O průtoku materiálu 'desky' Nazca v deskové tektonice

12. 04. 2019 0:30:23
V jednom textu jsme si ukázali, že deska Nazca není deskou, ale obyčejnou oblastí na povrchu Země. Dnes si text doplníme o jakýsi paradox průtoku materiálu 'desky'.

Deskový tektonik uchopil prostor Nazca jako desku a začal ji hnát pod Jižní Ameriku. Problém je, že deskový tektonik vyšel z dob, kdy jsme ještě neměli dostatečné informace o strukturování oceánského dna a ani jsme neznali časový smysl jeho generování. Na zonálním charakteru 'desky' Nazca si ukážeme, že deskový tektonik se ve skutečnosti rozhodl materiál presovat nikoliv tak, jak nám vnucuje v rámci jeho obecných představ sunoucí se 'desky' pod Jižní Ameriku, ale dochází k tomu, že materiál A smrskáváte v několikanásobně méně objemný materiál B. A to prosím dokonce ještě na zemském povrchu.

Důvod, proč hovořím o presování je ten, že deskový tektonik si utvořil na celém východním okraji oblasti Nazca dlouhou subdukční zónu, jenomže materiál se ve skutečnosti v čase kupředu zužuje v mnohem menší a menší oblast (zelená barva), která je mnohem menší, než jeho subdukční zóna.

Jistě, u kruhových oblastí se oproti obdélníkovým (mít data o stáří kůry s extrémně vysokým rozlišením, měli bychom jasno hned) se situace posuzuje o něco hůře, ale oblast Nazca vyhovuje spíše změně velikosti zón a tím podporuje skutečnost, že se oblast zvětšila. Určitý 'pokřivený' zonální charakter pro kruhovou oblast předvídá i desková tektonika, zóny by však měly být derivovány od svého hřbetního předchůdce. Můj předchozí text navíc jasně ukázal (a kdokoliv si může dohledat), že domnělé okraje 'desky' se zvětšují coby trhliny, kdy se trhlina šíří v čase. Trhlina se rozšiřuje vlastně kolmo na domnělý pohyb desky. Opět to deklaruje, že zvětšování oblasti je tím nejlepším zdůvodněním.

Slíbená rovnice k zonálnímu trojúhelníku nad 'deskou' Nazca je c^2 = a^2 + b^2, že by jí deskový tektonik neznal? Podle deskového tektonika materiál vznikající na hřbetu délky a + b mizí na délce subdukční zóny c. Není to zvláštní? No jistě, že je. Opět je nejlepší říci, že zonalita vznikla jako důsledek expanze Země.

Materiál se má nově tvořit (červená barva) na hřbetech a zonálně přecházet v materiál starší (žlutá barva) menší rozlohy. A ještě starší a menší rozlohy (zelená barva), tj. objemu. Takové chování je samozřejmě nejen v kontextu deskové tektoniky nesmyslné. Nejlepší vysvětlení je takové, že se oblast jednoduše zvětšila s tím, jak se Země rozpínala.

Autor: Jan Mestan | pátek 12.4.2019 0:30 | karma článku: 9.92 | přečteno: 209x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.92 | Přečteno: 1131 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.10 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 596 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz