Čtvrtek 12. prosince 2019, svátek má Simona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Možný vývoj Wadati-Benioffových zón v EE theory

31. 03. 2019 17:56:14
V krátké úvaze se částečně opřu o Marvina Herndona. Názor amerického vědce Marvina Herndona na vznik 'subdukčních zón' je podobný názoru mému. Ale jen v tom smyslu, že nejde o materiál subdukovaný v rámci deskové tektoniky.

Herndon se domnívá, že ony 'subdukční zóny' jsou 'vyplněné ruptury' a ono 'vyplnění' je dle něj jediný 'subdukční proces' rozpínající Země. Já s ním souhlasím v tom smyslu, že subdukce v pojetí deskové tektoniky nedává smysl, spíše se jeví jako nesmysl. Rovněž souhlasím s tím, že prostor, kde dnes solidifikovaný materiál 'subdukční zóny' je, vznikl prvotně na kontinentální kře, která se křehce oddělila od kry jiné z důvodu expanze. Avšak Herndon si myslí, že se ona ruptura de facto zalila z povrchu. Já bych spíše hovořil o precipitaci materiálu. Na jeho animaci se materiál vylije na povrch a zateče do 'subdukční zóny' - tak se ale oceánské dno netvoří.

Zde Herndonova animace zatečení materiálu do vzniklé ruptury směrem ze zemského povrchu do ruptury.

Herndonova ruptura do hloubky stovek km, kterou by materiál zaléval, ani vzniknout takto nemohla - na to je materiál příliš tekutý. Co bych si ale od Herndona vypůjčil, je obecně proces zalití ci zatečení tzv. Wadati-Benioffovy zóny - to je rozhraní mezi oceánskou kůrou v hloubce a mezi kontinentální krou. Jak materiál bazaltu na kontinentální kře precipitoval, mohl se v důsledku expanze od kry trošku 'odlepit' - mezera vzniklá po daném 'odlepu' se přirozeně hned zaplnila tekutějším bazaltem ze všech možných stran (ale ne z povrchu). Tento bazalt utuhl a precipitovaná kůrka v hloubce se stala o něco mocnější.

A zde ještě video o 'subdukci bez subdukce':

Autor: Jan Mestan | neděle 31.3.2019 17:56 | karma článku: 8.84 | přečteno: 150x

Další články blogera

Jan Mestan

Když se zdvihne zem aneb 11. listopadu udeřilo ve Francii zemětřesení

11. listopadu 2019 udeřilo v jihovýchodní Francii zemětřesení o magnitudu 5. Díky misi Copernicus Sentinel-1 byl detailně změřen povrchový projev události.

19.11.2019 v 11:09 | Karma článku: 14.51 | Přečteno: 469 | Diskuse

Jan Mestan

Průlet Zemí

Hypocentra zemětřesení nejsou rozmístěna náhodně - soustředí se do míst hlubokých zemských ruptur a také místy lemují kontinentální bloky - kry, na kterých žijeme. Expandující kulové těleso, jehož rigidní povrch je protkán...

13.11.2019 v 15:34 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 20.24 | Přečteno: 357 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Zdenek Slanina

Počátkové společnosti císaře Viléma pro podporu věd (článek, co se nehodil, a tak nevyšel)

Začátkem divokých devadesátek se ČSAV divoce transformovala. Institucionální financování(INFI) bylo odvrženo co přežitek. Šlo o omyl vedení, který nadto po Akademii nikdo ani nepožadoval. MPG za humny stále používá právě to INFI.

12.12.2019 v 8:08 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 946 |

Dana Tenzler

Proč vám tvrdne pečivo - s chemií v kuchyni

Proč vydrží pečivo čerstvé jen chvíli? Které druhy pečiva tvrdnou nejrychleji? A jak se dá ovlivnit doba, za kterou ztvrdnou? (délka blogu 3 min.)

12.12.2019 v 8:00 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 609 | Diskuse

Karel Tejkal

Úbytek magnetického pole Země ukazuje na apokalypsu soudného dne

Ano, to se skutečně píše v novém "vědeckém" pojednání na webu kreacionismus.cz. Podle vrchního inkvizitora se článek zabývá "pošetilým postojem sekulárních kosmologů k problému postupného slábnutí magnetického pole".

10.12.2019 v 11:35 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 1017 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy III - "náboženství" Schrödingerovy kočky

Některé možná překvapí, že Schrödinger svoji kočku vymyslel proto, aby ukázal, že výklad kvantové mechaniky obsahující neurčitost, například v podobě částice v superpozici neboli její přítomnosti tak nějak všude, není správný.

10.12.2019 v 8:09 | Karma článku: 36.62 | Přečteno: 1553 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: geometrie kluka z plakátu

Minule jsme kolem čtvrté dimense chodili opatrně jako kocour kolem horké kaše. Dnes se do ní vrhneme rovnou po hlavě. Kdo nemá 4D hlavičku, přinese si krční adaptér. Ale ne abyste na to konto strkali u včelaře hlavu do úlu.

9.12.2019 v 9:09 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 295 | Diskuse
Počet článků 152 Celková karma 16.65 Průměrná čtenost 567

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz