Vysvětlení vzniku pásemných pohoří

5. 03. 2019 23:01:26
V tomto textu stručně vysvětlím způsob vzniku pásemných horstev, tj. například Kordiller či Alp (a s nimi spojených útvarů). Pásemná horstva leží na dlouhých zemských rupturách, podle kterých se Země pomalu rozpíná (EE theory).

Hned si uvedeme příklad ruptury – Středoatlantský hřbet. Tento hřbet odděluje Afriku od Amerik a počal vznikat de facto před asi 180 miliony lety. Je to stále aktivní zemská ruptura (prasklina), podle které se Země jednoduše rozpíná. Takových ruptur je spousta – zemský povrch je jimi doslova protkán. Zhruba tak protkán, jako když popraská slupka kukuřice při přípravě popcornu, aby se následně rozepnula. Taková ruptura pochopitelně znamená oslabení zemské kůry, protože sahá až do žhavého pláště – tím se po ruptuře šíří teplo, kůra se stává tvárná, vznikají pásemná vulkanická centra a obecně se kůra v daných místech zdvihá oproti svému okolí – je to značně přirozená reakce (představte si, že do zteplané ruptury zespodu někdo lehce tlačí).

Není se pak čemu divit, že ruptury na oceánském dnu nesou název 'hřbet' – přirozeně se zdvihají (některé celkem 'solidně'). Tento zdvih se týká pochopitelně i kontinentální kůry, pakliže si ruptura razí cestu právě kontinentální kůrou. Právě Kordillery či Alpy jsou příkladem takových kontinentálních ruptur. Země se v těchto místech jednoduše velice pozvolna (opravdu pozvolna – jde o v průměru max. centimetry ročně) trhá. A tím i jako celek rozpíná. Protože oceánská kůra čas od času přiléhá v tužší formě striktně ke kontinentálním blokům až do větších hloubek stovek kilometrů (kůra jednoduše k blokům přituhla), přirozeně se tyto reologické diskontinuity čas od času lehce třesou – tzv. Wadati-Benioffovy zóny.

Můžeme se ptát, jaký osud potká Kordillery? To je prosté. Kordillery se postupně budou odštěpovat od amerického kontinentu – odštípnou se velice podobně, jako se odštíply kusy kůry od východní Eurasie. A ono to jde dokonce změřit – GPS stanice vmístěné do Kordiller vykazují západní pohyb. Na východ od Kordiller v nitru Spojených států se stanice prakticky nehýbou. Na západním pobřeží Spojených států se zase stanice hýbou na východ – to souvisí s rupturou Juan de Fuca. Tento pohyb postupně klesá, až se stanice nehýbou vůbec, aby přešly zase v pohyb západní (trhání Kordiller).

Schéma níže ilustruje, že smysl měřených pohybů vyhovuje geometrii expandující Země – idea desek je nevyhovující z několika důvodů. Jednak vektory rychlostí vykazují jasné trendy snižovat svou velikost při větší vzdálenosti od symetrického hřbetu Juan de Fuca a jednak se stanice uvnitř Spojených států nehýbou (smyšlený pohyb desky se jinými slovy nekoná – Amerika stojí na místě a měřené vektory rychlostí jsou nejen těsně spjaty se hřbety, ale také nesou signaturu 'slábnutí' vyhovující geometrii EE theory).

Kdo by měl problém s tím si to představit, podívejte se na 2D numerický model, co jsem před časem vytvořil – stanice těsně u hřbetu koná maximální pohyb a ten klesá, čím dále od hřbetu jste. Jdete dál a dál až v jeden moment není pohyb žádný. A ten přechází postupně v pohyb opačný.

Autor: Jan Mestan | úterý 5.3.2019 23:01 | karma článku: 12.31 | přečteno: 214x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1116 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz