Trojice možných stylů rozpínání Země na základě dat UNAVCO + doplnění předchozího textu

11. 03. 2019 15:01:28
V textu si ukážeme tři styly nárůstu elevací geodetických stanic UNAVCO. Zároveň si doplníme předchozí text daty z jižní polokoule.

Asi začnu doplněním předchozího textu. Dostal jsem se k vertikálním datům jedné stanice UNAVCO z jižní polokoule – fg08 (22.5° jižní šířky). V předchozím textu jsem popisoval, že geodetické stanice při svém pohybu prostorem pravidelně kmitají. Ukazuje se, že s roční periodou. Vyslovil jsem předběžnou hypotézu, že by mohlo jít o přímou reakci na sklon rotační osy Země vůči ekliptice (důvod střídání ročních období). Ukázalo se, že ony kmity jsou si u většiny stanic severní polokoule dosti podobné – v období jarní rovnodennosti dosahují elevace stanic minimálních hodnot, aby začaly následně růst až do období rovnodennosti podzimní, kdy dosahují maxima. Moje hypotéza se týkala toho, že v období jara začínají na severní polokouli postupně dominovat vysoké teploty. Ty vydrží zhruba až do podzimu, kdy začínají zase klesat. Tedy by v létě zahřívání severní polokoule mohlo způsobit zvyšování elevací. Její chladnutí v zimě by zase elevace snižovalo. Nejen horniny jako takové reagují na vyšší teploty jinou roztažností a tvárností ale i vodní či atmosférické masy se dávají do příslušného pohybu. Tyto masy přirozeně různě tlačí na zemský povrch. Uvedl jsem, že by tedy měly být v případě platnosti hypotézy trendy na jižní polokouli opačné – tj. v období jarní rovnodennosti bychom očekávali spíše kulminaci (maximum) a potom klesání elevací.

Stanice v Namibii fg08 (22.5° jižní šířky) opravdu ukazovala dlouhodobé chování 'polaritní' vzhledem k těm na severní polokouli. Roky 2009-2015 skutečně ukazují kmity v opačné dikci. Podívejte se.

Nyní si ukážeme tři styly trendů rozpínání Země tak, jak je zaznamenaly stanice UNAVCO. Zvláště zajímavý bude druhý obrázek.

První obrázek ukazuje vývoj výšek stanice AB50 (58.4° severní šířky). Kromě charakteristického kmitání vykazuje stanice velmi kontinuální růst směrem vzhůru, až o 30 cm za 15 let, což odpovídá 2 cm za rok. V momentě, kdy by se vám o 2 cm ročně rozepnula celá Země, znamenalo by to v místě hřbetu (jednohřbetní případ) posun o celých 6 cm na obě strany. V praxi se ale rozpínání soustřeďuje spíše k rupturám (nejčastěji středooceánské hřbety).

Druhý obrázek je velice zajímavý. Jde o stanici GRZA (9.9° severní šířky). Kdybychom vývoj stanice analyzovali v letech 2006-2013, dospěli bychom k závěru, že stanice stagnuje či slabě poklesává. A ejhle, v roce 2013 stanice náhle poskočí o celých 40 cm. Toto poskočení ve svém závěru ještě chvíli 'dohasíná' a výška stanice narůstá. Kdybychom stanici instalovali v roce 2013 po daném poskočení, opět by byl obecný závěr stagnace či lehký pokles v následujících letech. A kdoví, třeba až do roku 2030. 2040? 2050? Poskokem o 40 cm v kontextu předchozí stanice tato vymazala svou ztrátu za možná 20 let.

Poslední stanice je AB21 (51.9° severní šířky). U té je nárůst asi 10 cm za 15 let, což je nárůst asi třetinový oproti první stanici AB50. Zajímavá jsou období v letech 2014-2016, kdy stanice poskakuje o více než 10 cm nahoru a dolu. To přirozeně může souviset i s povětrnostními vlivy. Každopádně jde o projevy anomální v porovnání s kontinuálním trendem růstu.

Když to shrnu, viděli jsme, že stanice na jižní polokouli kmitá, zdá se, opačně oproti stanicím na polokouli severní. Ovlivnění přípovrchových hmot Země (kůra, vodní masy, atmosféra) různými ročními dobami tak může být odpovědí na problém kmitání stanic (na obecné závěry je však příliš brzy). Zároveň jsme si ukázali, že stanice v seismicky aktivních oblastech (zemské ruptury) mohou růst vzhůru buď velmi stabilně a nebo naopak skokově o minimálně desítky centimetrů, čímž mohou růst jiných stanic v delším časovém horizontu let či dekád velmi hravě dorovnávat.

Autor: Jan Mestan | pondělí 11.3.2019 15:01 | karma článku: 13.52 | přečteno: 284x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.92 | Přečteno: 1149 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.11 | Přečteno: 213 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 401 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.35 | Přečteno: 598 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.54 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz