Hypotéza vzácné Země – Rare Earth hypothesis

23. 02. 2019 17:05:18
Kromě ne úplně uhozených hypotéz, že Země funguje jako jakýsi velice komplexní 'organismus', existuje další zajímavá, asi i lépe přijatelná, hypotéza, která se pojí s její vzácností.

Lidstvo si dlouhodobě klade otázku, zdali je ve vesmíru samo. Tedy zdali v něm existují další podobné inteligentní bytosti nebo zdali v něm existuje či někdy existovala (nebo bude existovat) alespoň nějaká (mimozemská) životní forma. Na jednu stranu by se mohlo vést obecnější zamyšlení nad tím, cože to vlastně je životní forma – je třeba Slunce tak 'uvědomělé' jako my sami? Existuje vůbec svobodná vůle a je mezi námi a kamením nějaký rozdíl? Osobně si myslím, že v té nejhlubší podstatě není a vše se děje bez naší možnosti to nějak ovlivnit. Ale pochopitelně vnímáme, že mezi 'životní formou' a 'kamením' jakoby byl rozdíl – od toho se odvíjí naše definování 'živé' a 'neživé' přírody. Komplexita nás lidí je nepochybně o dost 'úctyhodnější', než komplexita krystalu křemene. To je první rys, který vnímáme – lidské tělo je složeno z mnoha desítek chemických prvků, jejichž usazení je značně unikátní. Tak unikátní, aby byl celý komplex schopen kupříkladu predikovat výsledky dějů. Tzn. nejprve rozpoznat jejich mechanismus (fyzikální pozadí) a následně na jeho základě provést experiment. Je zřejmé, že toto neumí žádný jiný známý živý tvor – žádný jiný tvor neprovádí zápisy teorií a experimenty. Nekonstruuje složitá zařízení na bázi teorií. Nemyslím si, že to člověka odtrhává od zvířat nebo dokonce vesmíru jako celku, ale dává mu to opravdu velkou výhodu. Je ve svých plánech o něco schopnější a získává tudíž mentální převahu. Stále ale podléhá stejné dikci nesvobodného 'osudu' jako cokoliv kolem něj.

Hypotéza vzácné Země předpokládá, že aby vůbec vznikl mnohobuněčný organismus (nebo dokonce člověk či můj text), musely se v jeden moment sejít značně nepravděpodobné astrofyzikální a geologické podmínky. Život je tak považován za nepravděpodobný úkaz. V 70. a 80. letech minulého století byl Saganem a Drakem zastáván názor, že Země je spíše obyčejná kamenná planeta a takových, včetně komplexního života na nich, bude jistě mnoho. Vědci Ward a Brownlee jsou jiného názoru a poukazují naopak na výjimečnost Země. Osobně její zasazení považuji také za hodně výjimečné, neříkám za 'utvořené' či 'chtěné', ale ve světle mnoha 'jemných podmínek' (ladění), které si musely vyhovět v čase, za opravdu značně výjimečné. Za výjimečný lze považovat kupříkladu i Mars (byť nehostinný) – najdeme v celém vesmíru jeho dvojníka? Vysoce pravděpodobně ne. Otázkou je, zdali všechno hraje do karet tak (včetně toho Marsu), abych mohl psát tento text. Do jisté míry určitě ano, neboť existence člověka na Zemi se odvíjí i od uspořádání celé Sluneční soustavy a dokonce jejího umístění v rámci Mléčné dráhy. A tak bychom mohli pokračovat asi až k hypotetickému Velkému třesku.

V hypotéze se hovoří o tom, že Země musí existovat v určité partii galaxie od jejího středu, neboť čím jste dále, klesá podíl prvků jiných, než je vodík a helium. Dále se hovoří o 'mrtvých zónách' – místa vysokých 'hvězdných hustot' a supernov nebudou vhodná pro vznik života. Pozitivní je, že čím jste dále od středu, tím klesá možnost zasažení větším meteoroidem. Tzn. chce to být 'nějak mezi' – ani u středu ani na samém kraji. Naše galaxie se jeví být nezvykle klidná. Slunce si to razí po velice výhodné, skoro kruhové, dráze s periodou oběhu asi 226 milionů let.

Slunce je samozřejmě perfektní a stabilní hvězdou v ideální vzdálenosti s minimálními variacemi luminozity. Navíc je Slunce samo – není binární. Takovou hvězdu byste hledali složitě, ale pár podobných byste našli. Na Zemi je přesně tolik vody a atmosféra má takovou skladbu, že jsou zde příjemné teploty. Atmosféru jde dýchat, není známo jiné místo, kde by byla dýchatelná atmosféra. Struktura Sluneční soustavy je optimální, neboť vnější velké planety chrání ty vnitřní. To je dosti vzácné uspořádání.

Samotná Země je výjimečná – na jednu stranu se neustále chvěje, dodává na povrch pravidelně žhavé magma, na druhou stranu na ní lze často až nadstandardně žít – gravitace je optimální, je zde tekoucí voda, lze si zde zajistit obživu a tak dále. Chemická skladba je také více než optimální – je tak optimální, že nejen, že samovolně vznikly komplikované struktury jako člověk, ale dokonce lze díky ní vyrábět dost aut či tabletů. Elementy lze 'složit' třeba tak, abyste doletěli na Měsíc. A nebo na Mars. Nebýt ropy a uhlí, lidský potenciál by se dost možná nikdy nerozvinul. Ale to všechno tu je a je tu toho tolik, aby se rozvinutí podařilo. Země si k tomu všemu utváří štít – geomagnetické pole chránící před proudem částic slunečního větru. Samotná atmosféra dovede zbrzdit nebo zničit množství meziplanetární hmoty. Do toho všeho tady máte Měsíc o přesné hmotnosti a v přesné vzdálenosti od Země – nebýt Měsíce, Země patrně není tím, čím je dnes.

I když by se mohlo zdát, že vědecko-technologických objevů bylo už až až, před člověkem pořád stojí ještě ty největší výzvy – osídlení Měsíce a Marsu, vytvoření humanoidních robotů nerozlišitelných od člověka, genetické úpravy lidí v 'superlidi', cloudová existence lidí a mnoho dalšího.

Závěrem musím říci, aby toho nebylo málo, že se Země patrně dokonce rozpíná v důsledku relaxace hmot jádra a spodního pláště, jejichž viskozity jsou tak precizně nastaveny, aby to všechno 'fungovalo'. Expanze se dokonce rozběhla tehdy, 'když měla' – zhruba před 180 miliony lety při rozbití Pangey. Kdyby to bylo dříve, později, rychleji nebo pomaleji, patrně (spíše jistojistě) bychom nebyli. A to je asi tak jediný rozpor s článkem na anglické Wikipedii, který se věnuje Rare Earth hypothesis. V něm se totiž dozvíte výhradně o deskové tektonice.

Článek o hypotéze viz. https://en.wikipedia.org/wiki/Rare_Earth_hypothesis

Autor: Jan Mestan | sobota 23.2.2019 17:05 | karma článku: 13.65 | přečteno: 318x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1114 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 593 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz