlenkový experiment, kterého se zúčastní jedna osoba. Experiment proběhne následujícím způsobem. Uchopíme do ruky stopky a dáme testované osobě do ruky kámen. Posadíme osobu k oknu a řekneme: Během...

3.1.2019 v 17:36 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 503 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Daniel Schubert

Překroucené pozitivní myšlení - jed duchovních učení: Příklady z praxe a Toltéckého umění

Před cca 200 lety byla zahájena v Evropě duchovní revoluce, která trvá dodnes. Obchody zaplavila vlna motivačních a seberozvojových knih.

22.1.2019 v 19:38 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 380 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Zatmění Měsíce, rudý Měsíc a brexit

Dnes (21. ledna 2019) proběhlo úplné zatmění Měsíce. Zmíníme i souvislosti tohoto jevu s dnes projednávaným brexitem v britském parlamentu.

21.1.2019 v 21:33 | Karma článku: 10.95 | Přečteno: 225 | Diskuse

Jan Fikáček

Nejsou barvy a zvuky pouhá iluze? Něco, co v realitě vůbec neexistuje?

Snad žádný člověk nepochybuje o tom, že existují barvy. Třeba že jablko, na které koukáme, je skutečně červené. Který blázen by si dovolil tvrdit, že červená barva neexistuje. S její existencí to však není až tak jednoduché.

21.1.2019 v 9:11 | Karma článku: 30.88 | Přečteno: 1247 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč nám vítr obrací deštník naruby?

Co má společného polámaný deštník a přibouchnuté dveře? Za to, že vám vítr obrátil deštník naruby, nemůže zákon schválnosti - ale zákony fyziky. (délka blogu 8 min.)

21.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.51 | Přečteno: 392 | Diskuse

Alexandra Bolková

Zastoupení leváků v populaci

Celosvětově je více než 90 % lidí praváků. Dominance jedné „výhodnější“ strany je nejsilnější populační předpojatostí pro všechny primáty. Větší procento leváků je zastoupeno běžněji v bělošské, asijské a hispánské populaci.

20.1.2019 v 12:31 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 328 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 19.43 Průměrná čtenost 642

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

Najdete na iDNES.cz