Rotace Země v EE theory: Příprava modelů

28. 01. 2019 22:30:15
Tento text věnuji přípravě modelů pro studium rotace naší planety v EE theory. Text volně navazuje na předchozí článek o reálných měřeních rotace Země a konfliktu procesů, které ji mohou definovat či definují.

V předchozím textu jsem vyjádřil názor, že by za milisekundovými variacemi LOD (délka dne) 'nahoru-dolu' mohl stát konflikt procesů - rozpínání Země a změna jejího tvaru z elipsoidálního (zploštělého) ve více kulovitý. Rozpínání Země by v důsledku změn momentu setrvačnosti vedlo ke zpomalování rychlosti otáčení. Naopak změna tvaru Země by vedla ke zrychlování.

K mému názoru se spustila celkem zajímavá diskuse, kde padaly různorodé příspěvky. Ve svém textu jsem například uváděl, že měřené variace LOD od roku 1960 nenapovídají prodlužování délky dne vlivem Měsíce. Bylo mi řečeno, že se ale Měsíc vzdaluje. A to změřeno je. Ano, ale v rotačních datech ten vliv dlouhodobě nedominuje - není vidět. Spíše tedy dominují jiné vlivy, tj. takové vlivy, které dokáží Zemi rapidně urychlit a rapidně zpomalit.

Následující obrázky jsou čistě modelovými koulemi, tzn. v případě zvětšující se koule neřešíme situaci rozpoložení kontinentů. Předlohou je glób soudobé Země, kterou jsme nejprve velmi prostě ze zploštělého tvaru převedli v tvar kulovitý. V dalším případě jsme ji pouze zvětšili. A v tom posledním provedli obě předchozí operace naráz. Podívejte se:

Nyní představím matematiku a fyzikální podklad, který se váže k našemu studiu. Co nás bude zajímat, je tzv. moment setrvačnosti, který vyjadřuje míru setrvačnosti těles při otáčivém pohybu. Většinou se to učí v prvních ročnících fyziky vysokých škol. Mě to v tehdejším pojetí pana docenta z MFF příliš nebavilo, možná to bylo proto, protože nám neřekl, že to může být i zajímavé pro vyšetřování toho, zdali se Země rozpíná či nikoliv.

Když bych měl rovnici výše trochu popsat, říká nám, že moment setrvačnosti určíme integrací (tj. součtem) všech příspěvků hustot násobených druhou mocninou jejich vzdáleností od osy otáčení (rotační osa Země) přes objem tělesa. Můžeme si tedy kupříkladu představit, že Zemi rozdělíme na 100,000 malých kostiček, kdy každá kostička má určitou hustotu, objem a danou vzdálenost od osy otáčení. Abychom určili moment setrvačnosti, hmotnost každé kostičky vynásobíme druhou mocninou její vzdálenosti od osy otáčení. A všech 100,000 součinů sečteme. Tento postup je tzv. numerický a dává přibližné, avšak velmi přesné, výsledky. Když našich kostiček bude třeba jeden milion nebo jedna miliarda, bude přesnost extrémně vysoká. Pro takové výpočty se už často používají superpočítače. Výpočty mohou být samozřejmě mnohem komplikovanější, než naše relativně prostá úloha.

Po implementaci numerické metody tedy můžeme zkusit provést výpočty pro měnící se Zemi podle obrázků výše. V předchozích diskusích často reagoval pan Jelen, že se o nějaké analytické výpočty pro kulovitou Zemi pokouší. A že už mu něco i vyšlo. Možná toto pro něj bude zajímavé a pokusí se o nějaký výpočet v rámci obrázku výše, kde je tedy zploštění Země až přehnané, aby bylo jasné, že existuje. Ve skutečnosti je zploštění mnohem menší.

Na závěr ještě zmíním, že součin momentu setrvačnosti a úhlové rychlosti rotace Země je stálý - tj. konstantní při zanedbání vlivů vnějších sil. Když budeme znát modelovou periodu rotace Země v současnosti (asi 24 hodin) a její soudobý moment setrvačnosti, na základě výpočtu modelového momentu v minulosti (zploštění a změna objemu) pak určíme periodu rotace v minulosti, jejíž variace nás zajímají. Tyto variace máme právě změřené a rádi bychom se k nim skrze naše modely dobrali.

Autor: Jan Mestan | pondělí 28.1.2019 22:30 | karma článku: 11.97 | přečteno: 336x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 5.29 | Přečteno: 153 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jan Mestan

Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

5.2.2019 v 22:18 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 425 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 218 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3214 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1043 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 621

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz