O konfliktu procesů a nejednoznačnosti měření: Příklad rotace Země

23. 01. 2019 19:40:27
V přírodních vědách se často pokoušíme tzv. měřit. Například teplotu. A nejen to, snažíme se i o vysvětlení námi naměřených hodnot. Ptáme se, proč jsou zrovna takové, jaké jsou.

Mějme předpoklad, že se Země rozpíná. Tedy se z dlouhodobého hlediska bude snižovat rychlost její rotace, což plyne z předpokladu zachování momentu hybnosti - moment hybnosti je v průběhu expanze zachováván. Vnější síly, například působení Měsíce, nejsou v takovém zjednodušení vzaty v úvahu. Co se mění, je moment setrvačnosti a úhlová rychlost. Úhlová rychlost je vlastně rotací Země, která nás zajímá. A která bude logicky klesat.

Když odhlédneme od sporných odhadů zpomalování rotace za posledních několik staletí (založeno na starověkých rytinách popisů zatmění) nebo odhadů paleontologických (ještě horší data), reálná měření rotace Země od roku asi 1960 ukazují (pakliže jim plně důvěřujeme), že se rotace opravdu nějakou dobu zpomalovala rychlým tempem o několik milisekund za několik let. Data ze starověkých nalezišť mají snad být v korelaci s odhady, že se zemská rotace má zbrzdit o asi 2 milisekundy za celé století (v důsledku interakce s Měsícem). Ale věřit takovým datům ze starých rytin je dost obtížné, neboť informování o zatmění Slunce ještě neznamená jeho reálné pozorování. A nález rytiny na určitých souřadnicích po stovkách až tisících letech už vůbec neznamená, že rytina je na místě, kde zatmění bylo pozorováno. Ještě musíte věřit, že to, co Vám někdo z písma vyluštil, znamená to, co to znamená. A tak dále.

Pokud tedy datům na obrázku níže plně věříme a považujeme je za tzv. věrohodná, je třeba se ptát, co Zemi urychluje a nebo zpomaluje. Kdyby se udržel trend zpomalování z let zhruba 1960 až 1970, dostali bychom za století zpomalení až několik desítek milisekund (možná 30). Tzn. LOD (délka dne) by se prodloužila o 30 milisekund. Jenže zpomalování se neudrží a v určitých etapách působí něco proti němu. Například od roku 1995 se délka během pár let náhle zkrátila až o 3 milisekundy. Vidíme, že výsledná zemská rotace je tedy značně kolísavá a dlouhodobě spíše stagnující. Z dat, co reálně od 60. let máme, ani neplynou předpoklady o prodlužování délky dne kvůli interakci s Měsícem. Naopak ukazují, že pro Zemi není problémem se klidně rapidně zpomalovat nad rámec těchto předpokladů. A pak zase zrychlovat.

Nabízí se nám tedy otázka, zdali nejsme svědky zajímavé etapy zemského vývoje, kdy existují dva (či více) konfliktní procesy působící proti sobě tak, že jednoznačnost zpomalování rotace v důsledku expanze jakoby maskují. Jinými slovy, co když se Země skutečně dlouhodobě kvůli expanzi zpomaluje ve smyslu trendů z let 1960 až 1970 či 1985 až 1995? Ale cosi funguje proti tomu? No, nepochybně musíme hledat procesy, které fungují tak, že Zemi dovedou roztočit a zase dovedou zpomalit. Svádět zpomalování na expanzi je snadné, na co ale zkusit svést zrychlování?

Je známo, že na Zemi tají ledovce, resp. se jim rok co rok daří hůře a hůře obnovovat. Ledovce při severní a jižní části Země způsobují zátěž, v důsledku které je Země trošku placatější (pozor, ne placatější ve smyslu recesistické ploché Země). Když se krasobruslařka točí na ledě a dává ruce vzhůru, umožňuje jí to roztočit se rychleji. Když dává ruce před sebe (přechází v 'rozlehlejší' tvar), rotace se zpomaluje. Pak přejde zase v tvar 'tyčovitý' a rotace se zrychlí. Pakliže je Země díky ledové mase trochu splasklejší, její tání a přesun do kapalné formy Zemi umožňuje přecházet do kulatějšího tvaru místo tvaru splasklého (rychlobruslařka zdvihá ruce). Zajímavá úvaha, nemyslíte?

Mohla by tato masa vody přispívající k 'zakulacování' zrychlovat Zemi alespoň o milisekundu (či více) za rok? To bychom měli až 100 milisekund za století, což by expanzi Země mohlo dobře vyvažovat (ne-li převážit). Ať už je za křivkou variací LOD skryto cokoliv, je zřejmé, že Země má jistojistě schopnost svou rotaci rapidně urychlovat (prostor pro přesuny hmot) i zpomalovat (prostor pro rozpínání). Tedy ať tak či onak, variace LOD napovídají konfliktu mezi dvěma protichůdnými procesy zrychlování a zpomalování Země, kdy určité období dominuje jeden a další období dominuje ten druhý.

Věda je fascinující v tom smyslu, že se člověk může snažit sebevíc o měření rotace naší planety, ale konflikt procesů, které tu rotaci definují, pozná jen velmi složitě.

Autor: Jan Mestan | středa 23.1.2019 19:40 | karma článku: 14.87 | přečteno: 541x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 5.29 | Přečteno: 153 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 426 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1044 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz