'Zapomenutý' článek H. G. Owena

17. 02. 2019 18:20:52
V roce 1976 vyšel dlouhý text H. G. Owena, který jej publikoval v magazínu Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences. Owen se v něm zabývá myšlenkou expandující Země.

Text nese název Continental Displacement and Expansion of the Earth during the Mesozoic and Cenozoic. Lze jej volně stáhnout na webu.

V roce 1976 svět disponoval základními informacemi o oceánském dnu a o jeho stáří. Byly známy průběhy středooceánských hřbetů. Byly známy základní obrysy kontinentů. Ještě například nebylo známo, že existuje kontinent Zélandie. Lze říci, že znalosti obecně o charakteru oceánské kůry v pacifické oblasti byly ještě značně neúplné (dnes už jsou, mohli bychom skoro tvrdit, úplné).

H. G. Owena tehdejší data v 70. letech vedly k sepsání objemného textu, který řeší spojování kontinentů v EE theory. Mezozoikum je zhruba etapa před mezi 252 až 66 miliony lety. Kenozoikum na něj potom volně navazuje a trvá až do současnosti. Owena tedy přirozeně zajímá období, během kterého byla tvořena oceánská kůra či litosféra. Ta je stará maximálně zhruba 180 milionů let, někdy v té době mělo dojít k rapidnější expanzi Země a rozbití prakontinentu Pangea. Na Owenovi je zajímavé, že je paleontolog. To je velice výjimečné, protože většina paleontologů svou práci opřela o 2D představu desek, kdy kontinenty vnímá jako 'lodě', které se srážejí (tmelí) a zase rozpojují po dlouhé a dlouhé miliardy roků. Owenova práce je také výjimečná tím, že vůbec vznikla. Ale není se příliš čemu divit - 70. a 80. léta byla v geologických vědách ještě poměrně svobodná. Obávám se, že by se dnes většina snažila Owenovi vysmát, neboť by přímo ohrožoval jejich vědecké kariéry. Desková tektonika totiž v průběhu 80. a 90. let přešla z vědeckého konceptu ve víru, která je nucena studentům geovědních oborů jako jediná možná (celosvětově, v rámci Česka například na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Masarykově univerzitě v Brně nebo Technické univerzitě v Ostravě). Podobná situace je i na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde je student seznamován výhradně s ideou desek.

Osobně mě ona víra v desky (deskovou tektoniku) velmi překvapuje v momentě, kdy student není pracně a podrobně postaven před modely, které ideu expanze Země vyvracejí. Tedy ideu, která je nejvíce elegantní a logická. Když přišel Einstein se svými nápady, mnozí se mu vysmáli. Jenomže postup je ten, že se vědecká komunita snaží přesvědčit o tom, že se Einstein mýlí. Podobně by vědecká komunita měla modely rozpínající Země Owenovi (a nejen jemu) ukázat, že se mýlí. To se ale neděje. Naopak vidíme, že lze pacifickou i atlantickou oblast Země spojit dohromady ve stejný čas v minulosti (tedy v Mezozoiku, kterého si všímá i Owen). Z nepochopitelného důvodu lidé věřící v deskovou tektoniku tento elementární prvek ignorují. Nedokáži odpovědět na to, proč. Přece nemohu začít učit (nebo dokonce vyhazovat studenty za neznalost tohoto) o 'deskách' a zároveň studentům neumět vysvětlit, že 'lze pacifickou i atlantickou oblast Země spojit dohromady ve stejný čas v minulosti'. Na to musím (!) umět znát odpověď. A pokud ji nemám, zároveň nemohu deskovou tektoniku předávat na univerzitní půdě jako víru. To opravdu nejde. Ale děje se to. Bohužel. Nehovoříme o nějaké 'maličkosti'. Hovoříme zde o problému stejného významu, jakým bylo lidské uvědomění si, že Země není plackou, že Země (takřka) obíhá kolem Slunce či že člověk měl své předchůdce, kteří se v něj v průběhu času vyvinuli (teorie o vývinu či vývoji druhů - evoluce).

Pro zájemce doporučuji Owenovu práci ke stažení:

https://royalsocietypublishing.org/doi/pdf/10.1098/rsta.1976.0026

Pokud bych měl práci krátce popsat, je třeba říci, že Owen dobře vnímá a popisuje, že většina rekonstrukcí Pangey je prováděna ve Wegenerově dikci, tj. na ploché mapě jsou k sobě sraženy Afrika s Amerikami a zemský objem považován za geologicky stálý. Owen se proti tomu významně ohrazuje a poukazuje na fakt, že takové skládání kontinentů z pohledu geometrie není dokonalé. Owen přímo píše: 'Such reconstructions produce major geometric and geological fit inconsistencies particularly in areas such as the Arctic, Caribbean, Mediterranean, and southeast Asia and Indonesia.' Owen podotýká, že oblasti spíše indikují zvětšování formou expanze. Píše: 'The ocean floor spreading history of these regions and the adjacent oceans indicates that they have grown by areal expansion since their initiation.' Pokud mám vyslovit osobní názor, odmazáváním izochron (segmentů stejného stáří oceánské kůry) se pochopitelně projevuje, že kontinenty do sebe na Zemi se stejným objemem nepasují. Vznikají obrovské mezery, které deskový tektonik zkouší 'zamazat' tak, že tam nacpe kusy kontinentální masy, která měla zmizet kamsi pryč (což je ale samozřejmě nesmysl, protože obrysy kontinentů na nejlepších VGG snímcích do sebe zapadají velmi dobře - dodělávky obrovských kusů, které zmizely neznámo kam, nedávají naprosto žádný smysl).

Owen se také významně ohrazuje proti subdukci. Píše: 'The geological evidence from the continental margins and from the Earth’s oceans does not support the amount of subduction, either in whole or in part, required by the constant dimension hypothesis.'

Owen na straně 225 ukazuje 'konvenční' představu Země o stálém objemu. Tedy takovou, která vychází z 2D představy světa (viz. popisy výše). Na straně 227 můžeme vidět, že představa světa o situaci a vztazích mezi kontinentální a oceánskou kůrou byla již velmi dobrá. Na straně 279 vidíme, že na Owenově mapě chybí reliéfy oceánského dna Pacifiku, zároveň tam není zakreslena Zélandie. To se ale změnilo a dnes již vidíme, že spojení Pacifiku existuje a je logické.

Owenova práce je volným pokračováním prací Hilgenberga či Careyho. A jako taková je určitě značně hodnotným příspěvkem k EE theory, která se vzhledem k již takřka dokonalým informacím o oceánském dnu (celoplanetárně), dočká ještě velkého množství detailnějších zpracování.

Autor: Jan Mestan | neděle 17.2.2019 18:20 | karma článku: 15.70 | přečteno: 327x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 251 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1118 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz