Naivita vědců aneb o mnohaměsíční cestě leguánů 'na větvích' Pacifikem

10. 04. 2019 0:56:13
Jeden z mých textů, který mířil k druhové jedinečnosti geologicky mladých a od další pevniny dost vzdálených Galapág (přes 1000 km oceánem od Ekvádoru), přinesl otázku, jak a kdy tamní suchozemské druhy vznikly.

Nikdy by mě nenapadlo, že bude biolog tak naivní, aby jejich přítomnost zdůvodnil tak, že na Galapágy dopluly například z Ekvádoru. Jen si to představte, v Ekvádoru má spadnout větev ze stromu či část stromu. Tento se má dostat na pobřeží. Na něj vleze skupina leguánů a strom je následně hnán vzdušnými proudy stovky a tisíce km dlouhé týdny až měsíce oceánem, aby natrefil během cesty na Galapágy. Po týdnech trvající cestě skupina leguánů, co se na větvi udržela bez vody a potravy, vítězoslavně vstoupí na galapážskou půdu. Jeden by řekl, hezký vtip.

A existují dokonce ještě bizarnější vtipy podobného provedení. Izolované ostrovy Fiji a Tonga v Pacifiku jsou rovněž obývány leguány, které jde najít na amerických kontinentech. Idea je, že tentokrát leguáni na větvi putovali zhruba půl roku. Bez komentáře.

O tom, že nevtipkuji a tyto myšlenky skutečně existují, referuje tento text:

https://www.sciencedaily.com/releases/2010/01/100111155112.htm

Pánové Noonan a Sites tedy prohlásili, že by leguáni asi měsíce putování oceánem na větvi nedali. I tedy rozhodli se 'hnout Zemí' a prohlásili, že leguáni žijí na ostrovech desítky milionů roků, že 'jak se kdysi ty kontinenty odtrhly, že část leguánů zůstala na Fiji'. A protože nejen, že nemají doklad, že by tento druh byl takto starý, ale zároveň fungují na pískovišti deskové tektoniky odvozené od ploché Země, je nejvíce pravděpodobné, že podobní leguáni jednoduše vznikli několikrát nezávisle po celé Zemi derivací od svých vodních předchůdců. Totéž se přirozeně týkalo dalších druhů, dost možná i člověka.

U Galapág takové vysvětlení oněm biologům jistojistě neprojde, takže se musí spoléhat na to, že skupina leguánů na větvi docílila přes 1000 km vzdálených ostrovů volným unášením od břehů Ekvádoru oceánem. Opravdu jsem dlouho neslyšel větší nesmysl. Nejsnazší by bylo, kdyby si tito biologové zkusili vzít kus spadlého stromu, chytli se ho a vyčkávali jen tak volně na břehu, až je oceánské proudy zanesou na 1000 km vzdálené Galapágy. Určitě by si cestu velmi užili.

Biolog totiž funguje tak, že leguán nutně musel, podobně jako cokoliv jiného, vznikat 'v jednom bodě'. Avšak to je neopodstatněný postulát a suchozemští živočichové mohli vznikat v podobných formách vícekrát nezávisle na sobě z podobných vodních předchůdců. Nikdy vám nevznikne dvakrát úplně totéž, na to je pravděpodobnost příliš nízká, ale že vám vznikne něco, co si je hodně podobné a biolog to pak hodí do jednoho klasifikačního pytle, to možné je. Příroda totiž nechodí zas tak daleko - na souši potřebujete nohy, potřebujete nějak dýchat a tak dále. Zkrátka ta základní schémata jsou zhruba daná. Tato úvaha je zajímavá ve spojitosti s lidmi, museli také vznikat v 'jednom bodě'? Jak velká musela být oblast pro jejich vznik?

Uvažme izolovanost Velikonočních ostrovů, o kterých jsou zprávy až z relativně nedávné doby. Opravdu se populace určitého kmene vydala na sakra primitivních lodích 'nikam' a byla přinesena až k ostrovům? K Jižní Americe to máme tisíce kilometrů (až 4,000 km). Velikonoční ostrovy jsou nejvíce izolované ostrovy, které jsou obydleny a byly obydleny původními kmeny (nejbližší pevniny až 2,000 km). Osobně bych prověřil, zdali ostrovy nemohly být dříve teoreticky větší rozlohy. Lidé primitivních kmenů se vydávali v malých lodích na jezera, řeky. To je pravda. Hlavně kvůli lovu, krátkému transportu surovin. Mohli se pohybovat mezi velmi blízkými ostrovy. Jenže 2,000 km je 2,000 km - nejen, že vyrážíte neznámo kam, ale rovněž musíte vézt dost vody a jídla pro celou populaci mužů a žen. Kdybyste měli snahu a sakra štěstí a přímou čarou jeli proti Velikonočním ostrovům, za den uděláte kolik, 10 km? 20 km? 30 km? To znamená, že na primitivní loďce s populací mužů a žen musíte strávit třeba desítky až stovky dní, kdy nevíte, kam jedete. Navíc vám budou docházet síly s každým dnem, 2 litry vody na osobu = při 10 lidech 20 litrů denně, tj. tisíce litrů s sebou. Nepočítáme jídlo. Jistě, v případě lidí si díky 'odvážlivci' Heyerdahlovi, co se vyzbrojil armádním vybavením, dovedeme v náznaku představit, že by to 'možná dali'. I když o tom opravdu dosti pochybuji. Stále je to ale snesitelnější představa, než zcela náhodné putování leguánů na větvích...

Autor: Jan Mestan | středa 10.4.2019 0:56 | karma článku: 15.47 | přečteno: 427x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1114 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 593 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz