Jak vypadají data horizontálních posunů měřená pomocí GPS?

24. 02. 2019 20:34:59
V minulém článku jsem psal o tom, že expanze Země v řádech jednotek cm ročně způsobí v těsném okolí hřbetů horizontální posuny. Pro 2 cm jde například o posun přes 6 cm na obě strany od hřbetu (jednohřbetní případ).

V textu si ukážeme reálné a volně dostupné výstupy dat horizontálních posunů, které si deskový tektonik (zastánce deskové tektoniky) vyloží jako doklad pohybu litosférických desek coby 'lodí'. My se je pokusíme chápat spíše jako doklad toho, že se nám Země rozpíná a ony 'posuny' jsou vlastně potvrzením EE theory - expanze naší planety bez pohybu desek. Pokusíme se tak spíše jít tím směrem, že jsou deskoví tektonici de facto mateni svým nahlížením na kulatou Zemi jako na 2D desku. A tedy dokonce vymýšlejí hypotézy o subdukování litosféry, které však postrádají elementární fyzikální logiku.

Velmi kvalitní archivy GPS dat nabízí UNAVCO - datové série za poslední roky obsahují posun stanice ve všech osách, tj. X, Y, Z (zeměpisná šířka, délka i nadmořská výška). My v zásadě očekáváme, že posun v horizontálním směru bude maximální u hřbetu a čím budeme od hřbetu dále, tím bude posun menší a menší. To plyne z mého posledního textu. Bylo by tedy dobré zkusit si vzít data pár stanic a zjistit, jaká je míra posunu v závislosti na vzdálenosti od hřbetu.

Jak vypadají hrubá data? Zde se můžete podívat kupříkladu na stanici BARA:

https://www.unavco.org/instrumentation/networks/status/coconet/overview/BARA

Hned se můžete dozvědět, že se stanice 'hýbe' převážně směrem východním a pak trošku směrem severním. Patrný je i vertikální pohyb. Vše se děje v řádu maximálně prvních jednotek cm za rok.

Mapu všech stanic UNAVCO (skoro 2000) najdete zde:

https://www.unavco.org/instrumentation/networks/map/map.html

Rád bych nyní zkusil vyvrátit představu deskových tektoniků, že Juan de Fuca na západ od Spojených států je deskou, a že se sune pod americký kontinent. Pojďme se podívat na schéma, které nám vnutí USGS:

Když bych měl obrázek výše trochu více popsat, místo zvané 'Spreading Center' je vlastně místo expanzivní ruptury - průrvy. Takových ruptur je spousta a podle nich se Země pomaloučku rozpíná (zvětšuje). Deskový tektonik, aby vyhověl 'deskově-tektonické politice', vymyslel pojem 'Subducting Slab', což má být místo, kde se má deska (anglicky Plate) Juan de Fuca pohlcovat. Jenže oblast (záměrně říkám oblast, nikoliv deska) Juan de Fuca nejen, že se nepohltí a nezmizí pod americkým kontinentem, ona dokonce bude nadále zvětšovat svou plochu a to do té doby, dokud se Země bude rozpínat. Rozpínání probíhá posledních asi 180 milionů let - jak dlouho bude ještě trvat, je otázkou.

Tedy, abych se navrátil k meritu věci. Bude nás zajímat chování stanic na východ od hřbetu (Juan de Fuca Ridge) - náš předpoklad je, že čím dál od hřbetu budeme, tím bude horizontální projev stanic méně a méně výrazný (v souladu s jednoduchým výpočtem z předchozího textu).

Stanic v inkriminované oblasti je obrovské množství, viz. obrázek:

Podívejme se na stanice, které jsme si vybrali (označeny žlutě - žlutá čára vlevo označuje hřbet):

První stanice (nejblíže pobřeží) je stanice CHZZ. Graficky:

Druhá stanice je stanice P406. Graficky:

Třetí stanicí je P063. Graficky:

Čtvrtou stanicí je stanice P386. Graficky:

A poslední pátou stanicí je P019. Graficky:

My tedy předpokládáme, že by míra horizontálního pohybu měla v důsledku větší vzdálenosti od hřbetu klesat. Ještě, než provedu rozbor dat, musím zmínit, že by se deskový tektonik mohl podivovat, že stanice za jeho subdukční zónou vůbec konají pohyb směrem na východ. No, to nechme nyní stranou.

Tedy první stanice koná v letech 2008-2018 na východ pohyb asi 8-9 cm. Druhá stanice asi 5 cm. Třetí asi 2-3 cm. Čtvrtá koná přibližně nulový či lehce záporný pohyb na východ (řádově jednotky milimetrů). U poslední stanice můžeme prohlásit totéž - buď nulový či lehce záporný posun (tentokrát lépe znatelný).

Skutečně jsme tudíž viděli, že směrem dále od hřbetu se koná posun v souvislosti s jeho tvorbou a rozšiřováním nižší a nižší. Když bychom si všímali i severní složky vektoru, dospěli bychom k totožnému závěru. Severní složka souvisí s tím, že se plocha oblasti Juan de Fuca rozšiřuje v celku, tedy 'severně' i 'východně'. Co se týče měření výšek, grafy ukazují buď spíše stagnující trend nebo trend lehce klesající/lehce rostoucí. Při prohlížení jiných stanic uvidíte, že výška může stabilně růst mnoho let velmi rychle, rovněž může zvýšit svou hodnotu velmi náhle jednou událostí. Problematika výšek je obecně na kontinentální kůře hodně složitá (k tomu jsem psal už mnoho textů) - mnoho oblastí sesedá o desítky cm ročně kvůli suchům apod. Významně se to týká Íránu nebo právě Kalifornie. Na výšky by se bylo dobré zaměřit více v relaci s většími objemy dat.

Autor: Jan Mestan | neděle 24.2.2019 20:34 | karma článku: 15.90 | přečteno: 418x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1118 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz