Re: Zeptali jsme se vědců (LIDOVKY.cz)

19. 01. 2019 19:28:35
Na webu 'Lidovek' se lze v rubrice 'Zeptali jsme se vědců' mj. dočíst o tom, jak že se má chovat Země. Odpovídali pan Trubač a Goliáš, zaměstnanci Univerzity Karlovy - Přírodovědecké fakulty. Zkusím trochu reagovat.

Protože jsem ve svém blogu už mnohokrát reagoval na různé zprávy české i zahraniční týkající se chování Země, zareaguji i na text z online 'Lidovek'. K nalezení je zde:

https://www.lidovky.cz/relax/veda/jak-vznikla-kontinentalni-zemska-kura-a-proc-se-lisi-od-oceanske.A180823_130421_ln_veda_ape

Pánové Goliáš a Trubač z Univerzity Karlovy v něm mají vysvětlovat, proč Země obsahuje kontinentální a oceánskou kůru a jak že se má Země chovat (fungovat). Pojďme citovat pár vět a reagovat na ně.

'Celá oceánská kůra vznikla a stále vzniká částečným tavením tmavých hornin (peridotitů) ze svrchního pláště. Tvoří ji hlavně bazalty neboli čediče a produkty jejich přeměny (metamorfózy).'

Ano, oceánská kůra je v porovnání s tou kontinentální velmi mladý útvar - nejstarší části zhruba 180 milionů let. Je také na povrchu celkem hladká, jednolitá.

'Naproti tomu vznik kontinentální kůry je mnohem složitější. V raných stadiích vývoje Země, zhruba před 4.6 miliardami lety, byl povrch planety pokryt žhavým magmatem a plyny.'

Je pravdou, že kůra kontinentální je coby tuhý útvar staršího data 'výroby' - v kontinentech lze nacházet až 4 miliardy let staré části. Země je coby těleso zhruba 4.6 miliardy let stará.

'Na základě poznatků z výzkumu lze usuzovat, že přibližně před třemi miliardami lety už měla Země svůj první kontinent v pravém slova smyslu.'

Tak, že zde existovala určitá tuhá krusta pokrývající zemský povrch, se dá předpokládat. Pánové z univerzity by si to žel představovali tak, že zde existovalo cosi jako ostrov obklopený vodou na Zemi o zhruba soudobém objemu. To skutečně 'vyzkoumat' nemohli.

'Ze současných poznatků plyne, že je (kontinentální kůra) mnohem různorodější než oceánská kůra a její vznik je výsledkem mnoha složitých procesů. K nim patří vzájemné kolize mezi kontinenty, spojování a zesilování kůry do větších mas a průnik magmatu ze svrchního pláště.'

Ano, to je pravda. Kontinentální kůra je hodně stará a vepsaly se tak do ní procesy za hodně dlouhé období přesahující 4 miliardy let. Ještě můžeme souhlasit, že jak se kontinentální kůra trhá a natrhává, přirozeně interaguje s magmaty z hloubek (až svrchní plášť). Kolize kontinentů a jejich spojování už jsou jen a jen fantazií autorů.

Autoři nám své fantazie vnutí ještě závěrem: 'Celá zemská kůra je roztrhaná na litosférické desky (euroasijskou, arabskou a další), které do sebe narážejí a navzájem se podsouvají.'

Nezbývá mi nic jiného, než se autorů pozeptat, kde vzali tu kuráž ignorovat kulatost Země a tedy skutečnost, že jde nejen Afriku s Amerikami spojit dohromady podle symetrického hřbetu za interval 180 milionů let, ale dokonce i Zélandii s Jižní Amerikou. A to dle identické logiky a za stejný čas 180 milionů let. Věděli, že se kupříkladu prostor mezi Severní Amerikou a Eurasií vygeneroval, zatraceně, zase za interval 180 milionů let? Pánové, odhlédněte od ploché mapy a zkuste Zemi uvážit ve 3 rozměrech.

Doporučuji vám k samostudiu tyto 3 texty:

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=646750

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=685188

https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=668299

Autor: Jan Mestan | sobota 19.1.2019 19:28 | karma článku: 17.53 | přečteno: 540x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 217 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3213 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 18.00 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz