Iniciace spontánního uvolnění uložené relaxační energie stlačené koule táním ledu

22. 03. 2019 19:03:12
Ukážeme si příklad experimentu, který znázorňuje způsob rozepnutí koule po roztání jejího ledového obalu. V prvním kroku je uložena relaxační energie stlačením koule, v dalším kroku je energie uchována ledovým obalem.

Ve fyzice označuje relaxace systému jeho návrat do rovnovážného (balancovaného) stavu po ukončení působení vnějšího činitele, jehož vlivem se rovnovážný stav narušil. Velice známé příklady procesu relaxace jsou roztažení pružiny či rozepnutí pěnového míčku - oba předměty můžete stlačit (působit na ně coby vnější činitel) a potom je přestat stlačovat (ukončit své působení). Reakcí předmětů bude návrat do rovnovážného stavu.

Stlačovat jde třeba i nitra planet. A to tak, že se jejich hustota zvýší mnohonásobně oproti normálu. Hovoříme o tvorbě tzv. ultrakondenzované hmoty. Určité látky, jako třeba led či žula, mají schopnost tuhnout při dosažení určitých PT podmínek. P značí tlak a T značí teplotu. V momentě, kdy vám ultrakondenzát v nitru planety obepne plášť určitého materiálu (třeba ledu) za PT podmínek takových, že je tento plášť tuhý, může nějaký čas stlačenému nitru odolávat po obnažení atmosférických hmot nad tímto pláštěm, než nitro zvítězí, plášť rozbije a rozepne se. Kdoví, vzhledem k objevům planet o superhustotách možná takový stlačený stav může existovat dlouhé miliardy let.

Napadlo mě v malém měřítku zkusit zjistit, jak by vypadala spontánní relaxace pěnového míčku táním ledového sarkofágu, do kterého by byl zabalen. Zde malá vstupní idea Země coby chtonijské planety obalené ledovým sarkofágem:

Musíme hned říci, že náš experiment má k reálu dosti daleko. Sice v praxi vystihuje to, co nás zajímá, ale reálná Země je mnohem složitější systém, než relaxační míček. Reálná Země nejen, že se vyskytuje ve volném prostoru (abychom toto napodobili, museli bychom alespoň na oběžnou dráhu), ale zároveň je gravitací přímo strukturovaná (náš míček se zjednodušuje na odpudivé síly materiálu pěny).

Je dobré zmínit, že pokreslení míčku 'mapou Země' nekoresponduje s charakterem expanze Země - míček relaxuje zhruba celopovrchově, zatímco reálně hovoříme o expanzi přes hřbety (viz. mé předchozí texty s podrobným popisem). Reálně expanze začíná zhruba tehdy, když celý povrch menší Země pokrývá kontinentální kůra a všechny kontinenty jsou sražené u sebe.

Zajímavostí je fotografie střepin ledového sarkofágu, který byl roztříštěn relaxací míčku. Nejen v zemském ledovém sarkofágu se mohla utvořit síť prasklin, ale také v ostatních rigidních slupkách - viz. rozpad Pangey na jednotlivé kry, který stále běží.

A na závěr nabízím video celého experimentu včetně filmových efektů. Je třeba říci, že náš pěnový míček rotuje oproti Zemi retrográdně.

Autor: Jan Mestan | pátek 22.3.2019 19:03 | karma článku: 11.63 | přečteno: 243x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.92 | Přečteno: 1127 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 596 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz