Jak složit kontinentální slupku Země zpět dohromady jejím zmenšením?

5. 02. 2019 22:18:18
Poslední dobou se zkouším potýkat s obecným problémem, jak co nejlépe vyřešit složení kontinentální slupky v EE theory při zmenšení Země. Zkusím vstupně popsat dílčí kroky problému.

Vstupní data

První problém, který řešíme, je, jaká vstupní data bychom měli použít. Jako nejoptimálnější se jeví prostorová (3D) VGG data, díky kterým jsem mj. nalezl spojení Zélandie a Jižní Ameriky. Taková data jsou reprezentována de facto velkou spoustou (třeba 100,000) bodů o třech souřadnicích - X, Y, Z. Kromě souřadnice musí bod navíc disponovat čtvrtým parametrem, kterým může být barva a nebo jednoduše 1 nebo 0 (1 pro kontinentální kůru a 0 pro oceánskou kůru). Precizní VGG data jsou ještě více nuanční, neboť ono zjednodušení povrchu Země na kontinentální a oceánskou kůru není tak úplně snadné - je pochopitelné, že určité drobné části zemského povrchu mohou disponovat přechody mezi těmito dvěma jednotkami (například v Indonésii). Optimální je tedy použít VGG data co nejkvalitnější, kdy každý bod lze reprezentovat třeba stovkami hodnot vztaženými k různé hodnotě tíhových polí.

Tzn. základem našich snah je získat matici takových souřadnic doplněných o čtvrtý parametr, se kterou budeme moci dále pracovat.

Definování kontinentálních oblastí

Když se nám konečně podaří naši matici nějak vhodně zobrazit (vizualizovat) coby kouli, bude potřeba vytvořit nástroj, kterým ručně z této koule separujeme kontinentální oblasti. Tzn. potřebujeme nástroj, kterým tyto oblasti de facto obtáhneme. Takový nástroj de facto opět utvoří matici bodů, které na povrchu koule uzavírají region.

Zde se dostáváme k prvnímu matematickému problému - naše křivka by měla být uzavřená. Danými operacemi tak získáme kupříkladu 30 matic reprezentujících 30 segmentů kontinentální kůry a omezených uzavřenými křivkami. Naším cílem je přiblížit se co nejlepšímu definování kontinentální kůry. Je jasné, že 100% přesnosti nedosáhneme, avšak přesnosti nad 95%, možná až 99% a vyšší se nám jistě podaří dosáhnout, neboť soudobá nejlepší VGG data jsou opravdu značně přesná. Navíc je můžeme kombinovat s mapami stáří oceánské kůry a dalšími podklady.

Zmenšení koule a sdružování kontinentálních oblastí na jejím povrchu

Velice složitá fáze přichází v momentě, kdy začneme naše matice segmentů kontinentální kůry zpracovávat. Totiž kontinentální slupky mají při soudobém zemském objemu určitou křivost, která se při zmenšování koule, na níž spočívají, bude měnit. Co se v důsledku jejich vlastní rigidity +/- měnit nebude, je jejich povrch a tvar. Tzn. cílem další operace je umět na zmenšené kouli naše segmenty zobrazit - de facto ji obalit. Už jen když si toto představíme, vidíme, že to vůbec není snadná úloha. Představte si míč, jehož plášť rozstříháme a následně jím chceme pokrýt míč menšího objemu. Prakticky budeme ten plášť různě lehce deformovat, nepůjde nám úplně pěkně jím povrch menší koule obalit. Však to si každý může vyzkoušet.

Při naší metodě bychom se mohli zkusit držet dvou podmínek: První podmínka je zachovat tvar původního segmentu a druhá potom zachovat jeho povrch. My tedy vlastně musíme umět naší matici transformovat tak, aby segment přešel na kouli menšího objemu. Taková transformační matice by v sobě měla nést parametr poloměru koule, na kterou chceme segment 'přišít'.

Když se nám povede naše segmenty přesouvat na kouli menšího a menšího objemu, budeme mít ještě požadavek na umění jejich přesunů po povrchu takové koule. To abychom mohli zkoušet, zdali do sebe při zmenšování koule pasují více a více apod. Tedy zároveň musíme být schopni segment uchopit a přemístit po povrchu koule jako celek. To je opět úloha transformační matice, která nám segment posune například o 2° na sever a 1° na západ.

Autor: Jan Mestan | úterý 5.2.2019 22:18 | karma článku: 14.60 | přečteno: 284x

Další články blogera

Jan Mestan

Paní Nováková to nemyslela špatně, opravdu to chce hodně internetu zdarma

Lidé se momentálně posmívají ministryni Novákové za její výroky ohledně wifi. Bez ohledu na jakoukoliv politiku se jí zkusím zastat coby člověka, ne coby reprezentantky jakéhokoliv politického směru či struktury.

19.2.2019 v 17:25 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Jan Mestan

Elizabeth Tasker: Autorka termínu 'chthonian theory'

Ačkoliv termín 'chtonijská planeta' spatřil světlo světa již v roce 2003, termín 'chtonijská teorie', který směřuje k robustnějšímu zpracování pojmu či jeho zobecnění, použila v jedné kapitole své knihy vědkyně Elizabeth Tasker.

3.2.2019 v 22:08 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Petr Bajnar

Freudovské přeřeknutí

Ačkoli jsem si svůj poslední článek v rubrice Věda „O lidské (ne)inteligenci“ pro kontrolu dvakrát četl, přesto jsem v něm napsal větu: "Ve zvířatech bude vidět jen zdroj výživných bílkovin a ne LIDSKOU bytost".

18.2.2019 v 16:50 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 427 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v jezírku - tajuplné bublinky v ledu

Jak se dostanou do ledu bubliny a proč se objevují jen někdy? Na vině je chemie a biologie, která neodpočívá ani v zimě. (délka blogu 5 min.)

18.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 274 | Diskuse

Jan Mestan

'Zapomenutý' článek H. G. Owena

V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

17.2.2019 v 18:20 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 220 | Diskuse

Julius Maksa

Jak nejlépe zabránit na dálnici jízdě v protisměru?

V pátek se staly dvě dopravní nehody na českých dálnicích, způsobené řidiči jedoucími v protisměru. Pomůže umístění nové dopravní značky? Neexistuje lepší značení, které by nebylo možné přehlédnout? Jedno řešení bych měl.

16.2.2019 v 14:15 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 3216 | Diskuse

Dana Tenzler

Planckova hvězda - teoretický pohled do černé díry

Co se stane s hmotou, která spadla do tzv. černé díry? Od určitého bodu její dráhy její osud už nemůžeme pozorovat. Věda má naštěstí ještě jiné možnosti, jak vysvětlit procesy, které nejsou vidět. (délka blogu 15 min.)

14.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 1044 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 17.34 Průměrná čtenost 623

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou. Autorem webu: http://expandingearthresearch.org/ & Twitter

 

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

 

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

 

Najdete na iDNES.cz