O přehlédnutí kulatosti Země a vlastně vskutku zajímavém byznysu(?) v pojetí českých vědců

25. 01. 2019 18:51:33
Že se ve vědě mezi určitými malými skupinami přelévají mnohamilionové částky, je známo. A je to často dobře. Je však velkou škodou, že s nimi veřejnost kolikrát nemá příliš možností střetu. Položit jim kupříkladu otázku, proč...

...ignorují názory druhých.

V jedné diskusi na serveru ResearchGate (asi 2500 přečtení) jsem pravil, že můj jediný 'tweet' na sociální síti Twitter má hodnotu miliard dolarů vyplýtvaných na deskově-tektonický výzkum. Ten 'tweet' stále existuje a existovat bude, viz.

https://twitter.com/jan_mestan/status/919320346112622592​

Někteří 'tweet' podpořili, jiní nikoliv. Ti asi nejrozumnější jej vzali, řekněme, v úvahu.

Taková skupina CTG při pražské Univerzitě Karlově zvaná Continental Tectonics Group se na svém webu pyšní tím, že skrze ni proteklo velké množství grantů. Když vezmeme jen poslední tři uvedené grantové položky za roky 2015 až 2019 (od roku 2015 jich bylo ještě více), dostaneme se k mnohamilionovým částkám.

Grant č. 17-15700S (2017-2019): 10,688,000,- Kč

Grant č. 16-11500S (2016-2018): 6,472,000,- Kč

Grant č. I1993 (2015-2019): 3,139,256,- Kč

Poslední tři položky celkem: 20,299,256,- Kč

Nutno zmínit, že všechny grantové položky jdou logicky na výzkum litosféry v dikci deskové tektoniky. Hovoříme zde ale jen o malé kapce, v deskové tektonice se každý rok utápí miliardy. Velmi vtipná pak bude má jediná prostá otázka, která bude zcela zdarma zkoušet vyvažovat ty miliardy.

Skupina CTG tak díky těmto milionům, jak uvádí, může působit nejen v Severní Americe ale třeba i na Antarktidě. Takové výjezdy stojí samozřejmě mnoho peněz a to nepočítáme účast na všech těch konferencích nebo samotné mzdové náklady. Skupina se tedy zabývá tzv. litosférou, tj. z velké části pevným (horninovým) obalem Země.

Nedávno z její dílny vyšel další text s deskově-tektonickou tematikou. Nese název 'A giant late Precambrian chert-bearing olistostrome discovered in the Bohemian Massif: A record of Oceanic Plate Stratigraphy (OPS) disrupted by mass-wasting along an outer trench slope.' Zkusím zde stručněji vytáhnout základní problém, který je v rámci velmi krkolomného :( a dlouhého názvu řešen. Na závěr zkusím skupinu vyzvat k takové menší diskusi a položím jí velice jednoduchou otázku, která je vlastně i součástí sporu, zdali je Země placatá či kulatá. A týká se i mého 'miliardového tweetu'.

Text je takovou asambláží, kompilací radiometrických dat zirkonů a geologické mapy, v níž lze vymezit určité horninové asociace spjaté právě s výskytem oněch zirkonů. Zirkony jsou minerály, podobně jako je třeba křemen minerál. Jejich výhodou je, že je lze radiometricky datovat. Metodika je známá a aplikovaná už mnoho let. Text obsahuje fotografie pár takových zrníček, jejichž stáří je asi 500 milionů let až přes 3 miliardy let. Když jsem prováděl před nějakým časem v Bratislavě chemické datování (trošku jiná metodika) monazitu, což je také minerál, vykázal stáří asi 330 milionů let. V různých sekvencích, na polích, v řekách nebo v magmatických horninách je prostě po světě rozptýleno mnoho různých takových zrn, jejichž stáří je až přes 4 miliardy let (Země je stará asi 4.6 miliardy let). Tedy autoři nám k tomu množství zirkonových dat, co už máme, poskytli další kupu dat. A v rámci dalších grantů jistě poskytnou další kupu dat. Jak si povíme, není to ani tak o té kvantitě změřených zirkonů, jako o tom, podívat se na svět ve třech rozměrech. Ale o tom za chvilku.

Protože podle pravidel iDNES.cz nemohu umístit fotografie z článku autorů, dodám zde pouze odkazy a popisy. Odkaz první: https://www.researchgate.net/profile/Jiri_Zak2/publication/329245458/figure/fig6/AS:700370259021825@1543992690860/figure-fig6_W640.jpg & popisek první: Další kupa radiometrických dat.

Já jsem si tedy ten dlouhatánský text autorů přečetl, ale nabízí se otázka, zdali se vůbec snažit z takové složitosti dělat sumář. Předně musím říci, že styl autorů je zhruba takový, jako byste vzali fotografii slona a umístili ji do mixéru. Rozcupovanou fotografii byste potom vzali a rozházeli po okolí. Z pár kousků byste zjistili, že to musela být socha tramvaje. Co kdybychom k našemu heterogennímu prostředí volili přístup opatrnější? Což se nejprve zkusit dozvědět, že vůbec to, co skládáme, je fotografií? Že to není socha? Třeba se časem dobereme i k tomu závěru, že na té fotografii je slon. Autoři žel jdou cestou úplného přesvědčení o soše tramvaje.

Abych jejich práci jen nehanil, autoři udělali zajímavou geologickou mapu a tu doplnili o místa nálezů jejich zrníček zirkonů. Také si všímali úklonů těles, což je v mapě vyznačeno. Protože je v horninách kolem nás rozptýleno mnoho různých chemických prvků, nechali autoři udělat chemické analýzy. A určili tak, kolik kterých chemických prvků, kde je. Nic překvapivého z toho neplyne.

Protože podle pravidel iDNES.cz nemohu umístit fotografie z článku autorů, dodám zde pouze odkazy a popisy. Odkaz druhý: https://www.researchgate.net/profile/Jiri_Zak2/publication/329245458/figure/fig3/AS:700370254835712@1543992689927/figure-fig3_W640.jpg & popisek druhý: Zajímavá mapka - terén se objede a kompasem se naměří úklony těles. Geologické mapování je jedním ze základních úkolů České geologické služby.

Protože autoři věří v deskovou tektoniku (jsou tedy svým způsobem věřící - vědu opírají o víru v nezavedený koncept) vycházející z 2D nahlížení na Zemi, rozhodli se provést závěr stylu zmíněné 'sochy tramvaje'. Místo toho, aby se pokusili dozvědět alespoň zlomek něčeho o obecné podstatě toho, co zkoumají. Tedy v práci nám předkládají nepěkná schémata sunoucích se desek kamsi do hlubin. Tedy jev, který nejen není, ale zároveň postrádá veškerou dostupnou fyzikální logiku. O tom jsem psal ale již mnohokrát. Ale autoři desky zkrátka namalují v nějakém vektorovém editoru a basta. Přidělají šipku stylem 'tudy se to muselo drtit'. Fyzikální sílu, které to umožnila sice neznáme, ale 'tudy se to muselo drtit jako ve svěráku'.

Protože podle pravidel iDNES.cz nemohu umístit fotografie z článku autorů, dodám zde pouze odkazy a popisy. Odkaz třetí: https://www.researchgate.net/profile/Jiri_Zak2/publication/329245458/figure/fig12/AS:700370263220229@1543992691576/figure-fig12_W640.jpg & popisek třetí: Autoři ve vektorovém editoru nakreslili desku, která se sune do hlubin, jak je libo.

Zvláštní, autoři udělají obyčejnou práci - dodají další data zirkonů (de facto ctrl+c, ctrl+v), dodají další chemické analýzy hornin (de facto ctrl+c, ctrl+v). A na závěr této práce, ničím nové a ničím objevné, vyplodí závěr, který postrádá veškeré základy normálního a racionálního uvažování. Jakoby základy získané studiem na základní či střední škole braly za své. Myslím takové ty základy, jako že klíč pasuje do klíčové dírky. Tedy spíše uvažování elementární. Základy typu Newtonova učení (které jde pak ještě vylepšit) raději nezmiňuji, neboť jméno Isaaca Newtona těmto 'vědcům' ani nic říkat nebude. Skupina se skrývá za změť, které sama nemůže rozumět. Ale hlavně, že to sype. Tedy, abych ta slova velkého rozhořčení doplnil slíbenou jednou jedinou jednoduchou otázkou (pokud už jste neklikli na můj 'tweet'):

Autoři, věděli jste, že jde Zélandii spojit dohromady s Jižní Amerikou dle stejné logiky rotace kolem symetrického hřbetu a za stejný časový interval a za výborné tvarové shody, jako Afriku s Amerikami?

No, asi nevěděli, jinak byste prvoplánovitě nepsali váš text. A spíše byste přemýšleli nad tím, proč tomu tak je. Nemám pravdu?

Troufl by si nějaký člen CTG odpovědět mi na mou otázku? Lidé by měli asi vědět, jak se bádá. A měli by mít právo pokládat otázky. K čemu je vědec, který není schopen odpovědět na otázku banálního 'kulatostního' problému? A nebo je to spíše o sání mnohamilionových grantových podpor? To snad ne. Kdoví, třeba se nad Pacifickým problémem někdy zkusí někdo zamyslet.

Přírodní věda má jednu velkou výsadu – snaží se o takové, řekněme, ryzí či úplné poznání. Neustále si pokládá otázky, váží možnosti. A uvědomění si, že je Země kulatá, patří mezi elementární prvky soudobých nauk o Zemi. Autoři se zkrátka v okamžiku obrovských problémů (problémů zásadního významu), které koncept deskové tektoniky má, nemohou pouštět do vědecké práce za současné plné víry v ní. Opakuji, že věda není vírou, věda je poctivým vážením pro a proti. Neustálým kladením otázek a hledáním odpovědí.

Předlistopadový politik Jakeš se kdysi nešťastně vyjádřil na adresu milé holky. Takový umělec vlastně nemá bariéry a pokud jeho tvorba lidi baví, budou za ni také platit. Milá holka tak svými příjmy hravě strčila pana Jakeše do koše. A to se mu asi nelíbilo. Inu, není každý pěvecky nadaný. Jak je to ale s přírodními vědami? Mají bariéry nebo jsou tak svobodné, jako tvorba umělcova?

Závěrem: Text není o tom, že by si věda zasloužila nižší podporu, než například sport nebo politika. Sportovci nebo politici jsou proti vědcům finančně spíše chuďasové. Spíše by to chtělo, aby věda byla celkově nejen bohatší než sport či politika, ale aby o sobě dávala také ještě více vědět. A umožňovala širší diskusi a zapojení.

Autor: Jan Mestan | pátek 25.1.2019 18:51 | karma článku: 17.18 | přečteno: 637x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 4.07 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 423 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz