Proč mělké nálezy kosterních pozůstatků u formací vyšších stáří automaticky neimplikují...

7. 04. 2019 18:18:48
...syngenetičnost? Svůj předchozí text o Alvarezově nápadu doplním modelovou ukázkou toho, že se naše prostředí stále proměňuje.

Pozůstatky živočichů či rostlin nacházíme mělko pod povrchem, zpravidla se najdou při stavbě silnic a podobně. Když prohlásím, že neexistuje doklad toho, že například dinosauři vyhynuli před více jak 60 miliony lety nebo že pro až stamilionové nálezy jejich kostí nemáme doklady, počnou lidé často hlasitě štěkat, že tímto buď popírám nebo nerozumím radiometrickému datování. A já vždy musím opakovat, že s ním nemám žádný problém a samozřejmě nepopírám princip dané metodiky. Tedy opět - ano, radiometrické datování funguje a Země je asi 4.6 miliardy let stará.

Pes je zakopaný v tom, že i když najdete určité sedimentární formace, co se velmi pravděpodobně ukládaly před kupříkladu 65 miliony lety, musely byste tvrzení o jejich spojitosti s fosiliemi nějakým způsobem doložit. Minimálně a elementárně fotkou, což se neděje. Netvrdím, že 'to je tak či onak', jen poukazuji na nekvalitně odvedenou práci paleontologa, který více věří, než provádí vědeckou činnost.

On je totiž zásadní problém ten, že basementy, po kterých běžně kráčíme, jsou sakra staré. Klidně stovky milionů roků. Klidně miliardy roků. Dinosauři rovněž kráčeli po různě starých basementech a dost možná i po těch, kde je erozí odkryto rozhraní formací Hell Creek a Fort Union v Severní Dakotě. Tato území dost pravděpodobně ještě v nedávných dobách disponovala bujnou vegetací a hojným životem, podobně jako Sahara (i tam se našlo spousta 'dinosaurů', podobně jako různě po světě). Dnes tomu tak už není. Ne že by tam tedy recentně vůbec nic živého neexistovalo. No a po těchto basementech se tedy mohli v ještě nedávné minulosti procházet i slavní dinosauři - desítky tisíc let nazpět? Stovky tisíc let nazpět?

Přirozeně hrbolatá krajina s různými stržemi, jezírky a řekami (a že těch vyschlých koryt je spousta) čas od času zapříčinila, že zvíře uhynulo tak 'šťastně', že bylo zasypáno okolním jemným materiálem (ten byl přirozeně částečně derivován z oněch basementů, klidně 65 milionů let starých). Tím, že se zvíře zasypalo, event. uvízlo optimálně v bahně (bažině) či ve vysychajícím jezeře, bylo dostatečně hermetizováno. Jiná uhynulá zvířata samozřejmě velmi rychle mizela, podobně jako vám dnes mizí ve volné přírodě - ve volné přírodě se vše rychle 'spotřebuje'. Smrt zasypáním či smrt v bahně je tak jednou z mála možností, jak alespoň kostru hermetizovat tak, aby přečkala do doby, než ji při stavbě silnice někdo nalezne (pokud se do té doby nerozloží úplně).

Zde přikládám modelovou situaci. Oblast Hell Creeku se jako taková vyvíjela miliardy let. Významný event, který se tam uchoval, mohl být dopad meteoritu před asi 65 miliony lety. Uběhly další desítky milionů let, jak se Země rozpínala, postupně se odhalovala souš - razila se koryta řek. Před desítkami tisíc let mohla oblast Hell Creeku disponovat bujnou vegetací, tekly tudy řeky, byla tam jezera a čas od času se uhynulá zvěř zakonzervovala.

To, co my dnes studujeme, je území o vývoji miliard let, kdy jako nejmladší proběhla občasná hermetizace nejen dinosaurů ale i dalších živočichů či rostlin.

Když budu naivní, zaměřím se na sedimentární sledy poznamenané 65 milionů let starými událostmi. Pak sem a tam najdu relativně zachovalé kosterní pozůstatky. A prohlásím, že to tedy smíchám do jednoho pytle a ty kostry že pamatují desítky milionů let.

Popišme si ještě podrobněji obrázek výše. Oblast významně poznamenaná událostmi před 65 miliony lety (oblast C) mohla před určitou dobou ne v úplně hluboké minulosti oplývat vegetací a životem. Mohly v ní téci řeky a čas od času dojít k hermetizaci uhynulé zvěře (oblasti A a B).

Je to zhruba podobné jako v mém starším textu. Pokud vám dnes uhyne zvěř na jihočeském poli a vy budete hodně naivní, za 20,000 let dáte její fosilii do souvislosti s úlomky durbachitů, které přirozeně tvoří sediment. Uhynout může vlastně kdekoliv a bude vždy na vás, zdali hodně staré basementy užijete pro klasifikaci jejího stáří či nikoliv.

Ať tak či onak, oblast Hell Creeku se vyvíjela de facto stovky milionů až miliardy let. Sjednocení kosterních nálezů s obdobím desítek až stovek milionů let by se muselo nějak doložit, důkladně, minimálně fotografií. A to se neděje. Tudíž má modelová idea je stejné relevance jako idea, že dinosauři vyhynuli před asi 65 miliony lety.

Autor: Jan Mestan | neděle 7.4.2019 18:18 | karma článku: 12.28 | přečteno: 343x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.92 | Přečteno: 1149 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.11 | Přečteno: 213 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 401 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.35 | Přečteno: 598 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.54 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz