Další absurdita v pojetí Země coby plochy deskovým tektonikem

9. 04. 2019 23:31:42
Země je minimálně v hydrostatické rovnováze. Deskový tektonik nebude váhat tvrdit, že se má tuhý subdukovaný (ve skutečnosti toto neprobíhá) materiál volným pádem přesouvat do formy zužujícího se bloku.

Někdy, když nad tím přemýšlím, říkám si, že deskovou tektoniku snad ani nešlo vymyslet. Je to zkrátka idea plná nesmyslů. Méně hustý utuhlý povrchový materiál má nejen náhle počít svou vahou klesat do hloubky tím fyzikálně nejméně optimálním způsobem po nakloněné rovině, která je nad ním, ale v důsledku zemské kulatosti se i presovat do formy stále se zužujícího bloku, což zjistíme právě tehdy, když Zemi uchopíme jako kouli. Deskový tektonik pracuje s plochou Zemí a tedy si toto neuvědomuje.

Většina úvah deskových tektoniků je taková, že materiál z povrchu klesá do pláště. Někdy jsou takové, že klesá až k hranici plášť vs jádro. Vezměme si třeba představu deskového tektonika, který si myslí, že prakticky na celém západě Amerik probíhá tzv. subdukce, to už je sakra délka.

Materiál desky (desek) mocné až 100 km má svou vahou klesat do hloubky minimálně 600 km. Protože je Země kulatá, materiál by se měl zužovat a zužovat směrem ke středu Země.

Když bychom uvážili délku podsouvání 15,000 km (v praxi snad desková tektonika uvažuje i delší), při minimální hloubce zanoření desky 600 km by se délka původní zóny, kde k podsouvání došlo, zúžila z 15,000 km na asi 13,600 km. Sami si asi dovedete představit, jakou kompresi by bazalt prodělal, kdybychom šli ještě hlouběji.

Tedy náš výpočet říká, že by se naše deska z bazaltu (utuhlá na povrchu) volným pádem do více hustých hmot musela zcela samovolně zpresovat na asi 90 %, aby vyhověla radiální distribuci zemských hmot dané gravitací. Vzhledem k tomu, že hovoříme o tuhém tělesu, je taková samovolná stlačitelnost zcela utopická a nenachází opodstatnění nikde v technické a fyzikální praxi. Jistě, i takové látky lze stlačovat, avšak potřebné tlaky jsou na úrovni TPa a mohou vznikat až v jádrech plynných obrů, kdy více hustý materiál klesne do jejich nitra a tato tělesa následně navyšují svou hmotu skrze příjem hlavně vodíku či helia, což funguje jako jakýsi atmosférický gravitační 'superlis'. Ale ne tak, že nám samovolně začne 'do hlubin rybníka klesat jeho ledová krusta tak, jak bychom chtěli (přáli si), aby klesala'.

Když to shrneme, nálezy solidifikovaných vrstev bazaltického materiálu na površích kontinentálních ker do hloubek maximálně 600 km vznikly volnou precipitací, což je nejlepší vysvětlení.

Autor: Jan Mestan | úterý 9.4.2019 23:31 | karma článku: 12.21 | přečteno: 322x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1124 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz