Co bude potřeba vzít v potaz při práci s totální vodou v EE theory?

10. 04. 2019 17:36:49
Krátce rozeberu problém, který se váže k práci s totální vodou v EE theory. Jeho význam je hlavně pro evoluci a vývoj života na Zemi. Voda je jinak z planetárního hlediska méně podstatná.

Při zmenšování Země s konstantní hmotou směrem do minulosti se mění její hustota (zvyšuje se) a tudíž roste gravitační zrychlení na povrchu. Zároveň se nám logicky zmenšuje povrch. Kdyby Země byla ideální izotropní koulí a disponovala určitým množstvím vody v kapalném stavu, tato by se rozlila po celém jejím ideálním hladkém povrchu. Souš na takové zvětšující se kouli by se vlastně nikdy neodhalila - k tomu by mohlo dojít snad až v momentě, kdy by vrstva voda byla o nějaké 'molekulární mocnosti'. No, zajímavý filozofický problém.

Země ale ideální koulí není, shrňme si parciální problémy, které se váží k práci s totální vodou.

  1. Expanze Země směrem do minulosti znamená zmenšování zemského povrchu.
  2. Expanze směrem do minulosti znamená zahlazování reliéfu v důsledku nárůstu gravitačního zrychlení (na Himálaj zapomeňte).
  3. Země neustále přichází o vodu odbouráváním do volného kosmického prostoru - dříve jí bylo více.
  4. Voda může přecházet do formy ledu, který se mnohem hůře 'rozlévá'.

K bodu 1. přidám tabulku. V tabulce je výpočet pro řez ideální koulí, která má poloměr 6,376 km (bez vodní pokrývky) a 6,378 km (s vodní pokrývkou). Koule bez vodní pokrývky je zmenšena na 6,362 km. Toto zmenšení o 14 km rezultuje v globální nárůst vodní hladiny o 4.4 metru. Řečí expanze Země bychom se k této hodnotě mohli dostat možná za pár prvních stovek tisíc let.

Bod 2. míří k tomu, že zmenšování Země s konstantní hmotou znamená zvýšení gravitačního zrychlení. Reliéf při zemském povrchu by se tak měl tendenci zahlazovat. Mladá pohoří jako Alpy, Himálaj či Kordillery napovídají, že na této úvaze něco bude. Za jak dlouho se Himálaj vydrala do své výšky? Desítky tisíc? Stovky tisíc let?

Bod 3. je dost složitý a v tuto chvíli se nepustím do žádné spekulace. Je jasné, že atmosféra sahá do desítek až stovek km. A voda se dere až do těchto vrstev a ne všechna 'naprší' zpět na Zemi ve formě srážek. 'Dost' jí musí denně 'odletět' i pryč do volného kosmického prostoru. Tento parametr je ale otevřený a naše možnosti zjistit, kdy přesně se na Zemi začaly odhalovat souše, dosti komplikuje. Že Země denně přichází o vodu, která se už nikdy nevrátí, je však jistota.

4. - jsou studie předpokládající, že jen roztátí ledovců způsobí částečnou záplavu souší. A hladina oceánu se zdvihne o metry až desítky metrů. Lze očekávat, že globální zemský oceán bez souší mohl být celý kapalný právě díky nepřítomnosti souší. A ledovce tedy dodávají další metry až desítky metrů, když jdeme zpátky do minulosti.

Když to shrnu, ve světle čtyř rozebraných bodů má smysl se domnívat, že k odhalení souší v EE theory mohlo dojít řádově před stovkami tisíc let až před miliony lety. Ale samozřejmě to je problematické, desítky milionů let by už však patrně byly příliš vysokou hodnotou.

Co se evoluce týče, bude potřeba si rozmyslet a) její timeline (časové zasazení) a b) nedržet se postulátu, že určitý živočišný druh vzniká v 'jednom bodě' - '1D evoluce'. Občas ve svých textech zkouším otevírat otázky vývoje druhů na intervalech desítek tisíc, stovek tisíc až milionů let. Myslím, že tyto časové intervaly je potřeba 'pročesávat'. Já mám vstupní představu, že život vznikl ve vodě, která má výtečné disperzní schopnosti. Život tak měl kosmopolitní povahu. Jak se začaly odhalovat první souše, začal se derivovat suchozemský život ze svých vodních předchůdců - ti byli podobní všude v různých částech světa. Přirozeně tak probíhala mnohonásobná adaptace na všech souších - od Antarktidy přes Austrálii po Galapágy. Logicky také z podobných vodních druhů vznikly suchozemské deriváty podobných forem různě po světě. Jak diverzifikujete 'klasifikační pytle', přirozeně se určitá druhová společenství jeví složitější a složitější, až přejdete v jedince, který je úplně unikátní a nemá dvojníka. Prvním klasifikačním pytlem může být počet a obecná výstavba končetin - do jednoho pytle můžete vhodit obecně 'krokodýly'. Pak se zaměříte na detail a uděláte nový pytel. A tak dále. Když říkám, že podobné druhy vznikají nezávisle na sobě vícekrát, nehovořím o vzniku identit.

Autor: Jan Mestan | středa 10.4.2019 17:36 | karma článku: 7.27 | přečteno: 246x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1118 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz