Ukázka výpočtu pohybu geodetické stanice při hřbetu v EE theory

23. 02. 2019 19:44:42
V následujícím textu provedu jednoduchý výpočet. Nechám Zemi rozepnout o 2 cm přes 1 hřbet a zkusím určit, jaký posun vykoná geodetická stanice umístěná v těsné blízkosti hřbetu.

Nejprve předhodím jakousi myšlenkovou mapu, která vznikla během chvilkového odpoledního zamyšlení. Následně popíši jednotlivé kroky v mapě.

Půjdeme postupně. Jako první vznikl obrázek Země v řezu s vyznačením jejího poloměru. Jako další je určen obvod kružnice. Rozepnutí přes hřbet je řešeno v dalším kroku. K původnímu obvodu je přičtena hodnota A, tedy se nám změní i poloměr zvětšené kružnice. Kružnice se zvětší tak, že ji v jednom místě jakoby rozstřihneme (hřbet) a přiložíme na kružnici větší. Rozdíl v obvodu dvou takových kružnic je roven právě číslu A. Následně určíme úhel, který vymezuje onen rozdíl, ten nazveme alfa - to je další krok. Další krok je potom určení posunu geodetické stanice - nejprve je spočtena celková dráha posunu B na Zemi o původním poloměru z prvního kroku a následně tato rozdělena napůl. K hodnotě C se trochu více rozepíši.

Jednou ze základních premis, kterou se deskový tektonik (zastánce deskové tektoniky) bude ohrazovat je ta, že přece bylo změřeno, že se kontinenty skutečně pohybují - že za rok geodetické stanice vykonají pohyb třeba pár milimetrů až centimetrů. Tento pohyb je automaticky pojat jako pohyb kontinentu - jako jeho plutí. Avšak i zvětšování tělesa přes hřbety vede k takovým naměřeným posunům. A je jen na vás, zdali vaše data vyhodnotíte jako doklad plutí kontinentu nebo doklad rozpínání Země, které je logické z pohledu skládání kontinentů dohromady. Hodnota C jakoby ukazuje posun stanice v bezprostřední blízkosti hřbetu při 'přehlížení' zvětšování Země. Ilustruji tím, že i přes ignorování expanze lze ukázat, že tento jev dokáže stanicí 'posunout' a mást člověka, který nemá dostatek dat s ohledem na měření objemu planety.

Pakliže má Země poloměr 6,378,000.00 metrů, jeho zvětšení o 2 cm rezultuje v číslo 6,378,000.02 metrů. O kolik tedy centimetrů se posune geodetická stanice umístěná bezprostředně u hřbetu, přes který se děje expanze? Hodnota C vyjde asi 6.28 cm (nutno říci, že je zbytečné ji počítat pro nezvětšující se Zemi, protože dostanete prakticky totéž).

Vidíme, že když se (ideální) Země přes hřbet rozepne o 2 cm, výsledkem je posun měřící stanice v těsné blízkosti hřbetu o zhruba 6.28 cm na obě strany - 'napravo' i 'nalevo'. Na Zemi jsou měřené posuny buď nižší, než tato hodnota a nebo o něco vyšší (případně žádné). Je zde tedy předpoklad, že se Země rozpíná o zhruba první jednotky cm ročně - tj. přibližně 1-4 cm. Naměření horizontálních posunů by pak nebylo bez vysvětlení. Stojí za zmínku, že posun v místě přímo proti hřbetu by měl být v našem případě nulový, v oblastech mezi tímto místem a hřbetem by měl být nenulový a menší, než hodnota 6.28 cm. Na tento aspekt bude vhodné se při dalším modelování zaměřit.

Autor: Jan Mestan | sobota 23.2.2019 19:44 | karma článku: 12.39 | přečteno: 391x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1124 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz