Čtvrtek 12. prosince 2019, svátek má Simona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Rotace Země v EE theory: Příprava modelů

28. 01. 2019 22:30:15
Tento text věnuji přípravě modelů pro studium rotace naší planety v EE theory. Text volně navazuje na předchozí článek o reálných měřeních rotace Země a konfliktu procesů, které ji mohou definovat či definují.

V předchozím textu jsem vyjádřil názor, že by za milisekundovými variacemi LOD (délka dne) 'nahoru-dolu' mohl stát konflikt procesů - rozpínání Země a změna jejího tvaru z elipsoidálního (zploštělého) ve více kulovitý. Rozpínání Země by v důsledku změn momentu setrvačnosti vedlo ke zpomalování rychlosti otáčení. Naopak změna tvaru Země by vedla ke zrychlování.

K mému názoru se spustila celkem zajímavá diskuse, kde padaly různorodé příspěvky. Ve svém textu jsem například uváděl, že měřené variace LOD od roku 1960 nenapovídají prodlužování délky dne vlivem Měsíce. Bylo mi řečeno, že se ale Měsíc vzdaluje. A to změřeno je. Ano, ale v rotačních datech ten vliv dlouhodobě nedominuje - není vidět. Spíše tedy dominují jiné vlivy, tj. takové vlivy, které dokáží Zemi rapidně urychlit a rapidně zpomalit.

Následující obrázky jsou čistě modelovými koulemi, tzn. v případě zvětšující se koule neřešíme situaci rozpoložení kontinentů. Předlohou je glób soudobé Země, kterou jsme nejprve velmi prostě ze zploštělého tvaru převedli v tvar kulovitý. V dalším případě jsme ji pouze zvětšili. A v tom posledním provedli obě předchozí operace naráz. Podívejte se:

Nyní představím matematiku a fyzikální podklad, který se váže k našemu studiu. Co nás bude zajímat, je tzv. moment setrvačnosti, který vyjadřuje míru setrvačnosti těles při otáčivém pohybu. Většinou se to učí v prvních ročnících fyziky vysokých škol. Mě to v tehdejším pojetí pana docenta z MFF příliš nebavilo, možná to bylo proto, protože nám neřekl, že to může být i zajímavé pro vyšetřování toho, zdali se Země rozpíná či nikoliv.

Když bych měl rovnici výše trochu popsat, říká nám, že moment setrvačnosti určíme integrací (tj. součtem) všech příspěvků hustot násobených druhou mocninou jejich vzdáleností od osy otáčení (rotační osa Země) přes objem tělesa. Můžeme si tedy kupříkladu představit, že Zemi rozdělíme na 100,000 malých kostiček, kdy každá kostička má určitou hustotu, objem a danou vzdálenost od osy otáčení. Abychom určili moment setrvačnosti, hmotnost každé kostičky vynásobíme druhou mocninou její vzdálenosti od osy otáčení. A všech 100,000 součinů sečteme. Tento postup je tzv. numerický a dává přibližné, avšak velmi přesné, výsledky. Když našich kostiček bude třeba jeden milion nebo jedna miliarda, bude přesnost extrémně vysoká. Pro takové výpočty se už často používají superpočítače. Výpočty mohou být samozřejmě mnohem komplikovanější, než naše relativně prostá úloha.

Po implementaci numerické metody tedy můžeme zkusit provést výpočty pro měnící se Zemi podle obrázků výše. V předchozích diskusích často reagoval pan Jelen, že se o nějaké analytické výpočty pro kulovitou Zemi pokouší. A že už mu něco i vyšlo. Možná toto pro něj bude zajímavé a pokusí se o nějaký výpočet v rámci obrázku výše, kde je tedy zploštění Země až přehnané, aby bylo jasné, že existuje. Ve skutečnosti je zploštění mnohem menší.

Na závěr ještě zmíním, že součin momentu setrvačnosti a úhlové rychlosti rotace Země je stálý - tj. konstantní při zanedbání vlivů vnějších sil. Když budeme znát modelovou periodu rotace Země v současnosti (asi 24 hodin) a její soudobý moment setrvačnosti, na základě výpočtu modelového momentu v minulosti (zploštění a změna objemu) pak určíme periodu rotace v minulosti, jejíž variace nás zajímají. Tyto variace máme právě změřené a rádi bychom se k nim skrze naše modely dobrali.

Autor: Jan Mestan | pondělí 28.1.2019 22:30 | karma článku: 13.24 | přečteno: 379x

Další články blogera

Jan Mestan

Když se zdvihne zem aneb 11. listopadu udeřilo ve Francii zemětřesení

11. listopadu 2019 udeřilo v jihovýchodní Francii zemětřesení o magnitudu 5. Díky misi Copernicus Sentinel-1 byl detailně změřen povrchový projev události.

19.11.2019 v 11:09 | Karma článku: 14.51 | Přečteno: 469 | Diskuse

Jan Mestan

Průlet Zemí

Hypocentra zemětřesení nejsou rozmístěna náhodně - soustředí se do míst hlubokých zemských ruptur a také místy lemují kontinentální bloky - kry, na kterých žijeme. Expandující kulové těleso, jehož rigidní povrch je protkán...

13.11.2019 v 15:34 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 20.24 | Přečteno: 357 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Zdenek Slanina

Počátkové společnosti císaře Viléma pro podporu věd (článek, co se nehodil, a tak nevyšel)

Začátkem divokých devadesátek se ČSAV divoce transformovala. Institucionální financování(INFI) bylo odvrženo co přežitek. Šlo o omyl vedení, který nadto po Akademii nikdo ani nepožadoval. MPG za humny stále používá právě to INFI.

12.12.2019 v 8:08 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 887 |

Dana Tenzler

Proč vám tvrdne pečivo - s chemií v kuchyni

Proč vydrží pečivo čerstvé jen chvíli? Které druhy pečiva tvrdnou nejrychleji? A jak se dá ovlivnit doba, za kterou ztvrdnou? (délka blogu 3 min.)

12.12.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.97 | Přečteno: 574 | Diskuse

Karel Tejkal

Úbytek magnetického pole Země ukazuje na apokalypsu soudného dne

Ano, to se skutečně píše v novém "vědeckém" pojednání na webu kreacionismus.cz. Podle vrchního inkvizitora se článek zabývá "pošetilým postojem sekulárních kosmologů k problému postupného slábnutí magnetického pole".

10.12.2019 v 11:35 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 1017 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy III - "náboženství" Schrödingerovy kočky

Některé možná překvapí, že Schrödinger svoji kočku vymyslel proto, aby ukázal, že výklad kvantové mechaniky obsahující neurčitost, například v podobě částice v superpozici neboli její přítomnosti tak nějak všude, není správný.

10.12.2019 v 8:09 | Karma článku: 36.57 | Přečteno: 1544 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: geometrie kluka z plakátu

Minule jsme kolem čtvrté dimense chodili opatrně jako kocour kolem horké kaše. Dnes se do ní vrhneme rovnou po hlavě. Kdo nemá 4D hlavičku, přinese si krční adaptér. Ale ne abyste na to konto strkali u včelaře hlavu do úlu.

9.12.2019 v 9:09 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 152 Celková karma 16.65 Průměrná čtenost 567

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz