Galapágy aneb proč se Darwin podivoval?

8. 04. 2019 16:08:21
Galapágy jsou souostrovím na západ od Jižní Ameriky, které vzniklo před pár miliony lety. A mj. dokládají, že evoluce probíhá docela rychle.

Podle deskové tektoniky by Galapágy měly časem zmizet pod kontinentem Jižní Ameriky - protože přece oceánská kůra na západ od Amerik se má sunout pod ně.

Předně si povíme, že Galapágy jsou vulkanického původu (max. pár milionů let zpět) a jako takové se pod Ameriky nezasunou. Podle deskové tektoniky by galapážská fauna prošla evolucí z vodních živočichů v suchozemské 'ještěrovité' za max. pár milionů let (i to je vysoká rychlost, já bych ale ještě přidal plyn).

Já osobně bych připustil dvě varianty - buď byly lidmi druhy z Jižní Ameriky na Galapágy dovezeny v 16. století a tam prodělaly evoluční změny během pár staletí (to se zdá příliš rychlé, avšak už dnes víme, že na vývojové změny stačí pár generací). A nebo byly Galapágy spíše a vysoce pravděpodobně dlouhou dobu pod vodou a vznikly jako podmořské vulkanické provincie, které se postupně dostaly na souš s rozpínáním Země. Během odhalování jejich souše přešly volně vodní živočichové na povrch Galapág a postupně prodělaly změny, které jim umožnily adaptaci na souš. Hovořili bychom o desítkách tisíc let? Stovkách tisíc?

Tak či onak, Galapágy dokládají, že evoluce je spíše rychlý proces adaptace tělních částí živočichů a rostlin na okolní podmínky. Galapágy ukazují, že vznikají velice podobné druhy zcela nezávisle na sobě. A nikdo by se tak nedivil, kdyby například 'krokodýl' vznikl opět vícenásobně ze svých vodních předchůdců, kteří postupnými změnami reagovali na vznikající souše všude po světě v důsledku expanze Země. Příroda ve svých plánech nemůže chodit zase tak daleko a tudíž je dost pravděpodobné, že z podobných vodních tvorů vznikl 'krokodýl' vícekrát nezávisle s tím, jak se odhalovaly souše. A totéž se týká i dalších suchozemských druhů, dost možná i člověka.

Autor: Jan Mestan | pondělí 8.4.2019 16:08 | karma článku: 13.25 | přečteno: 387x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 251 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1118 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz