Herndon se domnívá, že ony 'subdukční zóny' jsou 'vyplněné ruptury' a ono 'vyplnění' je dle něj jediný 'subdukční proces' rozpínající Země. Já s ním souhlasím v tom smyslu, že subdukce v pojetí deskové tektoniky nedává smysl, spíše se jeví jako nesmysl. Rovněž souhlasím s tím, že prostor, kde dnes solidifikovaný materiál 'subdukční zóny' je, vznikl prvotně na kontinentální kře, která se křehce oddělila od kry jiné z důvodu expanze. Avšak Herndon si myslí, že se ona ruptura de facto zalila z povrchu. Já bych spíše hovořil o precipitaci materiálu. Na jeho animaci se materiál vylije na povrch a zateče do 'subdukční zóny' - tak se ale oceánské dno netvoří.
Zde Herndonova animace zatečení materiálu do vzniklé ruptury směrem ze zemského povrchu do ruptury.
Herndonova ruptura do hloubky stovek km, kterou by materiál zaléval, ani vzniknout takto nemohla - na to je materiál příliš tekutý. Co bych si ale od Herndona vypůjčil, je obecně proces zalití ci zatečení tzv. Wadati-Benioffovy zóny - to je rozhraní mezi oceánskou kůrou v hloubce a mezi kontinentální krou. Jak materiál bazaltu na kontinentální kře precipitoval, mohl se v důsledku expanze od kry trošku 'odlepit' - mezera vzniklá po daném 'odlepu' se přirozeně hned zaplnila tekutějším bazaltem ze všech možných stran (ale ne z povrchu). Tento bazalt utuhl a precipitovaná kůrka v hloubce se stala o něco mocnější.
A - vznik prvotní obalové kůrky kontinentální kry, B - vznik prostoru v důsledku expanze (reálně volný prostor nevzniká, to je Herndonova představa, kdy do volného prostoru lije bazalt z povrchu), C - rozšíření kůrky. (Jan Měšťan)A zde ještě video o 'subdukci bez subdukce':
