Něco málo k principu superpozice v geologii

21. 02. 2019 16:34:41
Tento text věnuji vysvětlení tzv. principu superpozice v geologii. Následně provedu krátké zamyšlení nad tím, že geovědy mají významný problém s jeho uplatněním v praxi. Zejména pak v součinnosti s tzv. radiometrickým datováním.

Tedy nejprve, cože to ten princip superpozice vlastně je. Je to vlastně velice primitivní 'učení', které zvládne uchopit úplně každý. V prostředí okolo nás často nacházíme geologické vrstvy, které se nějaký čas ukládaly (ne nutně miliony let, ale třeba roky, dekády nebo staletí). Platí, že pokud nejsou vrstvy z nějakého důvodu 'otočené vzhůru nohama', což většinou opravdu nejsou (zvláště ty pevné a větší, které vznikaly na místě, tzv. in situ), je nejsvrchnější vrstva daného sledu nejmladší (vznikla nejpozději) a vrstva nejníže uložená (báze) nejstarší (vznikla jako první či obecněji a lépe řečeno dříve, než vrstvy nad ní). O platnosti principu se můžete přesvědčit třeba tehdy, když skládáte trika do skříně – nejspodněji uložené triko jste tam umístili jako první. Tedy z pohledu jeho setrvávání 'v komínku' je toto nejstarší – setrvává 'v komínku' nejdéle.

Tedy tento princip skutečně platí a lze se o jeho platnosti v geologii přesvědčit – celou škálu vrstev jde obdivovat například v Barrandově skále. A s mnoha různými zkamenělinami - 'od silnice' směrem po skále až k obydleným vrchům. U silnice byste našli spíše graptolity a trilobity. Směrem výše by se skladba fauny měnila, stejně tak skladba i hrubost sedimentů. Zatímco graptolity a trilobity najdete ve velice jemnozrnných sledech (tak jemnozrnných, že na rozlišení zrn potřebujete často mikroskop), o kousek výše (pár desítek metrů) už je materiál o poznání hrubší až písčitý, ale stále hodně kompaktní. Sledy svědčí o tom, že byla oblast zaplavena mořem. Ve finále moře ustoupilo, objevila se souš a litifikované sledy protkala Vltava. A my je tak můžeme obdivovat. Když budeme sledy studovat, můžeme určitě uplatnit princip superpozice.

Když budete studovat geologii, bude vám tento princip také představen. Obrázek, obyčejné schéma nijak nereflektující konkrétní situaci, bude vypadat nějak takto:

Když bychom obrázek výše měli trochu popsat, měla se geologická situace odehrát tak, že vznikly postupně vrstvy A > C > D (relativní přístup). Ty byly následně protnuty žílou B radiometricky datovanou na 80 milionů let (absolutní přístup). Svrchní partie sledu byly zahlazeny a přibyla jako poslední vrstva E. Můžeme tedy například prohlásit, že vrstva E je nejmladší a je určitě mladší, než 80 milionů let (vznikla tedy 'někdy' v posledních 80 milionech letech). Vrstvy A, C a D jsou naopak starší než 80 milionů let – vznikly tedy někdy mezi asi 4.6 miliardami lety až 80 miliony lety v minulosti. Údaj 4.6 miliardy let je samozřejmě přehnaný, to je stáří celé Země jako planety – tolik to nebude, ale ilustruji tím nejistotu, která se pojí bezprostředně s daným schématem. Tolik tedy k modelové situaci, která neodráží absolutně nic konkrétního či reálného.

Nyní je na místě říci, že takovým schématem výuka studentů geologie končí. Asi byste očekávali, že bude následovat 10, 20, možná 50 reálných ukázek (fotografií s radiometrickými daty) takových, které se budou podobat schématu. Omyl. Nic takového se nejen, že nestane, ale zároveň je problém (ne-li je nemožné) takovou ukázku nalézt (kdekoliv – napříč internetem, v publikacích, knihách). Viz. i můj starší blog k tématu.

Jak se to tedy ve skutečnosti má a proč paleontologové šermují tu s desítkami a tu se stovkami milionů let? Osobně ten problém vidím v nepsaném, ale přijatém postulátu, že radiometrická stáří mají odrážet stáří života na Zemi. Tzn. učinil se zcela nesmyslný předpoklad, že nejstarší radiometrická data (až 4 miliardy let) zirkonů vlastně datují samotné počátky života na Zemi. Že už tehdy bylo na Zemi prostředí takové, jaké je dnes. A že zůstalo identické (stálé) po tu nesmírně dlouhou dobu 4 miliard let až dodnes. Paleontolog si tento ničím neopodstatněný postulát zaryl do hlavy a veškeré své nálezy se snaží vkládat do tohoto časového intervalu nehledě na jejich skutečná stáří, která mohou být třeba tisíce, možná stovky tisíc let. Pes není zakopaný v evoluci, pes je zakopaný právě v tomto postulátu.

Není nijak zvláštní, že v blízkosti fosilních nálezů můžete nacházet zrna datovaná například na 300 milionů let, neboť fosilní nálezy přímo nasedají na své magmatické báze (a ty jsou hodně staré), co jim také zbývá jiného. Dokonce sediment vzniká z mateční horniny, která je třeba 700 milionů let stará – v sedimentu tudíž dost možná najdeme takto staré zirkony z mateční horniny pocházející. Praxe vypadá asi takto:

V praxi se například při stavbě silnic objeví kosterní pozůstatky. Vy je datovat nemůžete. Pokud se zachováte jako primitiv, dáte je do souvislosti například s 60 milionů let starými žílami ve schématu – v řezu. Proč jako primitiv? Protože v praxi neexistují typová schémata z prvního obrázku výše a pokud by existovala, nebyl by problém je buď (a) kdekoliv najít nebo (b) jich pár vidět coby student geologie. Možnost (a) se mi zatím nezdařila (a že už jsem se nahledal) a možnost (b) se nerealizovala.

Opět mi tedy nezbývá nic jiného, než se optat na pomoc při jejich hledání. V paleontologii a geologii se v rámci akademií proinvestovaly takové miliardy, že přece musí někde něco existovat. A nebo se pletu?

Závěrem ještě doporučím se podívat kupříkladu na geologickou mapu Čech - Čechy jsou starý, variský až hlouběji prekambrický útvar. Půda na polích je derivována z těchto starých podkladů. Valouny v řekách jsou takto staré, tedy až prekambrické. Je jasné, že sedimenty budou tedy rovněž derivovány z těchto starých hornin a budou s nimi v těsném kontaktu. Paleontolog si nemůže automaticky myslet, že stáří určitého valounu (minerálu) = stáří fosilie. Mezi nimi může být interval stovek milionů let. A také je.

Autor: Jan Mestan | čtvrtek 21.2.2019 16:34 | karma článku: 14.36 | přečteno: 311x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1116 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz