Jeden ze základních misunderstandingů deskové tektoniky: Bilance hmot

12. 04. 2019 17:54:10
Můj poslední text mě přivedl k zadefinování jedné ze základních bot, které se dopustil deskový tektonik. Pojďme si to přesněji uvést. Aneb opět - 'Back to School'.

Deskový tektonik vyšel z původního nápadu plutí kontinentů a tento si přenesl i do svého konceptu 'desek'. V čem je ale problém?

Na jednu stranu deskový tektonik bude tvrdit, že se materiál oceánské kůry tvoří na hřbetech. A tímto se tvoří 'deska'. Dobrá. Následně ale začne tvrdit, že takto vznikající deska zároveň zajíždí do pláště (jezdectví kontinentů si přenesl z idey kontinentálního driftu). Že je toto smíchání dvou odlišných věcí do jedné zcela nesmyslné, si zdokumentujeme opravdu snadno.

Na hřbetu totiž vzniká nový materiál, jehož souhrnná délka je mnohem větší, než oblast, kde by onen tvořený materiál desky měl mizet v Zemi. Obrázek níže ukazuje, že bez přihlédnutí ke strukturování oceánského dna můžeme směle zkusit onu 'desku' vsunout někam pod kontinent. To je něco, co si deskový tektonik přinesl z idey kontinentálního driftu - 'že kontinenty driftují'.

Problém nastává tehdy, když se dozvíme, že se materiál hřbetu tvoří v ploše či lépe objemu kolem hřbetu. Naše oblast v praxi vykazuje zonálnost. To znamená, že materiál tvořený na hřbetu nemůžete zároveň zasouvat, protože by se vám tam jednoduše nevešel. Jen si to zkuste představit, na hřbetu vznikne materiál délky A + B. Vy však zároveň můžete pohlcovat pouze materiál délky C.

Řekneme si to ještě jednodušeji a praktičtěji. Aby se taková oblast pohlcovala, musel by vzniknuvší materiál být minimálně takového objemu, resp. menšího, jako ten pohlcovaný za čárkovanou čarou. Tzn. třeba vám vznikne (v našem případě jde o rozlohu) 30 km čtverečních materiálu. Pokud chcete zajistit, že se oblast bude sunout pod kontinent, musíte také alespoň, resp. více než, 30 km čtverečních pohltit. Toto ale náš trojúhelník nesplňuje, protože vytvoříte oněch 30 km čtverečních materiálu a můžete pohltit pouze 20 km čtverečních materiálu. Jinými slovy se bude oblast zvětšovat, tedy se nemůže sunout pod kontinent. Bilance vaší plochy je kladná a tedy se v čase zvětšuje, nemůže se pohybovat a ztrácet pod kontinentem.

Řečí selskou můžete autem odvézt 100 cihel za hodinu, ale produkce vaší továrny je 200 cihel za hodinu. Za 10 hodin se vám v továrně nahromadí 1,000 cihel, pro které není odbyt. Zkrátka nezvládáte všechny vyrobené cihly odvézt do obchodů a tyto se vám tímto hromadí v továrně. Podobně nezvládáte zasubdukovat množství oceánské kůry, které se vám tvoří. A toto množství nemůže zmizet pod kontinentem celé - oblast by se musela zvětšovat, ne mizet pod kontinentem.

Požadavek deskového tektonika je, že se má jeho oblast sunout pod kontinent. Jednoduchý výpočet a realita izochron nám ale ukazuje, že toto je nesplnitelný požadavek.

Nezbývá mi nic jiného, než poslat deskového zpět na základní školu, aby si procvičil Pythagorovu větu - je snad přepona pravoúhlého trojúhelníku delší, než součet jeho odvěsen? Toto je totiž základní učivo, které deskový tektonik nepochopil a neovládá.

Autor: Jan Mestan | pátek 12.4.2019 17:54 | karma článku: 8.87 | přečteno: 206x

Další články blogera

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 262 | Diskuse

Jan Mestan

Co je starší? České středohoří nebo útvar křídy 'kolem'?

Geologie bývá zrádná. Když například v mapě uvidíme plochu sedimentárního útvaru a v ní enklávy vulkanitů, není snadné rozhodnout, co je mladší. Buď nám nejprve vznikly vulkanity a ty byly později obklopeny sedimenty a nebo...

1.11.2019 v 23:05 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o kontinentu pohřbeném pod jižní Evropou

V následujícím textu stručně shrnu, proč zpráva o kontinentu pohřbeném pod Evropou nedává smysl. Jde o zajímavou pohádku, kterou nepodporuje vůbec nic.

26.9.2019 v 15:31 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Mestan

O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století

Pozvánka na event O rostoucí Zemi aneb miliardový Big Deal pro 21. století, IMAGE Theatre Praha, 14DEC19.

19.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 220 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 262 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 30.92 | Přečteno: 1147 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.11 | Přečteno: 213 | Diskuse

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 400 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo? (díl 1.)

Nevsadila bych se, že aktivisté (protestující proti transportům jaderného paliva) ví, co v něm vlastně je - a jak se chová. Proto také nemohou vědět, proč není odpad jen odpadem ale také cennou surovinou. (délka blogu 15-20 min.)

11.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 28.35 | Přečteno: 597 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 16.44 Průměrná čtenost 564

Zajímám se o geofyziku, letectví a vědu jako takovou. Člověk, který spojil Zélandii s Jižní Amerikou.

http://expandingearthresearch.org/

Twitter

Nové objevy a zejména možnost charakterizace či dokonce přímého zobrazování exoplanet vedly v novém miléniu ke značnému rozšíření jejich katalogů. V roce 2003 spatřuje světlo světa pojem chtonijská planeta (https://arxiv.org/abs/astro-ph/0312384). O několik let později dochází ve vědecké komunitě k přímějšímu zkoumání tzv. ultrakondenzované hmoty a nápadu, že taková hmota může při dekompresi relaxovat. Ve 20. a 21. století se zároveň v geologické komunitě opakovaně diskutuje myšlenka, že Země expanduje. To mě přivedlo k nápadu, že by právě Země mohla být horkým kandidátem na planetu chtonijského typu a důvod její expanze spočívat v relaxaci ultrakondenzovaných hmot jejího jádra a spodního pláště. Nadějnou cestou k ještě lepšímu poznání exoplanet budou data z nově budovaného dalekohledu E-ELT v Chile. Studium okolního vesmíru, chování materiálů při vysokých tlacích a modelování separace kontinentální vs oceánské kůry společně s produkcí citlivějších družic mapujících drobné real-timové proměny zemského povrchu dle mého názoru povedou k lepšímu pochopení Země a nabídnou nejen nové odpovědi, ale jistě i mnoho nových otázek v teorii expandující Země - EE theory.

https://bit.ly/2DgalE0

https://bit.ly/2CuxK3l

 

http://expandingearthresearch.org/jan/about/

@jm59official

Najdete na iDNES.cz